Tmavě modrý šuplík

Následující kapitoly jsou bez beta-readru. "Slézt? Jak se mám svlékat, když na mě sedíš. Ne, že by se mi to takhle nelíbilo." přimhouří oči. "Pokud tedy nechceš… ty sám." zadívá se na temnou siluetu před sebou. Zazubí se. Trochu zavrtí svými boky. "Líbí se mi tady. Ale… takovou nabídku nemůžu odmítnout, když už jsem přišel o tvé první představení." usměje se spokojeně. Natáhne se pro lahev a skulí se do sena vedle Davida. Přihne si čiré tekutiny a nabídne flašku dál. Poněkud neohrabaně se vydrápe na kolena, aby si převzal flašku a napil se z ní. Pak ji vrátí a opatrně se postaví. Postrádá to obvyklou eleganci, ale profesionál se nezapře. Prsty zaklesne o lem trička a pomalu ho svlékne. "Stejně toho moc neuvidíš." uchechtne se pobaveně. "Divil by ses, co všechno dokážu ve tmě vidět." blýskne se tajemným úsměvem. Pohodlně se uvelebí v seně. Svůj pohled zakalený alkoholovým oparem upře na odhalenou pokožku. "Tak se mi ukaž." ...

Nenáviď mě dnes Část třetí "Já nikoho neodváděl, David šel dobrovolně." pokrčí rameny. Jen zakroutí hlavou s lehkým úsměvem na rtech. Parta se postupně začíná rozrůstat a vypadá to, že už asi opravdu nebudou sami. Shlédne na prsty, které se dotknou jeho předloktí. Odkašle si, než se natáhne pro lahev. "Čteš mi myšlenky?" Obrátí se na něj s úsměvem, když dolije další rundu. David se usměje. Pozvedne skleničku a zadívá se na Alexe. "Tak na čtení myšlenek." přizvedne skleničku ke rtům. Zalituje, že se k nim přidali tihle magoři. Vypadalo to na celkem příjemné povídání. A možná by se uvolil předvést Alexovi o co přišel. Povzdechne si. Občas člověk míní a ostatní mění. Hovor těch cvoků už vůbec neposlouchá. "Prý estetická krása." uchechtne se. Přitom chlap, který je kousíček od něj nevypadá vůbec špatně. Rozhodně je na něm vidět, že se jen nepovaluje u televize. "Na čtení myšlenek." přikývne s pozdvihnutím sklenky. "Co je? Něco je špatn...