Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2016

Nenáviď mě dnes - část osmá

"Myslíš, že by byl někde nějakej tatér, kterej by udělal dvě stejný tetování?" usměje se a stáhne si přes hlavu tričko, aby byla vidět kompletní kresba na jeho těle. "Navíc mám tetování jednotky, ve které jsem sloužil. Můj zaměstnavatel je totiž stát." vysvětlí prostě. "Já osobně bych s tím problém jinak neměl. Věřím, že jsi dobrej, jinak by tě ti dva neměli za dvorního fotografa na svém obřadu. Na to jsou příliš důslední." Martin se na něj usměje. "Chápu. Armáda. Nicméně, ovládám i jiné technologie než jen foťák, Alexi. Jsem schopný vyretušovat i tetování, do jisté míry. Muselo by se to zkusit. A kde nepomáhá retuš, jsou i jiné triky. Prostě si to promysli ano? Rozhodně nemíním ohrozit tvou práci, viděl bys sám. Každopádně, rád bych si tě nafotil i tak. Ukážu ti výsledek a budeš se moc sám rozhodnout, jestli ty fotky můžu použít. To je fér nabídka ne?" zadívá se na odfukujícího Motýlka, který na stole usnul. "Tohle tele se taky moc pěkně zř...

Nenáviď mě dnes - část sedmá

David se zadívá na Dwighta a pousměje se. "Nechci tě připravit o snídani. Myslím, že to snad zvládnu sám." "Ví vůbec někdo, co jsem to pil, že jsem to do sebe lil jako šťávu?" zakroutí nad sebou nechápavě hlavou. "Ale jednu výhodu to má. Naši novomanželé nebudou moct říct, že jsme je málo zapíjeli." "Vydržel bych těch pár minut…" usměje se a jemně se natáhne, aby pohladil pokřivenou tvář. "Stačí říct." "Pokud mě paměť neklame, jakože bych na ni nespoléhal, tak se pila vodka." pokrčí Vojta rameny. "Ale tys toho vypil hodně, to už se pak pije jako šťáva všechno." "Ale co když to nebude jen na pár minut?" zeptá se s úsměvem, který není ani trošku profesionální. Jen unavený a zlomený. Dwight se zvedne ze židle, postaví se na Davidovu úroveň. "Kdyby ti nebylo tak špatně, jak vypadáš, tak mi věř, že by to na pár minut nebylo." usměje se. "Ale teď jsi opravdu zralý jen na uložení do peřin." Ale...

Nenáviď mě dnes - část šestá

*** Nebyl si jistý, jestli ho ze spánku probrala bolest hlavy, nutkání na zvracení nebo chlad, který se plazil po jeho těle. S tím alkoholem to asi vážně dost přehnal. Tlumeně zasténá, když mu malý pohyb těla na bok způsobí problémy. V hlavě mu kdosi bubnuje melodii výsměchu opilosti. Zastřeným pohledem shlédne na nahé nohy vedle sebe. Co to v noci vyváděl? No, zřejmě nad tím bude muset přemýšlet později, protože jeho tělu se vůbec nelíbilo, že se byť jen pohnul. Proč vlastně tak chlastal? Vyhrabal se ze zváleného sena, spěšně na sebe navlékl kalhoty, do ruky čapl košili a vplul do bot těsně před tím, než vyběhl na poslední chvíli ze stodoly a vyhledal alespoň křoví před ponížením, které by na něj čekalo, kdyby ho někdo viděl zvracet. Žaludek se obracel jako na horské dráze. Nevzpomínal si, kdy se takhle ožral naposledy. Vlastně si nevzpomínal vůbec na nic. Škobrtavě se vydá směrem na statek. Potřebuje vodu a uhasit kromě pachuti i žízeň, kterou měl. Ostrá bolest hlavy se mu bodavě vys...