Část devátá

Část devátá

---

S taškou přes rameno dorazí do baru. Dneska vystupuje v Lexově baru. Aspoň něco pozitivního. Je celý rozmrzelý. Alex už nevylezl z ložnice a tichá domácnost mu na klidu taky nepřidala. Zamíří rovnou k baru, aby se pozdravil s kluky a ohlásil svou přítomnost. Nejradši by to dneska odpískal. Ale je tu Dwight a čím dřív přijde na to, kdo mu píše ty prasárny, tím líp. Alex mu vyčetl jeho práci. Nikdy předtím mu to přece nevadilo? Co ještě mu vadí a ještě mu to neřekl? "Ahoj." pozdraví a usadí se na židli. Tašku shodí pod nohy.

"Ahoj Davide, všechno v pořádku? Vypadáš nějak přepadle?" Usměje se na něj Michal, když se vedle něj David usadí. Dwight po jeho boku zpozorní a bedlivě si Davida prohlédne. Kývne mu na pozdrav. Nepřipadal si, že by ve vyšetřování nějak výrazně postoupili, ale určitou stopu už taky měli. Každopádně Davidovým přáním bylo, aby to neřešil před někým jiným, tak si to nechal pro sebe.

Zavrtí hlavou. "Nic vážně. Jen jsme se trošku nepohodli s Alexem. To se vyřeší." pousměje se. "Spíš jsem unavený. Je toho poslední dobou nějak moc. A co ty? Jak se máš? Ahoj Dwighte..."

Nadzvedne obočí." Trochu jste se nepohodli? Vypadá to spíš na víc než trošku." Řekne vědoucně. "Měl by sis dát taky pár dní oraz, dřív než se někde složíš. U mě je všechno v naprostém pořádku. Tady Dwight taky pracuje, i když má volno. Vy jste strašní workoholici." Zamyslí se. "No, já mám co říkat." Uchechtne se a raději se natáhne pro svoje pití.

"Víš, jak se říká, že by se nemělo jít spát, dokud se neusmíříte… Jen mě to trošku trápí, ale ráno si promluvíme a zase to bude dobrý. Až se vrátím, tak se přitulím… a víš, jak to chodí." Usměje se. "Jen mě pár věcí mrzí, ale to přejde. A kde máš manžela? Nechal tě tu samotného?"

"Tomu rozumím." Usměje se na něj. "Nebo Alex zase něco špatně řekl? Jestli ti nějak ublížil… Dwight mě naučil nový chvat, nemám ho na kom aplikovat." Povzdychne si hraně. "Lex je v kanclu, ještě tam něco řeší, ale měl by se ukázat co nevidět."

Mávne rukou. "My toho nakecáme dost oba. Můžeš si to vyzkoušet na mě." pousměje se. "Mám z toho jen špatnou náladu. Já si Alexe zvládnu ztlouct i sám. Neboj. Vyřešíme si to sami. Jen se mi dneska zrovna moc nechce… Lex by mě asi zaškrtil, kdybych se teď otočil a zmizel, co?"

"Hlavně si to vyřešte včas…" znovu si ho prohlédne zkoumavým pohledem. "Lex asi ne, ale začíná se to tu dost plnit a ty lidi tě znají, takže už ví, že jsi tady… můžeš si to s ním zkusit domluvit, je v kanclu sám. Jestli se opravdu necítíš, tak se raději nenuť."

"No jo, já vím. Mám své povinnosti vůči nadrženým divákům. Tak já půjdu za Lexem, musím se připravit. Tak se uvidíme potom. Tak zatím kluci."

***

Dwight se pohodlně usadil v koutě na sedačkách, aby měl dobrý rozhled na celou místnost a všechny přihlížející během vystoupení. Měl určité podezření na profil člověka, který Davidovi posílal oplzlé dopisy, jenže potřeboval důkaz, než někoho odchytí. Měl na to celkem dobrý plán. Po vystoupení by mohlo být spoustu přihlížejících hodně nadržených a to mohla být jeho šance. Nepochyboval o tom, že ten stalker si Davida chodil prohlížet pravidelně. Znovu projede dav pohledem. Přestávalo se mu to líbit, obzvlášť po tom, co dopisů v posledním týdnu přibylo. Vyhlídnul si pár tváří, které by mohly odpovídat. Teď už jen prolustrovat jim kapsy. Ještě chvíli počká, než se David proplete těly a dostane se zpátky k baru. Zamíří k nim taky, ale nepřestává sledovat dav. Byl v tomhle baru poprvé, takže ho tu nikdo neznal, což byla výhoda. Jakoby nic se proplete až ke klukům, obejme Davida kolem pasu a přitiskne se na jeho tělo. Velmi nenápadně, jako by mu šeptal svůdná slůvka a chtěl ho dostat, když zbytek dostal košem, se nakloní k jeho uchu. Tak, aby ho slyšel jen on. "Když se nenápadně otočíš, na deváté hodině. Červená kšiltovka. Viděl jsi ho už někdy dřív? Odtáhni se ode mě a dělej, že nemáš zájem."

Je si vědom toho, že dneska to stálo za houby. Vůbec se nedokázal soustředit, pořád myslel na Alexe a jejich hádku. Možná měl pravdu. Každopádně jeho výkon byl dneska dost ovlivněný jeho špatnou náladou. Usmíval se jen hodně nuceně a pořád se musel kontrolovat. Překvapeně zamrká, když se k němu přitiskne Dwight. Už je oblečený v civilu a šel se ještě podívat za klukama. Neměl ještě chuť vracet se domů. Zlehka se otočí, aby si prohlídl toho muže. Lehce kývne a pak se od Dwighta odtáhne. Přimhouří oči. Jestli je to on, tak ho naseká na nudličky. Všechny ty hádky a Alexovy pochybnosti byly jen vina toho zmetka, co ho pronásledoval. Zaměří svou pozornost na něj. Ten kšilt mu byl povědomý, ale… "Jo, viděl…" Zavrčí a zamračí se, když se muž pod jeho pohledem otočí a zamíří pryč. Než se Dwight na cokoliv vzmůže, David vypálí za ním. Jestli mu píše ty prasárny on, chce vědět proč a jak se dostal k informacím o něm.

Překvapeně se po něm otočí, když se mu David vytrhne z objetí. Přesně tohle nechtěl dopustit. Nechtěl ho vyděsit, aby jim utekl. Ale co už, už se stalo. Ten chlápek se mu vůbec nelíbil. Ne jeho výraz fascinace, zatímco David tančil. Zakleje a vyrazí za ním. Alespoň se trochu proběhne. Musí ho dostat, přece to nedělali jen proto, aby ho teď vyděsili a on jim upláchl. Nahmátne pod nohavicí kalhot zbraň. Varovný výstřel je vždycky dobré mít v záloze.

Vyběhne za ním z baru. Je frustrovaný tím vším a má toho tak akorát plné zuby. A tenhle člověk je příčinou toho všeho. Ani ho nepřekvapí, když chlap zastaví na jeho zavolání a on má tak příležitost mu hezky od plic sdělit, jak moc ho tím vším sere. Nejen, že jsou mu ty jeho dopisy protivné a ten obsah ještě víc, ale narušuje jeho osobní život, narušuje jeho vztah a David o takového kreténa nemá ani nejmenší zájem. Řekne mu to všechno, během toho, co mu velmi emotivně sděluje vše, čím ho naštval, se dostane až k němu. Což je chyba, jak brzy zjistí. Uslyší dveře, tak se otočí, aby se podíval, jestli to není Dwight. Díky tomu mu unikne, že ten člověk vytáhl nůž. Vnímá jen pár slov, které mu ten muž zasyčí zblízka do ucha. Když ne já, tak nikdo. A pak už cítí jen šílenou bolest, která se šíří celým hrudníkem. Zvuk čepele, která zaškrábe o žebro. Až se mu zatmí před očima. Čepel v břiše už vnímá jen okrajově. Nechápavě se podívá na obličej před sebou, než se pomalu sesune na zem.

Zakleje, když si uvědomí, že sám tady nic nezmůže, byl na území jiné republiky a jeho moc tu nebyla tak velká. Zacouvá zpátky, aby vyhledal pohledem Lexe. Hodí po něm vizitku na kolegu. "Zavolej mu ať okamžitě přijede a řekni mu adresu!" Tohle byla školácká chyba. Nadává si za to, že se takhle zdržel, teď už mohli být kdekoliv. Prodere se davem lidí, kteří mu to vůbec neusnadňují, zbraň skrývá pod tričkem, aby nevyvolal přílišnou paniku.

Lex nechápavě zachytí vizitku a než se stihne zeptat Dwighta o co jde, už mu mizí v davu. Něco se tu děje a jemu se to vůbec nelíbí. Automaticky vyrazí za ním, už vytahuje z kapsy svůj mobil.

Zarazí se mezi dveřmi, když spatří bezvládné tělo Davida ležet na zemi a skoro na rohu ulice toho zmetka. Vyběhne k němu, sehne se, aby nahmatal pulz, který je zatím stále silný, ale vzhledem ke krvácejícím ranám… zakleje. Ví, že za ním Lex běží, slyšel, jak volá jeho jméno. Brzy přiběhne a objeví tu Davida a určitě mu zavolá záchranku. Zastrčí zbraň za opasek a rozběhne se. Tohle si bude vyčítat pěkně dlouho, že ho tam nechal ležet, ale chtěl tomu hajzlovi dát co proto. O Davida se určitě postarají ostatní.

Michal se překvapeně ohlédne za utíkajícím Lexem. Předtím tu něco koumal Dwight a teď i Lex… "Kamile, mohl bys mi dovézt vozík?"

Ve dveřích se Lex na chvíli zarazí, když uvidí na zemi ležet Davida. Zakleje a rozběhne se k němu. Tohle už zažil a rozhodně si to nechtěl opakovat. Ještě za běhu vytočí číslo na záchranku. Otočí se, aby ještě uviděl Dwighta mizet za rokem. Jen, aby toho zmetka dostal. S mobilem u ucha se skloní nad Davidem, aby se podíval, co přesně se stalo. Pohled na zakrvácený nůž mu houpne žaludkem. První ohlášení operátorky na druhé straně v šoku přeslechne. Na podruhé už začne diktovat adresu a opatrně kontrolovat Davida, jestli ještě dýchá.

Doběhne ho až o hodně velkou vzdálenost od baru. Ten muž byl byl kluzký jako had a šikovně se vyhýbal slepým uličkám, musel to tu znát. Jenže na policajta s několikaletým působením u speciální jednotky, mu už síly nestačily. Zachytí rukáv běžce a strhne ho pod sebe na zem. Je to hodně tvrdý pád, ale nic, co by nepřežil. Za to útočník dopadl mnohem hůř. V síle, kterou vyvolalo ještě i jeho rozběhnuté tělo… ušklíbne se a s trhnutím ho zvedne ze země. Nedá mu šanci na obranu. Mydlí do něj pěstmi hlava nehlava až dokud ten muž neklesne k zemi. Pak teprve vyndá schovaná želízka a spoutá mu ruce. Jedním proplesknutím ho probere z bezvědomí a pobídne, aby šel. Tlačí ho svým tělem směrem zpátky. Doufá jen, že Lex už třeba zavolal i policajty.

Alex, usazený za volantem sanity, procitne z přemýšlení nad tím, jak to dnes pěkně podělal. Bylo mu z toho těžko. Nechtěl Davidovi nic vyčítat, ale mrzelo ho to zatajování. Mrzelo ho to až teď, když na něj byl tak hnusný. Hala, osvětlená jen pár světly, se rozbliká ohlašujícím výjezdem. Jeho pager se v ten moment rozsvítí a on po něm hmátne. Bodné napadení, několik silně krvácejících ran. No, to budou mít co dělat. Počká než se Robin usadí vedle něj a zapne houkačku, aby vyjel. Na navigaci mu naběhne trasa, jen ji zběžně překontroluje zrakem, když si uvědomí cílový bod. Copak se někdo porval u Lexe v baru?

Lex ani nepřemýšlí nad tím co dělá. Podle pokynů v mobilu se snaží aspoň trošku pomoct. Zvedne hlavu, když se otevřou dveře baru a jen křikne na toho kluka, ať mu fofrem donese lékárničku. Chviličku bude trvat než dorazí záchranka. Hroutit se teď nemůže, ten luxus si užije až potom. Vzápětí se už z baru vyhrne pár čumilů, tak je pošle s přehledem do prdele a rozkáže, ať koukají zavolat policii. Rockymu, vyhazovači z baru, přikáže, ať nikoho nenechává zevlovat kolem. Dělá se mu až zle z té krve kolem. Je jí až moc. Neví, jestli je rád za to, že David upadl do bezvědomí. Ale aspoň o tom neví.

Michal se vymotá zpoza lidských těl, kterým vyhazovač zablokoval odchod z baru a protlačí se až k němu, ten ho naštěstí beze slov pustí ven. "Ježišikriste." Vydechne šokovaně, když si uvědomí, na co se dívá. Ohlédne se kolem sebe, aby v dálce spatřil Dwighta a ještě někoho, ale nedokáže ho identifikovat. Vytrhne lékárničku z rukou nějakého kluka, který se vedle něj objeví a urychleně se přesune k Lexovi. "Co se tu proboha stalo?" Vyhrkne první otázku, když rozklapne malý plastový kufřík a roztřesenými prsty podá Lexovi první smotek gázy.

Noční město je dnes mimořádně klidné, takže jim nečiní problém projet městem bez vymýšlení náhradního plánu cesty. Přimhouří oči, když před sebou uvidí Dwighta, jak vláčí někoho v želízkách a dost pomláceného. Krev mu z nosu jen crčela. Vypne houkačku, když kolem jim uhnou z cesty a projedou až před bar. Zahledí se na scénu před sebou. "Robine…" otočí se na svého kolegu, který už je ale dávno pryč. Vyběhne ven za nimi. To ne. To byl jen zlý sen. Určitě ano. Určitě měl někdo stejné tričko jako David a ten, u koho Lex klečel, nebyl on. Batoh, pro který se natáhne, mu vypadne z rukou. David už byl určitě u něj v bytě nebo u sebe na koleji a spal… třeba…

Robin si klekne vedle muže, který přikládá obvazy na ránu. "Co se tu přesně stalo?"

"Potom, Míšo…" Vezme si od něj gázu a vrazí mu do ruky svůj mobil. "Kdyžtak říkej, co dělat…" Potřebuje obě ruce. Krev pořád teče a jemu připadá, že snad čím dál víc. I když se snažil vyhrnout rukávy, stejně je Davidova krev všude. Kdyby nad tím přemýšlel, divil by se sám sobě, že dokáže zachovat i tak aspoň trošku chladnou hlavu. Dwighta ani toho parchanta si nevšímá. Na to nemá čas. S úlevou zaznamená příjezd záchranky, zvedne hlavu a… "Kurva..." Alex by tu být neměl. To je ten poslední člověk, který by u tohohle být neměl. Rychle ale věnuje pozornost Robinovi. Pamatuje si ten obličej. "Nevím přesně, už ležel na zemi, když jsem dorazil. Tak jsem volal a dostal instrukce."

Robin přikývne. Šetrně ho odstrčí, aby se mohl sám podívat, jak velké jsou rány. "Romane… postarej se o ně. A ten chlápek bude asi taky potřebovat ošetřit. Alex mi pomůže." Ohlédne se, kde má asi Alexe, ale ten už klesá na kolena vedle něj.

Roman jen přikývne a vezme za paži Míšova manžela, aby ho zvednul na nohy. "Vy jste v pořádku? Je ještě někdo zraněný? Nebojte se, postaráme se o něj." Usměje se na něj povzbudivě.

Alex se s roztřesenýma rukama snaží nedívat do Davidovy tváře, aby se nezhroutil. Takových případů už viděl hodně, ale tohle bylo tak jiné…udělá se mu špatně, když Robin odkryje ránu na hrudníku.

"Alexi!" Dolehne k němu hněvivě. "Já si uvědomuju, kdo to je, ale teď nemůžeš kolabovat, jasný? Jsi řidič a musí nás odvést. A teď tě potřebuju, abys mi pomohl."

"Nemohl bys… nemohl bys mi dát… něco?" Zkusí ze sebe dostat, není si jistý, jestli bude schopný fungovat dál. Vždyť všude bylo plno krve. A Robin mu vzal ruku, aby odstranil nasáklé obvazy a mohl si ránu prohlídnout. A ta krev se vsakovala i do jeho rukávů. Neuvědomí si slzy, které opustí jeho oči, ale vlhko na tváři ho vzpamatuje. Nemůže se tu přece složit. Jestli mají Davida zachránit, tak ho potřebovali funkčního. Moc Robinovi nepomáhá. "Kdo to udělal?" Zvedne pohled od krvácející rány na přítomné, kteří nad nimi stojí jako sudičky.

Lex zmateně přikývne. Konečně může povolit sebeovládání. Pohled mu padne na krev na rukou. "Ta… není moje… Já…" Chvilku mu trvá, než se trošku vzpamatuje a odtrhne pohled od vlastních rukou. "Ne, nikdo jiný zraněný není… Já si jen… potřebuju sednout."

Roman přikývne, je bledý jak stěna. "Hned jak se Robin postará o vašeho kamaráda, tak vám dá něco na uklidnění. Míšo? Ty jsi v pořádku?" Ohlédne se na dosud zamlklého Michala, který je stejně bledý jako jeho partner. Pomalu pomůže Lexovi, aby se usadil na chodník. Vyhrabe z tašky pár papírových utěrek a podá mu je, aby si mohl utřít ruce. "Zajdu se teď podívat na tamtoho, ano? Policie už by měla být na cestě." Kývne směrem, kde Dwight přidržuje zřejmě útočníka.

Robin zručně zkontroluje rány. "Je tu někde ten předmět, kterým ho pobodal?" A hned jak to dořekne, tak si uvědomí, že leží kousek od nich. Sjede pohledem čepel zabarvenou krví a Davidovo hubené tělo. Mlčky připevní další obvaz a zkontroluje Alexe, který dostal za úkol nasadit mu masku. Krev teď byla úplně všude, protože Alexovy zakrvácené ruce se dotýkaly Davidovy tváře s tak jemným citem. Až pak mu dojde jeden fakt. Alex si nevzal rukavice. Zaskřípe zuby. Tohle jestli se někdo dozví, tak z toho bude parádní průser. Nekomentuje to, hlavně, že se jim podařilo ho stabilizovat, i když krvácení bylo masivní. "Dobře, naložíme ho a jedem." Pokyne klukům.

Alex se dotýká Davidovy bledé tváře mlčky a skrývá emoce, které jím proudí v silných vlnách. Jediný fakt, který ho prozrazuje, je třas v rukách. Nasadí Davidovi na obličej masku a připojí ho na kyslík. Skloní se, aby mu vtiskl polibek na čelo. Pohladí tvář. "Hlavně mě neopouštěj, prosím." Zachraptí. A potom se musí odvrátit. Je to na něj moc. Hádka, která se mezi nimi udála… David byl určitě méně pozorný a někdo ho chtěl a on řekl ne a dopadlo to takhle. A to všechno kvůli němu a jeho blbosti. Že ho rozhodil. Že zase žárlil. Natáhne se pro stabilizační desku a pomůže Robinovi, aby ji pod něj dal. "Pomožte mu." Kývne na muže z ochranky, který jim přihlíží. V dáli se ozvou sirény policejních aut. Ušklíbne se. To je načasování.

"Alexi!" Zkusí ho varovně zastavit Roman, když si uvědomí, kterým směrem jeho kolega míří. Raději odstoupí a nechá snahy udělat alespoň malé ošetření. Alex si přeměří pohledem Dwighta, který si ho taktéž přeměřuje pohledem. "To je on?" Dwight jen přikývne. Zatímco ostatní se snažili pomoct Davidovi, tak on ho prošacoval a našel několik důkazných dopisů. Bylo jasné, že jeho odhad byl správný. Alex se mlčky podívá na muže v dezolátním stavu, někdo se na něm dobře vyřádil. Jeho sevřená pěst dopadne na čelist, pod jeho ránou kost povolí a křupne. "A přej si, aby ses ještě někdy dostal ven z lochu. Shniješ tam, o to se postarám." I kdyby se měl usmířit se svým otcem.