Tmavě modrý šuplík

Část padesátá třetí "Tobě po vybalování vyhládne určitě. Máš tam pěknou hromádku." usměje se. Pomalu následuje Lexe ke stromečku. Přesune se na pohovku, vozík rukou odtáhne za gauč, aby jim nepřekážel. "Tak šup šup, Ježíšku." řekne nadšeně a poplácá dlaní vedle sebe. Tohle je vážně skvělý večer. "Vážně? Nějaký příslib?" pousměje se na Míšu. Za stolečku vezme foťák, který tam má už připravený, aby zdokumentoval jejich první Vánoce. "Úsměv." pousměje se, když si Míšu párkrát vyfotí i se stromečkem. "Moc krásné." ohodnotí a teprve pak se usadí vedle Míši. "To jsem byl až tak hodný?" zeptá se. Obejme Míšu kolem pasu a jemně políbí. "Víš, že největší dárek jsi pro mě ty." "Já už taky ten největší dárek dostal." usměje se, přitáhne si Lexe blíž k sobě a lehce ho obejme. "Ale ten foťák je trošku nefér, já budu na všech fotkách a ty na žádné. Až na tu momentku v kuchyni." natáhne se pro aparát. "Douf...

Část padesátá druhá *** Propustí svoje psisko z mučení, když ho pořádně vytře osuškou. Potřeboval ho pořádně umýt a tak to odložil na Vánoce. S pleskáním tlap o podlahu vyběhne z koupelny. "Bacha na mokrý torpédo." zavolá do chodby, ale kontrolovat ho nejde. Věří tomu, že Xitt koupel vezme jako vždycky a spořádaně zabere svoje místo. Rukou zašátrá v kapse bundy, vytáhne z ní smotanou stuhu. Musí se připravit už teď, protože potom by úprk do koupelny byl dost nápadný. Zamkne za sebou dveře a stáhne ze sebe mokré oblečení. Čistou košili i kalhoty už má připravené. Vleze si do vany. Co mu Lex připevnil všechna ta madla, leze se mu do ní mnohem pohodlněji. Pečlivě vydrbe každé zákoutí těla, aby se o chvíli později již s vyfoukanými vlasy motal ho červené stuhy. Ještě, že má Lex tak velké zrcadlo, že na sebe alespoň trochu vidí. Umělec by z něj nebyl, ale nejhorší to taky není. Mašli schová do kalhot s modlitbou, aby se moc nekrčila. Potom se navlékne do zelené košile, přes kterou...

Část padesátá první *** Bylo přesně dvacátého čtvrtého prosince. Michal se spokojeně zachumlal do své zimní bundy. Venku padal sníh a on pod záminkou, že jde vyvenčit Xitta, se vydal do jednoho nákupního centra, kde měl u prodavačky pro dnešní den schovanou onu tlustou červenou stuhu. Vůbec mu bylo jasné, že není třeba vůbec zmiňovat, proč potřebuje tři metry rudé stuhy. A na balení dárků to určitě nebylo. Jen jednoho. Náprsní kapsa bundy slibovala, že se vyhne případnému šmejdění po dárcích, i když předpokládal, že Lex ve svém věku už nebude pátrat. Vlastním klíčem si odemkl dveře od bytu, aby zjistil, že je stále prázdný. Lex se totiž vydal pro vánoční stromek do firmy jeho otce, protože jim ho před dvěma týdny slíbil. Sklepe z Xitta mokrý sníh a přejede ho ručníkem, aby nenastydnul, i když topení pěkně žhavilo. Sám si zaparkuje na kraji hned u dveří, aby si otřel kola vozíku a setřel po sobě mokré stopy. Nemusel přeci roznášet tu břečku po celém bytě. Bundu pověsí na nižší věšák, kt...

Část padesátá Dojde mu, co chce Lex udělat. Nečekal, že by zrovna dnes mohli překročit hranici, která byla vytvořena. Přejede rukou přes Lexovu paži až na zápěstí, kde ho lehce stiskne a donutí tak jejich pohledy zaklesnout do sebe. Hledá v těch modrých očích jakýkoliv náznak vzpoury proti tomuhle rozhodnutí. Přitáhne si tu ruku k obličeji. Vyndá z prstů prázdný obal a někam vedle sebe ho upustí. Vtiskne polibek na drobného pavoučka. "Nepros, vezmi si, co chceš." řekne něžně. Dlaněmi sklouzne na Lexova stehna. Pohladí je. "Jen mi... budeš muset v tomhle pomoct." jistěže kdyby mohl, vzal by si to sám, ale v tuhle chvíli je tahle situace snad lepší, protože když bude chtít Lex přestat, může kdykoliv. Bude to mít celé ve svojí režii. "Já vím." přikývne, dlaní pohladí Míšu po tváři. Než vrátí svoji pozornost ke klínu, polaská plně vzrušený penis, aby na něj jemně a mazlivě navlékl kondom. Nahne se k Míšovi, aby ještě uchvátil jeho rty. Možná to není nejlepší n...

Část čtyřicátá devátá Vydechne. Líbí se mu, když je Míša takhle aktivní. "Myslím, že v lednici. Mám ti pro ni dojít?" zeptá se a rovnou ochotně nabídne. Představa, jak z něj Míša slízává cokoliv, mu způsobuje cukání tam dole. "Nebo je tam ještě šlehačka." napadne ho aktivně. "Šlehačka?" optá se zamyšleně. Potom zavrtí hlavou. "Už tě odtud nikam nepustím, zůstaneš pěkně takhle." uculí se. Jazykem přejede cestu prstů, rukou pohladí stehno, oddálí od druhého. Nakloní se, ale místo polaskaní na nejcitlivějších místech, se zakousne do stehna. "Takhle mi chutnáš totiž nejvíc." Políbí poraněné místo. "Nebo jestli chceš, tak pro ni zaběhni. Ale jen pro šlehačku. Tavení čokolády by se ti zase protáhlo. A já jsem teď lehce netrpělivý." nasadí sladký úsměv. Prsty zavadí o citlivá varlata, zduřelému penisu se úspěšně vyhýbá. "Au." usykne. "Myško, ty jsi ale divoch." zazubí se. Dlaněmi se zachytí Míšových ramen. Zasténá...

Část čtyřicátá osmá Zahleděl se na hromadu krabic, které stály vyskládané v chodbě, jak je tam kluci postupně nosili. Netušil, že by měl tolik věcí, které opravdu potřebuje, ale zdání zřejmě klamalo. Projede prsty svoje vlasy v přemýšlení nad tím, jak to všechno vybalí a hlavně kam. "No, je toho docela dost." Lex se opře dlaněmi o Míšova ramena. "Budeme to muset nějak zpacifikovat. Ale určitě to zvládneme. Vypadá to horší než to je." sehne se, aby jemně vtiskl polibek na tvář. "A přestaň se tvářit tak přepadle." "Ale kam to všechno dáme?" povzdychne si nešťastně. Měl velkou spoustu knih, které k práci potřeboval a nějak nemyslel na to, že by k nim byla celkem vhodná i menší knihovnička. Hlavně nechtěl Lexovi plnit pokoj svými věcmi do práce. "Nějak si poradíme. Neboj se. Myslím, že do ložnice by se určitě vešla nějaká menší knihovna. Tam naskládáme ty tvoje bichle. Zatím je necháme v krabici někde stranou. Můžeme ji jít zítra vybrat, jestli ...