Část čtyřicátá druhá
Část čtyřicátá druhá *** Pokud měl ze začátku obavy, že se to jídlo nevyvede v nejlepším duchu, tak teď byl plně spokojený. A David nevypadal, že by mu výběr jeho jídla nějak vadil. On už měl nějakou dobu dojedeno, byl zvyklý jíst celkem rychle, ale nevadilo mu, že musí čekat. Jen s úsměvem pozoroval, jak jídlo mizí postupně i v Davidovi. Moc nemluvili, což pro něj bylo překvapením. Znovu upil ze své Lassi, která zaháněla největší pálivost z celého jídla. "Tak co, zklamal tě můj výběr?" pousměje se. Konečně odloží příbor. "Ne, jsem spokojený. Pálilo to tak nějak přiměřeně." usměje se. " Rozhodně to byla změna do mého jídelníčku." zadívá se na Alexe. "Promiň, že jsem tak zdržoval. Ale ty to do sebe příšerně házíš. Umíš si vůbec vychutnat dobré jídlo?" "V polních podmínkách, kdy čekáš na odvolání, se naučíš to do sebe hodit a příjemně trávit a vychutnávat až potom. Důležité je, že se najíš, protože pak by se taky mohlo stát, že se dva dny nena...