Část dvacátá čtvrtá


Probudí se do pokoje ozářeného slunečními paprsky. Zašátrá rukou kolem sebe, aby zjistil, že už je v posteli sám. Zamrká na budík na nočním stolku, aby zjistil, že spal opravdu dlouho. Blížila se doba obědu a on si tu vyspával. Zaposlouchá se do zvuků bytu. Davida odhalí podle cinknutí v kuchyni. Pousměje se. Byl doma, ve svém a v Davidově. Teď už to tu bylo jejich. Sklouzne pohledem na medvěda, kterého svalili na zem a uchechtne se. Měli by mu vymyslet jiné místo, aby pořád nekončil na zemi. S protahováním spánkem ztěžklých končetin se začne pomalu hrabat z postele. Musí si dát sprchu a určitým způsobem se přivést do stavu lidskosti. Mohutně zívne a jen tak tak tak to stihne zakrýt rukou. Zapadne do koupelny. Dveře za ním lehce klapnou. Nejdřív obstará nejnutnější a potom se půjde podívat, co David provádí. Natáhne se po kartáčku na zuby, aby je přeleštil a nakonec strčí pod kohoutek celou hlavu, aby se probral. Poslepu nahmatá ručník a zaboří do něj svůj obličej. Potom se teprve zahledí na svůj obraz v zrcadle. Zamrká, potom přimhouří oči. Dotkne se rukou místa na zrcadle, jestli na něm není nějaký kaz, kterého si jen nevšimnul, ale… prsty se přesunou na krk, na kterém se tkví ne zrovna malá krvavá modřina. Nevěřícně se na to podívá znovu, zblízka. Jen matně si vzpomínal na rty přitisknuté ke svému krku. Jejich laskání bylo opravdu intenzivní. "Davidééé!" Zaburácí hlasitě, ale pohled má stále upřený na svůj odraz. Modřina v jednom místě splývala s kouskem jeho tetování.

Vstal o něco dřív. Vyhnal ho hlad, tak na sebe natáhl kraťasy a tričko a zaplul do kuchyně, aby obhlídnul, co by se dalo připravit k obědu. Nakonec rezignuje na složité vaření a pustí se do rizota. Klasické kombinované se spoustou zeleniny. Uslyší klapnutí dveří od koupelny a instinktivně se přikrčí. Alex je tam ale docela dlouho, než se ozve. Čekal to, ale i tak sebou trhne. "Anooo?" ozve se raději z bezpečné vzdálenosti. Ví přesně, proč ho volá, ale nehodlá se moc přibližovat.

Otevře dveře od koupelny a přimhouří oči. David zůstal v kuchyni. "Mohl bys jít prosím tě na chvíli sem ke mě?" Řekne už o něco klidnějším hlasem, ale stále je v něm dost nevěřícný podtón.

"Ale jen na chvilku, aby se to nespálilo…" namítne lehce rozpačitě, utlumí sporák a pomalu se vydá ke koupelně. "Copak se stalo?" zeptá se zvědavě, i když ví, proč je volán.

"To je teď vedlejší… mám tady jistý problém…" Dá si jednu ruku v bok a druhou ukáže na svůj krk. "Můžeš mi prosím vysvětlit, co přesně je tohle? Protože jsem si jistý, že když jsem šel večer spát, nebylo to tam. A jako čerstvý doktor bys mohl vědět..?" Pozvedne obočí a čeká na odpověď.

Provinile se pousměje. "Ehm, no…" přejde k Alexovi, aby lehce přejel bříšky prstů po modřince. "No, vypadá to jako… cucflek…" zvedne pohled k Alexovým očím. "To bys jako záchranář mohl poznat taky. Nebo mi chceš říct, žes ho nikdy neměl?"

Neustoupí, když se k němu David přiblíží. Vlastně se ani moc nezlobí, jen nemůže uvěřit tomu, že má takovou ozdobu. "Ne… vážně jsem ho nikdy neměl, i když vím, co přesně to je. Nemáš tušení, jak se vzal na mém krku? Zrovna na tom mém?" Přimhouří oči a zadívá se do šedých hlubin.

"No vidíš, další zážitek poprvé ve tvých třiceti…" uculí se jako andílek. "Promiň, zlato… já nechtěl. Vážně. Byla to naprostá nehoda. Prostě se to tak nějak stalo." zadívá se do čokoládových duhovek. "Zlobíš se hodně?"

Přejde palcem po Davidově tváři. "Máš štěstí, že ti to fakt věřím. A doufám, že víš, jak tohle zamaskuju, protože jinak mě dneska večer nikam nedostaneš." zabručí a odtáhne se od něj, aby se znovu nevěřícně podíval do zrcadla.

Pousměje se a sjede pohledem po Alexově tělu. Neodolá a na chvíli se přitiskne k jeho zádům. "Co rolák?" Sám se té myšlence musí uculit. V těch teplech, co teď panují, by vypadal jako šílenec. "Hmmm, máš štěstí, že chodíš s exstriptérem. Zaručeně najdu něco, čím to schováme…" zavrní spokojeně příplácnutý k Alexovi.

Zvrátí hlavu dozadu a do strany, aby si to znovu a lépe prohlédnul. "To doufám, protože rolák fakt nemám." Zabručí. Přejede dlaní po Davidově předloktí na svém břiše. "Máš deset vteřin na to, abys vypnul všechno, co by mohlo hořet a naklusat zpátky sem. Tohle si vyberu, s tím počítej. V naturáliích." Zazubí se poťouchle na Davidův obraz v zrcadle.

Povzdechne si a odtáhne se. "No dobře. Deset vteřin jsi říkal?" zeptá se a nečeká ani na odpověď. Vymázne z koupelny, aby vypnul sporák úplně a odstavil hrnec s rizotem stranou. S kajícně sklopenou hlavou se vrátí k Alexovi.

Pobaveně se za Davidem ohlédne, když vystřelí z koupelny. Čekal spíš protesty než takovou rychlost… a že to vzal opravdu hopem, když se zase objeví ve dveřích. Povzdychne si, když uvidí jeho výraz. Překoná vzdálenost mezi nimi, aby mu přejel prsty po bradě a zvednul ji nahoru. Skloní se k jeho rtům, aby je políbil.

Spokojeně zavrní do Alexových rtů. Ruce dosud zpustěné podél těla přejedou po nahých bocích. "Cos to říkal o těch naturáliích?" zeptá se tiše, když se mu podaří odtrhnout se.

Ještě jednou ho políbí než ho pustí. "Potřebuju umýt záda a myslím, že si na ně nedosáhnu…" Pousměje se. I když má trochu obavy, jestli to s těmi slovy moc nepřehnal. Nemyslel to nijak zle. "Nezlobím se, jen jsem v těžkém šoku, slibuju. Žádné tresty ani nic jiného…"

"Vážně ne? A já se tak těšil…" pousměje se. Tu kajícnost na Alexe víceméně jen hrál. Uculí se, když mu na to Alex tak hezky skočil. "Tak ukaž. Umeju ti ty záda, ať si na ten mejdan fešák."

Zazubí se. Přitáhne si toho herce k sobě a přitiskne ho na své nahé tělo. Přitiskne své rty k jeho uchu. "Tak aby ti to nebylo líto, tak až skončíš s těmi zády, chci tě vidět před sebou klečet s mým vzrušením ve tvých ústech." Zavrní sladce.

Pousměje se a mlsně nedočkavě olízne rty. "Moc rád." zavrní spokojeně. Kývne k vaně. "Tak dělej, nemůžu se dočkat… ta záda…" připomene.

"Ty jsi tu ten oblečený." Uculí se a vklouzne za zástěnu na vaně, aby pustil proud teplé vody na své tělo. "Tak jdeš?" Pobídne Davida pobaveně, když ho stále vidí stát na stejném místě.

"Pokud vím, měl jsem ti umýt záda. Na to nemusím být svlečený nebo ano?" Zadívá se na něj tázavě. Udělá krok k vaně a opře se o ni dlaněmi. Trošku se tak nahne blíž k Aleovi.

Pokrčí rameny. "Tak když chceš být oblečený, bránit ti nemůžu." Zazubí se poťouchle, odloží baterii od sprchy a natáhne se k opřenému Davidovi. Uvězní ho ve své náruči a se smíchem ho stáhne k sobě pod proud vody.

"Ježiši, Alexi…" vyjekne, když je zmáčený proudem vody. "Hráblo ti? Vždyť budu… jsem úplně mokrej." zavrčí lehce otráveně. "Chtěl jsi umýt záda, nepadlo ani slovo o tom, že se namočím taky."

Rozesměje se. Přitáhne si Davida k sobě, nedbá jeho mokrého oblečení ani protestování. "Máme pračku a mokré vždycky uschne… doufal jsem, že ti to bude jasné." Uculí se a vtiskne mu omluvný polibek. "Je to jen sranda, no tak."

"Ty jsi fakt magor… co je tohle za srandu?" zeptá se otráveně. "A oběd se taky neudělá sám, už jsem ho skoro měl a vůbec… proč já tu vůbec ještě jsem…." zamumlá nespokojeně. Nicméně v kontrastu ke svým slovům se na Alexe natiskne. "Co kdybys to ze mě aspoň sundal, abych nenastydnul."

"Prostě… sranda…" Povzdychne si. Ale je rád, když se k němu David místo odchodu z koupelny přitiskne. Pousměje se. "Moc rád." A vyhrne mu tričko přes hlavu. Látka je těžká, jak ochotně nasákla všechnu vodu.

"A ne že to sekneš na podlahu, kdo by to pak vytíral…" začne ho vážně peskovat, než už se mu nepodaří udržet vážný výraz. "Ty jsi fakt magor, totální." ušklíbne se. Natáhne se pro tubu sprcháče, aby si malou část jeho obsahu vymáčkl do dlaně.

Potlačí protočení očima a mrskne mokrým trikem přes koupelnu do umyvadla. "Lepší? Kdo by to vytřel? Ten, kdo za to může, jak jinak? Takže já." Uculí se. Skloní se, aby Davidovi stáhnul kraťasy až ke kotníkům. Zvedne k němu zespodu pohled. "Takže magor, jo?"

Shlédne na něj shora. "Jo, totální magor. Tos mě neslyšel? Nech si vyšetřit sluch…" zavrní. Pak si vzpomene na Alexovo zranění na misi a zamračí se. "Pošahanej totální magor." opraví se ještě.

"Pokud vím, tak sluch mám zcela v pořádku." Zamručí a zvedne se k němu zpátky nahoru. "Tohle se mi vůbec nelíbí." Zamračí se a uraženě se stáhne pod proud vody.

"To je jedině dobře." přikývne a rukou, v jejiž dlani nemá nemá kupičku sprcháče, vypne sprchu. "Tak se neurážej a pojď sem ke mě. Umeju tě celého, a zatím zjistím, kde ses mi to urazil." uculí se. Vyklouzne z mokrých kraťasů, které mu zatěžují kotníky a chodidlem je shrne do kouta vany.

"Nejsem magor." Řekne trucovitě a bojovně vystrčí bradu. Ruce překříží na svém hrudníku, ale přejde kousek k němu. Zatím to svoje trucování celkem obstojně hraje a to nechodil ani do žádného kroužku, kde by ho to naučili.

"Tak to budeš asi spíš pořádný pitomec. Neksichti se tak." Zamne v dlaních sprcháč a natáhne ruce, aby namydlenými dlaněmi přejel po jeho krku. "Ruce pryč, ostudo." zamručí. Chce se dostat na Alexův hrudník.

S povzdechem spustí paže podél svého těla a udělá tak Davidovi prostor. Čím si zasloužil to, že se z něj stal pitomec a teď ještě i magor? Bylo mu jasné, že si z něj David utahuje, ale tolikrát za sebou už to nebylo moc příjemné.

"Hodnej…" poplácá ho lehce po ramenech, než se dlaněmi přesune na jeho hrudník. "A netvař se tak. Tváříš se jako u mučení. Tohle by se ti mělo líbit ne?"

"Bylo to příjemné, kdybych neměl pocit, že mě pustili spíš z psychiatrické léčebny než z kasáren… na to ještě papíry nemám." Zakroutí hlavou a s pousmáním se otočí k Davidovi zády. "Říkali jsme záda… zase tě nechci moc obtěžovat, když už ses kvůli mě namočil." Zazubí se.

"Když už jsem se kvůli tobě namočil, tak žádné obtěžování. Dost bys mě vytočil, kdybys trval jen na těch zádech." zabručí. "Na psychinu taky časem dospěješ, neboj. Se mnou to stejně asi ani jinak nemůže dopadnout." uchechtne se a přejede dlaněmi po širokých zádech. Vydechne. Nemůže si pomoct, když sjede rukama na pevné půlky a prsty projede rýhu mezi nimi. "Máš neuvěřitelně sexy zadek…" zavrní spokojeně.

"Jsem rád, že to vím… raději si rezervuji předem místo… Mám tam pár známých." Uchechtne se. Trochu rozkročí nohy, když se Davidovy prsty vydají mezi jeho půlky. "Alespoň něco se ti na magorovi líbí." Rýpne si pobaveně a zlehka nacouvá na Davidovo tělo. Pohne se proti němu, aby otřel sprcháč ze svých zad o jeho břicho a hrudník. "Měli bychom umýt i tebe."

"Ne, ne, ne… prvně ty." zavrtí odmítavě hlavou a opře dlaně o Alexovy lopatky. "Líbí se mi toho mnohem víc." zavrní, když se vytáhne k Alexově uchu. Pažemi ho obejme kolem hrudi. "Nech mě tě umýt ano? Pak si to můžeme otočit, jestli budeš chtít…"

Přikývne. "Tak fajn… potom se můžeme vyměnit." Usměje se a konečně se uvolní, aby si to mohl taky trochu užít. Má rád, když se ho David takhle dotýká. I když ho jen myje. Bylo to příjemně intimní.

"Jasně." potvrdí pobaveně. "Co si jen budeš přát." Odtáhne se, aby se mohl znovu věnovat Alexovým zádům. Jemně přejede po jeho ramenech, teď už znatelně uvolněnějších, přejede po pažích a vrátí se zpátky na záda. Krouží po nich dlaněmi a sem tam si dovolí sjet přes pevný zadek až na stehna. "Miluju, jak úchvatně vypadáš…" zavrní. "Samý sval, pevné tělo…" Spokojeně znovu vklouzne prsty kluzkými od mýdla do rýhy. Prstem obkrouží svěrač. Uculí se. Po tom divokém sexu bez kondomu bude přece potřeba umýt Alexe opravdu pořádně. Všude. Vydechne, když ucítí, jak se jeho klín začíná znovu probouzet.

Přivře oči a vnímá Davidovy ruce, jak kloužou po jeho těle, jak ho postupně mydlí svým sprcháčem a užívá si i to komentování svého vlastního těla. Vydechne, když se prsty dotknou jeho konečníku. "Nedráždi…" Zamručí nespokojeně. Chtěl by potom ještě víc. Neunikne mu Davidův povzdech. Nemusí se ani otáčet, aby zjistil, co se děje. Začíná mít z těch příjemných dotyků podobný problém.

"Přece nechceš, abych to odfláknul." zamručí a ukazováčkem zatlačí proti svěrači. "Chci tě umýt pořádně." vydechne. Vzrušuje takhle nejen Alexe, ale i sám sebe. Dlaní přejede po širokém hrudníku svého milence, aby nezahálel a odpoutal pozornost jiným směrem.

"Nechci, ale takhle… budu chtít víc." Vydechne a prohne se v bedrech, aby tomu šmátravému prstu vyšel vstříc. Doslova se na něj nabodne. Dlaň na hrudníku ho nemůže vyvést z rovnováhy. Cítí jak vlastní vzrušení nabývá na intenzitě. "Pořádně…" zachraptí celkem nadrženě.

"Čas pořád ještě máme…" zašeptá vemlouvavě a s výdechem vklouzne prstem do Alexových útrob. Přitiskne se na něj svým tělem, zatímco pořád roztírá sprcháč po jeho hrudníku. Dlaň se posune níž na bříško. Krouživými pohyby roztírá a laská bříško.

Unikne mu tichý sten, když se David mimoděčně dotkne jeho prostaty. "Do prdele jo." Zachraptí. "Kašlu na nějakou oslavu, tohle je mnohem lepší." Zapře se rukama o zeď před sebou a vystrčí na Davida svoje pozadí. "Chci, abys mě pořádně ošukal. Pokud možno hned. Prosím tě o to." Potřebuje to znovu. Tohle dráždění již rozdrážděného místečka bylo sebevražedné.

"Dobrá." zavrní. Jeho dlaň sklouzne do klína, aby sevřel Alexovo vzrušení ve své dlani. Usměje se. "Nechtěl jsi náhodou po sprše…" začne, ale nedokončí. Vlastně je to jedno. I to klidně zvládnout. "Tak do prdele jo?" pousměje se. "Moc ráááád…" zavrní spokojeně. Přidá druhý prst, aby Alexe pořádně roztáhl. I když si myslí, že tohle nebude tak moc potřeba. Začíná se mu ta výměna rolí líbit.

Trochu sebou cukne, když se jeho vzrušení ocitne v Davidově dlani. "Nikam jinam to momentálně nechci." Zavrčí a zavrtí se. Chce víc. "Strč mi ho tam konečně nebo se neznám, vážně." Vydechne frustrovaně. Nejdřív ho navnadí a pak to chce zdržovat. To se mu ani trochu nelíbí. Skloní hlavu mezi ramena a očekává cokoliv. Dech se mu zrychlí, podobně jako srdeční pulz.

"Stačí, že tě znám já." zavrní. "Nepospíchej. Neošidím tě, neboj se." Prsty opustí Alexovo těl, dlaní nasměruje svoje vzrušení proti Alexovu tělu. Pohladí shrbená ramena a vklouzne dlaní do vlasů.

Znovu frustrovaně vydechne, když ho opustí i prsty, ale následný tlak na konečník je mnohem lepší než prsty. Roztáhne ještě víc nohy a trochu víc se nahrbí, hlavu mezi rameny, aby měl David snadný přístup a konečně ho vyplnil.

Zachytí se Alexových boků, aby se pomalu začal tlačit do jeho útrob. Vklouzává do něj pomalu, protože bez lubrikace se bojí přirazit napoprvé prudce. Pevně sevře jeho boky, až se skoro bojí, že zanechá modřiny. "Kam chceš ten druhý cucflek…." zamručí pobaveně, než přitiskne rty na Alexovu lopatku.

Prvotní pocit, když se do něj začne David tlačit je, že ho to zaštípá. Zřejmě ten sprcháč, ale i přes to se mu vydá naproti a natlačí se svými boky do jeho klína. Zasténá trochu nepříjemnými pocity, ale i příjemnými. Konečně bude za pár chvil vyplněný. "Na zadek…" Zachraptí a uchechtne se. Trochu se prohne, protože Davidovy přisáté rty na lopatce jsou příjemně šimravé.

Uchechtne se. "Později… nejsem… artista z cirkusu." Napůl vyklouzne z Alexova těla a prudce přirazí. Však Alexe ten humor určitě brzy přejde. Ošuká ho tak, že si týden nesedne. Znovu a znovu vyráží svým klínem proti Alexovu pozadí. Skoro to vypadá, jako by ho chtěl promáčknout dlaždičkami k sousedům. Vůbec neví, kde se v něm ta dravost bere. Nemíval potřebu někoho šukat. Vždycky byl raději ten šukaný.

"Škoda…tak později." Vydechne, když David přirazí. Dlaně mu po mokrých dlaždičkách kloužou a má pocit, že se moc dlouho v téhle pozici neudrží. Ale díky téhle pozici si ho David může brát hlouběji a to přesně chtěl. Takže byl odhodlaný vydržet i mírné nepohodlí. Za ten výsledek mu to rozhodně stálo. "Šukej mě…víc." Zavrčí.

"Víc?" Zavrní vzrušeně. Vydechne, prsty se pevně zaryjí do svalů pozadí a přirazí prudčeji. S daleko větší razancí i rychlostí. Jestli si přeje nesednout si pár dní, rozhodně tu není od toho, aby mu to upřel.

Zasténá, hlasitě a nekontrolovatelně. V klíně mu tepe vzrušením. Nehty se bezděčně snaží zarýt do spáry mezi dlaždičkami, ale ani tak mu nejde udržet se. Prsty stále kloužou a s prudkými přírazy je to ještě horší. Vyhoupne se na špičky a trochu změní Davidův směr přírazu. Stiskne pevně zuby k sobě, ale ani tak se mu nepodaří zasténání moc utlumit. Přesně takhle si představoval pojem, být tvrdě šukán. Měl pocit, jako by ho Davidův penis šimral až na žaludku, ale to bylo zhola nemožné. jen prudkost přírazů vysílala vlny do celého těla i přes zatnuté svaly. Nebyl daleko od vrcholu. Ještě pár takových přírazů a bude hotový.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Část šestá

Část osmnáctá

Část čtyřicátá sedmá