Část dvacátá druhá 2/2

Přikývne. "Nějak to dáme dohromady… nevím vůbec jak to teď bude u mě v práci, ale řešil bych to, až to nastane. Já si služby můžu vždycky nějak přizpůsobit, jo? To zvládneme." Usměje se a políbí ho.

"No, budeme muset…" přimhouří oči. "Jinak to bude asi dost špatný co? Měli bychom… no, udělat něco s tou postelí co? Fakt nevím, jak tohle budu vysvětlovat."

Pohladí ho po tváři. "To nějak vyřešíme, ano? Musíme, pokud chceme." Usměje se. "A tu postel…" Podívá se kriticky kolem nich na trosky postele. "Navrhoval bych zvednout se, dát si sprchu, stáhnout matraci z té hromady dříví…" zazubí se. "A až se nám bude chtít, tak může vyrazit do nějakého obchodu a podívat se po něčem… bytelnějším. Třeba to tvůj kamarád ani nepozná." Uculí se nevinně.

"Já bych řekl, že pozná… ale nějak to už okecám. Spoléhám na to, že mi to projde." pokrčí rameny. "Tak jo, matrace na zemi má taky svoje kouzlo." pousměje se. "Tak ta sprcha?" zeptá se zvědavě. "A umeješ mi záda?"

Pokrčí rameny. "Nějak to zamaskujeme a je to. Rozhodně mu tady nenecháme tuhle kůlničku na dříví. Třeba si polepší." Zazubí se pobaveně. "A nebudu mít strach, že spadneme na zem, to se maximálně jen skulíme na podlahu." Uculí se. Přikývne. "Umeju ti úplně všechno, záda teda nejvíc, když se necháš."

"Třeba jo…" pousměje se pobaveně. "To se ještě uvidí. Takže ty plánuješ ještě nějakou divočinu, že se chceš kutálet na podlahu?" zadívá se na něj tázavě a přitom s očekáváním. "Můžeš umývat, co jen budeš chtít…" zavrtí spokojeně. "I když… nevyhrožoval jsi mi krocením?"

"Ještě uvidíme, co budeme dělat." Uculí se potutelně a začne se pomalu zvedat, aby s sebou vzal do sedu i Davida. Trosky postele pod nimi zakřupají, uchechtne se. "Já si tě umyju od prstů na nohách až po vlasy. Krocení ještě nastane, zatím jsi celkem poslušný." Zavrní spokojeně.

"Ty už stejně máš něco v hlavě, co?" zadívá se na něj pobaveně. "Celkem poslušný? Líbilo by se ti, kdybych byl míň poslušný?" Zeptá se zvědavě a přejede po Alexovi zkoumavým pohledem. Natáhne ruku, aby dlaní přejel po jeho tváří. "Ale tohle je první a poslední postel, kterou jsme zničili jo?"

Pokrčí rameny. "Možná mám, možná nemám." Uculí se. Skloní se k němu, aby ho políbil. "Musím si tě teď trochu rozmazlovat a potom můžeme přejít k… intenzivnějšímu hraní." Zavrní mu do rtů. Rukama začne šmejdit po jeho těle.

"Sprcha… pamatuješ? Sprcha…" zasměje se pobaveně. Dlaněmi se od Alexe trošku odtáhne. "Nech si taky něco na potom jo? Nebo to tý sprchy. Takhle se tam nevyhrabeme nikdy…"

"Jasně… sprcha… nikam neuteče…" Ale zvedne se na nohy. Davida si vytáhne k sobě. "Tak pojď. Sprcha to bude určitě dlouhá. Jsi připraven?" Usměje se a ještě prsty sáhne na sponu obojku, aby ho rozepnul.

"Jasně, jsem připravený." přitiskne se k Alexovu tělu. "Bude dlouhá? Jakto?" zeptá se zvědavě. Tvář roztáhne spokojený úsměv. Asi tuší. Alex ho nejspíš hodlá mučit i tam. "Ale výlet do města se mi začíná líbit. Dal bych si zmrzlinu…" uculí se. "Co si takhle koupit pořádný polárkáč…?"

Rozejde se do koupelny. "Zmrzlinu?" Pozvedne obočí. "No…" polkne nad představou, která mu vyvstane na mysli. "Takže do města se vydáme asi hodně brzy." Uchechtne se. "Počítáš doufám s tím, že po téhle zmínce se nevyhneš zmrzlině na svém těle?" Přitiskne své rty k Davidově uchu. "Slížu jí z každého místečka na tvém těle."

Spokojeně zavrní. "Přesně na to jsem myslel…" přimhouří oči. "Já počítám se vším…" mlsně si olízne rty. "Ale rozhodně ti všechnu zmrzku nenechám, na to zapomeň." zachytí Alexe za ruku a zamíří do koupelny. "Víš, co bych si teď přál?"

Zazubí se. "Ještě uvidíme… nakonec budeme rádi, že nemáme postel. Co by sis přál?" Pousměje se. S rukou pevně svírající tu Davidovu na něj upře svůj pohled.

Rozesměje se. Vtáhne Alexe do koupelny a zabouchne za nimi dveře. Přitiskne se k Alexově tělu tak prudce, až Alex skončí přiražený na dveřích. Proč by ten prudší měl být jen Alex. Navíc obojek zůstal v ložnici v troskách postele. Uchechtne se a přitáhne se k Alexovým rtům. "Přál bych si… další kolo…" zavrní vzrušeně. "Mám pocit, že se strašně málo věnujeme sexu v koupelně…"

Překvapeně vydechne, když se ocitne zády přitisknutý na dveře. Tohle rozhodně nečekal. Ale nestěžuje si. Olízne si rty. Dlaněmi sklouzne po Davidových zádech až na půlky. Prsty jedné ruky sklouznou rýhou až ke stále rozdrážděnému vchodu, stále připravenému. Překoná svěrač bříškem prstu. "To bychom měli napravit, nemyslíš?" Zachraptí. "Nebo chceš… obráceně?" Zahledí se na něj tázavě.

Vzrušeně vydechne, když znovu ucítí Alexův prst ve svém těle. Zavrtí hlavou. "Zatím ne…" Přál si být znovu vyplněný Alexovým vzrušením a vnímat jeho výbuch do svého těla. "Šukej mě…" zachraptí a klínem se natlačí proti Alexovu. Nemá dost a zatím nemá pocit, že by kdy mohl mít.

Sklouzne pohledem mezi jejich těla a potom zase zpátky nahoru, aby se podíval do šedých hlubin. Obemkne rukama obě Davidovy půlky a prudce se otočí i s ním v náruči, aby si vyměnili pozice. Přitiskne ho ke dveřím. Pomalu sklouzne dlaní po jeho stehně, aby mu nadzvedl jednu nohu a nasměruje svoje znovu vzrušené mužství na jediné místo. Vrhne se na Davidovy rty, aby ho vášnivě políbil.

Vyjekne, jak se jeho záda najednou opřou o dveře. Poslušně ovine stehno a lýtko kolem Alexových beder. Dlaněmi sevře Alexovy tváře, aby si ho přitáhl do vášnivého polibku. Jazykem přejede po jeho rtech, aby si vyžádal přistup dovnitř.

S lehkým tlakem vklouzne do Davidova těla a spokojeně zamručí, když si uvědomí, jak snadno to šlo. Přizvedne si ho i z druhé strany a zajede do něj celou svou délkou. Vydechne do hlubokého polibku. Zavře oči a ještě víc ho prohloubí, když otevře ústa, aby Davidovi uvolnil vstup.

Zamručí a tělem proběhne lehký třes, jak je znovu vyplněný naplno. Automaticky ovine i druhou nohu kolem Alexových bedech. Prudce vydechne do jeho úst, jak tím změní úhel a dostaví se příjemná vlna rozkoše. Zasténá a zesílí sevření nohou. Chce víc. Mnohem víc. Jazykem vklouzne do Alexových úst, aby našel ten jeho a mohl se s ním pomazlit. Dlaněmi sklouzne z tváří po krku na pevná široká záda, aby získal větší stabilitu. Celé jeho tělo se rozechvěje. A cítí to tak i uvnitř. Zbožňuje Alexe celým tělem a celou svou duší.

Frustrovaně vydechne, když se David přitiskne na jeho tělo ještě intenzivněji. Znemožňuje mu to příliš prudké pohyby, ale nestěžuje si. O to víc hlubší je průnik. Jazyky svádí vášnivý souboj a on se přistihne, jak si to užívá stejně moc jako samotný styk. David mu chyběl celým tělem i svou osobou. A teď plnými doušky hltal všechno, co mu nabízel. Obejme ho rukama pevně kolem pasu a poslepu couvne k hraně vany, aby se na ní i s Davidem na svém klíně, usadil. Zapře se chodidly o chladné dlaždičky a zavrtí se v bocích.

Veškerou vášeň vkládá spíš do polibků, než do jejich spojení. To je spíš jen… existuje. Změnu polohy zaregistruje jen hodně vzdáleně. Využije jí, že se natiskne víc k Alexovu tělu. Těsněji k horku, které z něj sálá. Nemusí se už aspoň soustředit na to, aby se držel. Dlaněmi přejede po zádech a zamručí do polibku. Je mu takhle neuvěřitelně dobře. Najednou nemá chuť nikam pospíchat. Jen se na Alexově klíně začne lehce a rytmicky vrtět. Vzrušuje ho to stejně, jako když do něj Alex přiráží. Možná i víc díky tomu pomalému tempu. Dravé šukání sklouzlo k jemnému milování.

Přitáhne si Davida víc do svého klína, když se na něj začne vrtět. Vnímá chvění svého těla i Davidova. Přejede dlaní po jeho zádech a vklouzne do krátkých vlasů, aby se s nimi prsty pomazlil. Trochu se odtáhne, ale jen tak, aby mohl svými rty sklouznout po Davidově čelisti a na krk. Začne ho svými rty jemně oždibovat.

Spíš se na Alexově klíně tak nějak jemně pohupuje. Zvrátí hlavu s hlasitým zasténáním, aby umožnil Alexovi lepší přístup. Vzrušuje ho, jak jeho milenec bloudí po jeho krku svými rty. Zbožňuje, jak Alex umí přecházet mezi divokým sexem a jemným a láskyplným milováním. To ještě nikdy s nikým nezažíval. Ne tak intenzivně jako teď. Připadá si, jakoby se sexem spíš začínal, než že je zkušený, až to pěkné není. "Miluju tě…" zapřede, aniž by si uvědomoval, že to řekl na hlas. Je pro něj těžké takhle slova vyslovit, přestože v mysli je řekl už mnohokrát. Odloučení od Alexe na tak dlouhou dobu ho nutilo hodně přemýšlet, zhodnocovat a vyhodnocovat, jestli udělal dobře. Jestli bylo moudré se k Alexovi stěhovat, když se může vrátit a vyhodit ho. Jestli si třeba za půl roku odloučení Alex neuvědomí, že pro něj David není dost dobrý. I díky tomu byla ta doba tak strašně dlouhá. A nebýt starostí kolem státnic, nejspíš by díky nejistotě, která ho čas od času přepadala, utekl sám ještě před Alexovým návratem.

Líbá odhalený krk a užívá si to laskání, které může svému partnerovi věnovat. Pohupovaní na svém klíně koriguje druhou dlaní tisknoucí se k Davidově zadečku. Zesílí stisk svých prstů, když k němu dolehnou Davidova slova. Přivře oči pod náporem emocí, které jím projedou. Jak to řekl s takovým citem. "Taky tě miluju." Zašeptá mu do ucha. Byl si tím víc než jistý. Dřív. u předešlých dvou partnerů, které si považoval více, to možná taky byla láska, ale teď to bylo mnohem intenzivnější a procítěnější a věřil tomu mnohem víc. A teď společně s Davidem bydleli v jednom bytě a i když to ne vždy bylo jednoduché, tak se to zdálo doopravdy vážné. A david ho považoval za svou rodinu. To bylo víc, než by si kdy mohl přát. Přitiskne se svými rty na Davidovy a políbí ho. Dá do toho všechno. Všechny své pocity. Tělo se tetelilo blahem, když si uvědomoval, že i přes odloučení jim to vydrželo a přešlo to v mnohem víc. Přišlo díky tomu ono uvědomění. Jak se říká. Všechno zlé, je k něčemu dobré.