Tmavě modrý šuplík

*** Natáhl se pro ručník, aby se pořádně utřel. Náročnost dnešního pracovního dne se na něm podepsala tak, že potřeboval nutně hodně dlouhou a studenou sprchu, aby se trochu probral. Chtěl vidět Davida. Neměli na sebe tolik času, kolik si asi představovali. Nebo kolik si alespoň představoval on sám. Ale doufal, že když byl pátek odpoledne, že by na něj čas mít mohl. Zmínil se mu, že teď nevystupuje, protože ho čekaly dvě poslední zkoušky, na které se připravoval. A že to bral opravdu svědomitě, to musel Alex uznat. S ručníkem kolem krku přejde nahý bytem, aby našel svůj mobil. Chtěl mu zavolat dřív než by si ho zamluvil někdo jiný. Vyklepe vodu z ucha a vytočí poslední volané číslo. Pousměje se, volali si po večerech celkem často, když se neviděli. Ze zabručením se natáhne pro mobil. Včera se mu udělalo špatně a kupodivu, ráno už měl horečku. Nemá náladu a už dočasně vypakoval z pokoje i Mirka. Byl protivný naprosto nehorázně. Protože nesnášel, když byl nemocný. Hatilo mu to plány. Ani...

*** Lex se opírá o linku, tváří se značně rozhozeně a pozoruje Alexe. Úplně to s ním cuká, jak svádí vnitřní boj. Rozhodl se, že vysvětlí, ale nechá Alexovi aspoň trošku pocitu, že to dělá sám. Každopádně teď má cukání, že mu vytrhne varečku z ruky a praští ho s ní. Povzdechne si a radši pohled odvrátí. Je to sice jen chvilka, ale i tak už má dost. "Vážně doufáš, že tohle zvládneš jo?" sjede ho pohledem. "Tohle už totiž přechází do stavu spáleniny." Alex si povzdychne, když se dívá na to svoje dílo. Jak je možný, že to vždycky tak podělá? Přitom to v televizi vypadá celkem jednoduše. "Doufat můžu. Ne, vzdávám to. Na to prostě nemám." Vypne sporák a přendá hrnec na studenou plotýnku. Promne si čelo. "Jak se mám asi naučit vařit, když mezitím, než se otočím od sporáku pro další ingredienci, se mi všechno připálí?" Lex se pousměje, natáhne ruku a poplácá Alexe po rameni. "Všechno je to o předchozí přípravě. O znalosti receptu a kuchyně. Je potř...

*** Zastavil se před dveřmi vedoucími do domu, kde bydleli Míša s Lexem. Před pár dny se odhodlal k něčemu, co by asi jen tak neudělal, ale pocit, že spálí cokoliv na co sáhne a David, který u něj dost často přebýval… povzdychne si. Překousne vlastní ego než se odhodlá stisknout zvonek. Měl s Míšou domluvené, že Lex by měl být touhle dobou doma a snad i počítat s jeho návštěvou. Zase si říkal, že když už se měl pokoušet o něco, co mu do teď tak mistrně nešlo, chtělo to nějakého mistra. A Lex se zdál být jako vhodný kandidát. Teď už jen záleželo na tom jestli se k něčemu takovému uvolní. Lex s úsměvem položí před Míšu plný talíř guláše a obrovský krajíc chleba. Lehce mu pocuchá vlasy než zasedne ke svému talíři. "Dobrou chuť." pousměje se, když si všimne, jak se Míša tváří na svou porci. "Nemusíš to všechno sníst." "Děkuji, tobě taky dobrou chuť. Jen nechápu, proč mám vždycky větší porci než ty." Zamrká na něj s úsměvem než se chopí lžíce. "Ale asi se ...

*** Alex se se smíchem skloní k papírům, které mu Felix přivezl. Opře se rukama o stůl a zahledí se do změti písmenek, aby vyluštil všechno důležité. Měli teď s klukama chvíli pauzu od výjezdů, protože se jim dnes nějak zvedla náročnost a tak měl čas, aby se Felixovi chvíli věnoval. Během řízení, které probíhalo papírově, se vlastně vůbec nevídali. Ostatně tak jako to bývalo zvykem. Stůl se prohne, když se o něj opře o Felix. "Víš, že vystrkovat takhle svůj zadek je nebezpečné i přesto, že na sobě máš tyhle kalhoty?" Zamrká Felix nevině. "Řekl bych, že jsi zadaný, tak si nech zajít chuť." Usměje se na něj Alex sladce. A on hodlal být věrný, i kdyby tu Felix předváděl kdo ví co. Roman se se znechuceným úšklebkem ztratí z odpočívárny za Robinem. David zamíří do známých míst. Předpokládá, že by mohl mít Alex službu. Neviděli se už skoro týden a jemu prostě tak nějak chyběl. Jenže nebyl čas, zkoušky, pak jel s klukama na soustředění, na kterém svou účast slíbil a jako j...