Nenáviď mě dnes - část čtvrtá

Následující kapitoly jsou bez beta-readru.

"Slézt? Jak se mám svlékat, když na mě sedíš. Ne, že by se mi to takhle nelíbilo." přimhouří oči. "Pokud tedy nechceš… ty sám." zadívá se na temnou siluetu před sebou.

Zazubí se. Trochu zavrtí svými boky. "Líbí se mi tady. Ale… takovou nabídku nemůžu odmítnout, když už jsem přišel o tvé první představení." usměje se spokojeně. Natáhne se pro lahev a skulí se do sena vedle Davida. Přihne si čiré tekutiny a nabídne flašku dál.


Poněkud neohrabaně se vydrápe na kolena, aby si převzal flašku a napil se z ní. Pak ji vrátí a opatrně se postaví. Postrádá to obvyklou eleganci, ale profesionál se nezapře. Prsty zaklesne o lem trička a pomalu ho svlékne. "Stejně toho moc neuvidíš." uchechtne se pobaveně.

"Divil by ses, co všechno dokážu ve tmě vidět." blýskne se tajemným úsměvem. Pohodlně se uvelebí v seně. Svůj pohled zakalený alkoholovým oparem upře na odhalenou pokožku. "Tak se mi ukaž."

"To je má práce… ukazovat se." přimhouří oči. "A co všechno dokážeš vidět, bystroočko, hm?" zeptá se hlasem podbarvený zájmem a ještě něčím trošku jiným. Nechce se mu předvádět se jako profík. Takhle pro jednoho je to tak divně obskurdní.

"Nejsme tady snad proto, abychom zjišťovali, kam až dosáhne můj zrak, že ne?" zazubí se. "Napadlo mě… jestli k tomu potřebuješ hudbu… strašně příšerně zpívám. To určitě slyšet nechceš." uchechtne se.

"Ne, to opravdu není nutné. Bez zpěvu se obejdu. Určitě." pousměje se. "Možná tu nejsem kvůli tvému zraku, ale pro tohle je snad důležitý, ne?" Natáhne se znovu pro flašku, aby si přihnul.

"Ulevilo se mi. Nemusíš mít strach, uvidím všechno, co mi budeš chtít ukázat. Zase taková tma tu není a… moje oči jsou zvyklé. Dlouhá historie." usměje se. Posadí se a natáhne ruku k Davidovi, aby se taky napil. "Začíná to vážně chutnat jako limonáda. Nakonec ze mě bude slušný alkoholik." zazubí se a upře svůj pohled na nahé bříško. "Můžu si sáhnout?" optá se lascivně.

"Jen bude zítra slušná kocovina." rozesměje se. Znovu se natáhne pro láhev a napíje se. Vrátí flašku Alexovi, aby měl volné ruce. "Nevíš, že na striptéra se nesahá?" zavrtí nechápavě hlavou. "Jsou… pravidla… jistá…"

Zamračí se. "Znám… tyhle vaše pravidla. A v tomhle případě se mi to vůbec nelíbí." Zavrčí trochu nespokojeně. "Máš tělo, které vybízí k laskání."

Rozesměje se. "Vadí ti se jen dívat?" Přesune se blíž. "Dotkni se, jestli se nebojíš." uchechtne se. Stejně tu teď není tak docela jako striptér. Jen taková zvláštní erotická hra…

"Vadí… máš dokonalou estetickou krásu." zamumlá. "Když se dotknu, nekousneš mě?" A místo dalších slov natáhne ruku před sebe, aby se konečky prstů dotkl hebké pokožky. Nejdřív jen lehounce, pohledem vyjede k Davidovu, aby se ujistil, že nedělá něco špatně. Potom teprve položí celou svou dlaň, pohladí bříško.

Zachytí jeho dlaň a jemně ji přetáhne k pásku džín. "Když už máš takové choutky, co se aktivně zapojit. Hm?" zasměje se pobaveně. "Ještě jsi toho moc neviděl, bystroočko. Nech si hodnocení až na konec."

"Nemůžu hodnotit průběžně?" zasměje se. Zatahá za sponu pásku, jemně cvakne, když se mu podaří ho rozepnout. "Smím si tě odhalit osobně? Jsem poctěn." zavrní spokojeně, zatímco má pohled upřený přesně do těch míst, která odhaluje. Nemůže zapírat, že by ho to nevzrušovalo. A zřejmě tomu přispívá i dávka alkoholu kolujícího mu v krvi.

Spokojeně vydechne. "Jako vánoční dárek, Alexi." zasměje se pobaveně. Sleduje Alexovy prsty. Zjištění, že ho jeho doteky vzrušují ho ani nijak zvlášť nepřekvapí. Nechá ho, ať si s ním dělá, co se mu líbí. Dneska je příliš zaměstnaný alkoholovým opojením a opojením mužem před sebou. "Jak je libo. Hodnoť si klidně průběžně." Sleduje, jak Alex pomalu odhaluje víc a víc jeho dokonale hladké kůže zbavené všech chloupků. Jen péče o tělo mu zabere spoustu času. Ale pořád se to vyplatí.

"I když Vánoce dvakrát nemusím, tak tohle si nenechám ujít." zamručí. Nikdy se v tom dvakrát nevyžíval, ale užívá si odhalovaní hebké pokožky, která mu jemně klouže pod prsty. Poklekne před ním v seně, nakloní se dopředu, aby se zastavil pár centimetrů od Davidovy horké kůže. Vydechne, když se mu podaří odhalit zadeček a následně i klín. "Jak jsem říkal. Dokonalý." Stáhne kalhoty až ke kotníkům, rukama pak přejede po odhalených nohách až nahoru k oblým půlkám.

Cítí se podivně nervózní. V takové situaci nebývá. Buď se svléká sám nebo… ze sebe strhávají oblečení souběžně. Vydechne, teď už vzrušení schovávat nedovede. Už dlouho necítil nervozitu. Už dlouho se necítil nahý nesvůj. A už dlouho se ho nikdo takhle nedotýkal. "Dokonalý…" vydechne s nádechem ironie.

"Kdybys… něco nechtěl, tak řekni, ano? Přestanu." vydechne jemně. Přitiskne své dlaně na odhalená bedra, rty vtiskne jemný polibek na pokožku podbřišku. Chtíč kolující v jeho krvi je spalující stejně jako alkohol, který se s ním mísí. Začne líbat hladkou kůži pod svými rty. Vnímá slanou chuť potu a přistihne se u myšlenky na to, jak šíleně moc ho to vzrušuje.

"Tohle… tohle už není… striptýz…" vydechne vzrušeně. "Jak daleko… hodláš zajít?" zeptá se zvědavě. On by zašel hodně daleko, kdyby mohl. Natáhne ruku, aby nechal prsty vklouznout do tmavých krátkých vlasů. "Ten… chlast a… nejsem z ledu, bystroočko." zamručí. Cítí se neuvěřitelně spokojeně. Doteky rtů ho zvláštně uklidňují a zároveň napínají jako na skřipec. Ale proč by měl mít takový chlap zájem o někoho jako je on?

Lehce se usměje do polibku, který věnuje dalšímu kousku kůže. "Ne, tohle už není striptýz. Tohle už je vzájemné ukájení mužských tělesných pudů." zamumlá. "Kolik mi dovolíš?" zvedne k němu svůj pohled ve zvědavé otázce. Jazykem u toho projede prohlubeň pupíku. "Jsi krásný." Rukama si dovolí sjet na stehna přes oblé půlky. I přes alkoholové opojení má podivnou potřebu toho kluka před sebou kromě jiného i pomazlit.

Rozesměje se. "Máš před sebou opilého striptéra, který ti nabídl soukromé představení. Co myslíš, kolik ti dovolím? Líbíš se mi… momentálně až přespříliš. Tak se přestaň ptát a konej." dokončí odhodlaně.

"Zapomeň na to, čím se živíš…" zamumlá. Rukama sjede ke kolenům a bez ptaní ho donutí se pokrčit. Dřív než mu spadne do klína, tak ho převrátí pod sebe do sena. Uchopí za hlavou límec své košile a s dravým trhnutím ji bez přemýšlení strhne přes hlavu. Vojenské známky jen zacinkají na jeho hrudníku. Kus oděvu letí někam k zemi za nimi. Skloní se, aby Davida zbavil bot i kalhot. Rukou pak vjede do vzrušeného klína. Sám na tom není jinak. "Jak si přeješ."

Vydechne prudce, jak je povalený na zem. Alex je prudký a to se mu moc líbí. "Ty kalhoty… neházej je moc daleko." upozorní ho se smíchem, než ucítí dlaň ve svém klíně a smích ho přejde. Něco mu říká, že s tímhle chlapem to bude stát za to. Natáhne dlaně, aby i on prozkoumal rozložitou hruď svého momentálního milence. Pousměje se spokojeně. "Cvičíš…" uchechtne se spokojeně.

"Máš v nich snad pepřák?" zasměje se. Zvedne se na nohy, aby se zbavil svých kalhot a vytáhnul z kapsy plastikový obal. Položí ho na Davidovu hruď. "Jsem zodpovědný, neboj se." mrkne na něj chtivě. Vrátí se k němu. Nenásilně se vecpe mezi Davidovy nohy. Rukama se opře vedle jeho hlavy. "Jsi velmi všímavý. Cvičím." zasměje se.

"Krásný, sexy a ještě k tomu zodpovědný. Dej si bacha, ještě jedna kladná vlastnost a jsem do tebe zamilovaný jak nějaká praštěná patnáctka." rozesměje se pobaveně. Taky díky silnému vlivu alkoholu. Takové řeči v jeho slovníku obvykle nejsou. "A asi se nutně potřebuju napít." začne se škrábat pro flašku, kterou tuší o pár centimetrů dál. "Na tebe se musím posilnit. Ještě víc teda."

Unikne Davidovi z dosahu jeho prstů přesně ve chvíli, kdy po ní začne šmatat. Uculí se. Alkohol projde jeho hrdlem a on spokojeně flašku předá. "Zamilovat se do mě? Tak mám začít vyjmenovávat všechny svoje špatný vlastnosti? Ale... hm… až potom, jo?" zazubí se pobaveně. Skloní se, aby bez ptaní okusil chuť tohohle kluka. Div, že ho nespolkne, když ho vezme do svých úst.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Část šestá

Část osmnáctá

Část čtyřicátá sedmá