Tmavě modrý šuplík

"Myslíš, že by byl někde nějakej tatér, kterej by udělal dvě stejný tetování?" usměje se a stáhne si přes hlavu tričko, aby byla vidět kompletní kresba na jeho těle. "Navíc mám tetování jednotky, ve které jsem sloužil. Můj zaměstnavatel je totiž stát." vysvětlí prostě. "Já osobně bych s tím problém jinak neměl. Věřím, že jsi dobrej, jinak by tě ti dva neměli za dvorního fotografa na svém obřadu. Na to jsou příliš důslední." Martin se na něj usměje. "Chápu. Armáda. Nicméně, ovládám i jiné technologie než jen foťák, Alexi. Jsem schopný vyretušovat i tetování, do jisté míry. Muselo by se to zkusit. A kde nepomáhá retuš, jsou i jiné triky. Prostě si to promysli ano? Rozhodně nemíním ohrozit tvou práci, viděl bys sám. Každopádně, rád bych si tě nafotil i tak. Ukážu ti výsledek a budeš se moc sám rozhodnout, jestli ty fotky můžu použít. To je fér nabídka ne?" zadívá se na odfukujícího Motýlka, který na stole usnul. "Tohle tele se taky moc pěkně zř...

David se zadívá na Dwighta a pousměje se. "Nechci tě připravit o snídani. Myslím, že to snad zvládnu sám." "Ví vůbec někdo, co jsem to pil, že jsem to do sebe lil jako šťávu?" zakroutí nad sebou nechápavě hlavou. "Ale jednu výhodu to má. Naši novomanželé nebudou moct říct, že jsme je málo zapíjeli." "Vydržel bych těch pár minut…" usměje se a jemně se natáhne, aby pohladil pokřivenou tvář. "Stačí říct." "Pokud mě paměť neklame, jakože bych na ni nespoléhal, tak se pila vodka." pokrčí Vojta rameny. "Ale tys toho vypil hodně, to už se pak pije jako šťáva všechno." "Ale co když to nebude jen na pár minut?" zeptá se s úsměvem, který není ani trošku profesionální. Jen unavený a zlomený. Dwight se zvedne ze židle, postaví se na Davidovu úroveň. "Kdyby ti nebylo tak špatně, jak vypadáš, tak mi věř, že by to na pár minut nebylo." usměje se. "Ale teď jsi opravdu zralý jen na uložení do peřin." Ale...

*** Nebyl si jistý, jestli ho ze spánku probrala bolest hlavy, nutkání na zvracení nebo chlad, který se plazil po jeho těle. S tím alkoholem to asi vážně dost přehnal. Tlumeně zasténá, když mu malý pohyb těla na bok způsobí problémy. V hlavě mu kdosi bubnuje melodii výsměchu opilosti. Zastřeným pohledem shlédne na nahé nohy vedle sebe. Co to v noci vyváděl? No, zřejmě nad tím bude muset přemýšlet později, protože jeho tělu se vůbec nelíbilo, že se byť jen pohnul. Proč vlastně tak chlastal? Vyhrabal se ze zváleného sena, spěšně na sebe navlékl kalhoty, do ruky čapl košili a vplul do bot těsně před tím, než vyběhl na poslední chvíli ze stodoly a vyhledal alespoň křoví před ponížením, které by na něj čekalo, kdyby ho někdo viděl zvracet. Žaludek se obracel jako na horské dráze. Nevzpomínal si, kdy se takhle ožral naposledy. Vlastně si nevzpomínal vůbec na nic. Škobrtavě se vydá směrem na statek. Potřebuje vodu a uhasit kromě pachuti i žízeň, kterou měl. Ostrá bolest hlavy se mu bodavě vys...

Vodka skončí v dýchací trubici. Nečekal takhle dravý útok a už vůbec ne, když se zrovna pokoušel polknout. Alkohol v nose docela zapálí a taky se mu podaří se trochu polít. Rozkašle se, aby dostal nepříjemnou tekutinu z dýchacích cest. Zachytí se Alexovy paže, jak se napřímí, aby se mu zdařilo nadechnutí. "No no no…" Uchopí Davida kolem boků. "V pohodě?" Dlaní se dotkne horké tváře. Palcem přejede po koutku úst, aby z nich dostal kapičku alkoholu. Nějak přestal myslet na všechno okolo, jak je tím vším dohromady omámený. Skloní se, aby rty slíbal tekutinu, která skončila vedle. Jazykem slízne celý krk. Zprudka se nadechne, chviličku měl pocit, že se vážně udusí. Snaží se vydýchat a uklidnit splašený hrudník. Ještě ho to chvilkami nutí zakašlat, ale už se zdá, že přežije. Když už konečně může dýchat, zarazí ho, jak něžně se k němu ten neznámý Alex chová. "Jo, jsem v poho." vydechne. Nemá pocit, že by byl. Možná je to tím chvilkovým nedostatkem kyslíku. Zvedn...

Následující kapitoly jsou bez beta-readru. "Slézt? Jak se mám svlékat, když na mě sedíš. Ne, že by se mi to takhle nelíbilo." přimhouří oči. "Pokud tedy nechceš… ty sám." zadívá se na temnou siluetu před sebou. Zazubí se. Trochu zavrtí svými boky. "Líbí se mi tady. Ale… takovou nabídku nemůžu odmítnout, když už jsem přišel o tvé první představení." usměje se spokojeně. Natáhne se pro lahev a skulí se do sena vedle Davida. Přihne si čiré tekutiny a nabídne flašku dál. Poněkud neohrabaně se vydrápe na kolena, aby si převzal flašku a napil se z ní. Pak ji vrátí a opatrně se postaví. Postrádá to obvyklou eleganci, ale profesionál se nezapře. Prsty zaklesne o lem trička a pomalu ho svlékne. "Stejně toho moc neuvidíš." uchechtne se pobaveně. "Divil by ses, co všechno dokážu ve tmě vidět." blýskne se tajemným úsměvem. Pohodlně se uvelebí v seně. Svůj pohled zakalený alkoholovým oparem upře na odhalenou pokožku. "Tak se mi ukaž." ...

Nenáviď mě dnes Část třetí "Já nikoho neodváděl, David šel dobrovolně." pokrčí rameny. Jen zakroutí hlavou s lehkým úsměvem na rtech. Parta se postupně začíná rozrůstat a vypadá to, že už asi opravdu nebudou sami. Shlédne na prsty, které se dotknou jeho předloktí. Odkašle si, než se natáhne pro lahev. "Čteš mi myšlenky?" Obrátí se na něj s úsměvem, když dolije další rundu. David se usměje. Pozvedne skleničku a zadívá se na Alexe. "Tak na čtení myšlenek." přizvedne skleničku ke rtům. Zalituje, že se k nim přidali tihle magoři. Vypadalo to na celkem příjemné povídání. A možná by se uvolil předvést Alexovi o co přišel. Povzdechne si. Občas člověk míní a ostatní mění. Hovor těch cvoků už vůbec neposlouchá. "Prý estetická krása." uchechtne se. Přitom chlap, který je kousíček od něj nevypadá vůbec špatně. Rozhodně je na něm vidět, že se jen nepovaluje u televize. "Na čtení myšlenek." přikývne s pozdvihnutím sklenky. "Co je? Něco je špatn...

Na další část nebudete čekat tak dlouho, slibuji! Hned ji nastavím. :-) Nenáviď mě dnes Část druhá David, oblečený jen v kalhotách a volném tričku, věnuje svůj pohled právě přicházejícímu muži. Tomu, kterého si všimnul už při obřadu. Spokojeně se protáhne. Jeho představení mělo jako obvykle obrovský úspěch. Spousta přítomných bude mít velmi zajímavé sny. Ale tenhle muž tam nebyl. Toho by si pamatoval. Proč tam asi nebyl? Hetero? Stočí pohled a usměje se na Dwighta. Velmi příjemně stravený čas do představení. Díky tomhle urostlému chlapovi se zvládl trošku uvolnit a dostat se do té správné nálady. Pousměje se a pošle mu malý vzdušný polibek. Přejede pohledem po osazenstvu. Jak to tak vypadá, tak o ten striptýz, na který čekal, přišel. Hlavní účinkující dnešní show se totiž právě oblékal. Nedá na sobě znát zklamání. Docela se těšil, že se pobaví. Místo toho ho Vojta se svojí opilou nemotorností zlil právě doneseným pitím a tak se hned odešel převléknout. Jenže se na pokoji zdržel o něco ...