Tmavě modrý šuplík

Část šedesátá třetí Prudce nasaje vzduch nosem. Uvolní Davida ze svého sevření úst. "Vážně bys neměl…" zaprotestuje chabě. Znovu je donucen zavřít pod návalem vzrušení oči. Ten kluk si s ním normálně hraje. A jemu se to líbilo. Jenže tohle měla být chvíle pro oba dva. Pevně otočí svou dlaň kolem horkého vzrušení a párkrát zapumpuje. Na víc si momentálně netroufne, protože ruka, o kterou se opíral, aby nepřepadl, se mu začínala opovážlivě třást. A k tomu stačilo jen pár takových doteků. "Neměl bych co?" zavrní spokojeně, zatímco velmi soustředěně olizuje vzrušení před sebou. Nemůže za to, že ho to tak láká. Alex se mu zdá v téhle oblasti poněkud zanedbaný. Ne, že by on sám byl přeborník, ale jako spodek měl pár zkušeností, jak donutit svého dominantního partnera k tomu, aby z něj šílel. Uculí se. Dominantnost velmi často vede k tomu, že jsou pak totálně mimo, když se jim začne někdo velmi intenzivně věnovat. V jistých partiích. "Není ti to příjemné?" Zavrtí...

Část šedesátá druhá *** Davida probudí zvláštní necitlivost v noze. Zamrká, aby se mu podařilo rozlepit oči. Chvíli mu trvá než se probere natolik, aby začal vnímat, co se kolem něj děje. Cítí dech na svém zátylku, dlaň na břiše. Otočí lehce hlavou, aby pohlédl do obličeje spícího Alexe. Pousměje se. A hned zjistí, co může za pocit znecitlivění. Alex má přes něj přehozenou nejen ruku, ale i nohu. Neubrání se tichému uchichtnutí. Snad nevzal vážně to, když mu večer vyhrožoval, že mu uteče. Pousměje se a stočí hlavu zase zpátky. Líbí se mu takhle v Alexově náručí. A líbí se mu, jak ho Alexův dech lechtá na zátylku. Způsobuje mu to jemné mravenčení a taky vyvolává jistý drobný problém v klíně. Uvědomí si, že je vlastně nahý a ušklíbne se. No, evidentně to neschová. Utéct nemůže, z Alexova drtivého sevření se nevymaní bez toho, aniž by Alexe probudil. Možná za jeho probuzení mohl pocit, že něco není tak jak by mělo být, když normálně spí, nebo prostě jen fakt, že nebyl sám a jemné zavrtění...

Část šedesátá první *** Celý den toho měl až nad hlavu. Konečně s sebou po sprše praští do postele, přetáhne přes sebe deku a spokojeně se uloží. Zkoušku udělal, akorát ještě zařizoval pár věcí a neměl vůbec čas. Ale měl by dát vědět Alexovi. Usměje se. Sliboval mu, že mu bude držet palce. Spolubydlící jsou opět v tahu. Fakt nechápe, kdy chodí do školy. Ale co by čekal od biologa, chemika a praštěného filosofa. Uculí se a natáhne se po svém mobilu odloženém na stolku. Najde v kontaktech Bystroočka a úsměv se ještě víc roztáhne. Jen doufá, že dneska nemá příslužbu a není nějaký fofr. Nechá telefon párkrát zazvonit. Překvapeně vytáhne lžíci z pusy. Před chvílí vylezl ze sprchy po službě a ještě konzumoval menší večerní svačinku, aby nešel spát s prázdným žaludkem. Popravdě už nečekal, že by mu David zavolal. Říkal si, že když se neozval celý den, tak teď už nejspíš bude mít jinou aktivitu nebo bude spát. S úsměvem se natáhne po zvonícím mobilu. Děkoval tomu, kdo vymyslel, že si ke každém...