Část šestá

Část šestá

---

Nechápavě se zahledí do Alexových vyplašených očí. Opatrně k sobě přitáhne jeho hlavu a jemně vklouzne dlaní do vlasů. Druhá se rozběhne po nahrbených zádech. "Žádný roubík." řekne potichu a přitiskne k sobě Alexe blíž. "To nic, bystroočko. Jen se uklidni. Nic se neděje. Všechno je v naprostém pořádku." Promlouvá k němu potichu a jemně ho hladí. Jako doktor k malému pacientovi. Něco, co tak zatraceně dobře zná.

Přitiskne se k náruči, která mu poskytuje bezpečí, i když se to v něm trhá na dvě půlky a ta druhá chce utéct někam, kde si bude moct lízat rány. Natiskne se čelem k jeho krku a tiše se rozbrečí. Tělo zachvátí trhané vzlyky. Už dávno se nebojí lidí ani života a vděčí za to Sáře a doktorům, ale občas stačilo postrčení a vzpomínky se vracely rychleji než by dokázal ovlivnit. Věděl, že David nemohl tušit, když mu nesděloval detaily. David… příval nových slz se prodere přes hranici víček. Brečí tu jako malé mimino a není schopný se ovládnout.

Je trošku zmatený tím, co se právě děje. Není zvyklý vidět Alexe takhle. Vždyť to byl tak zatraceně silný chlap. Jenže i takoví mívají nějakého kostlivce. Asi v něm něco nechtěně spustil. Zatímco Alexe pevně drží ve své náruči, běhají mu myslí nejrůznější věci. Roubík. To to nejspíš spustilo. Rychle si projede co o Alexovi vlastně ví a nedá mu tolik práce zjistit, co se mu nejspíš právě vrátilo. Zamračí se. Toho hajzla by s chutí vykuchal za to, co provedl jeho Alexovi. Něžně se usměje. Jeho Alexovi. Rychle se ale vzpamatuje. "To nic…" Zašeptá do Alexova ucha. "Jsi se mnou a já si tě už pohlídám. Věř mi, bystroočko." Jemně pohladí potetovaný krk a přitáhne si ho k sobě. Vtiskne opatrný polibek do vlasů.

"Pro-promiň." Vzlykne naposledy a pevně obejme Davida kolem boků. Vdechuje jeho vůni a pomalu se uklidňuje. I když šok a panika neustále přetrvávají a kroutí mu s útrobami. Dostaví se stud ze scény, kterou tady předvedl. Co si o něm musí David teď myslet? Znovu se k němu přitiskne. Za chvíli ho chudáčka promáčkne, jakou silou na něj jde, ale uklidňuje ho to. "Dali mi… roubík… abych nekřičel." Otřese se po celém těle. "A David mi ho potom sundal, abych prosil nahlas, zatímco mi dělal..." Ustrne. Opravdu řekl jeho jméno nahlas. Opravdu to udělal? Sevře víčka pevně k sobě. Nechce slyšet co přijde. Začne v duchu prosit všechny, kteří by mohli Davídka ovlivnit, aby mu neutíkal. Tohle se neměl dozvědět.

Není z cukru a nějaký ten pevnější stisk ustojí. Hlavně, když to Alexovi pomůže. "Nebuď trubka a přestaň se omlouvat." Zamručí. "Omlouvám se já. Kdybych věděl… ale to je jedno." Dlaní jemně přejede po Alexově tváři. Bříška prstů jemně pohladí jizvičky kolem očí. To jméno mu neuniklo. Stejné jako jeho. Jenže na nějaké, proč jsi mi to neřekl, teď zrovna není nejvhodnější chvíle. Nechce Alexe rozložit víc, než to zvládly jeho vzpomínky. Co do jména. "Je to dobrý, bystroočko." usměje se. "Už ti neublíží… uškrtil bych ho na jeho vlastních střevech." ušklíbne se. Někdy je vážně přehnaně agresivní, ale jen v určitých chvílích. "Tak se na mě podívej… prosím."

Zakroutí hlavou. "Nemohl jsi tušit… měl jsem ti to říct..." Vydechne a začne se pomalu odtahovat. Bylo zvláštní, jak na něj působila Davidova přítomnost i jeho slova. "Promiň." Zopakuje znovu. Je mu líto, že dostal Davida do takové situace. Vlastně už podruhé. Jen teď to bylo v trochu jiné situaci. Nečekané. Pomalu otevře oči, ale místo šedých duhovek se podívá na bradu, pak rty. Těká pohledem po jejich konturách a není si jistý, jestli se chce podívat až nahoru. Takhle se ponížit… Přejede dlaní po mokrém hrudníku před sebou, aby setřel své slzy. Zamrká a odhodlá se. Vždyť… co by tím ztratil? Davida, kterého by mu nikdo nenahradil. Povzdychne si a ponoří se do šedých hlubin.

"Ještě jednou uslyším promiň, a fakt tě plácnu. Vždyť je to jedno, kruci. Já si příště dám pozor." pohladí tváře ještě zbrázděné slzami. "Nemusíš mi říkat vůbec nic, co nechceš. Vždyť já taky… nevíš o mě ani zdaleka všechno." Nadechne se. Tohle neznělo moc dobře. "Já… možná mám stejné jméno, ale nikdy bych ti neublížil… což rozhodně nemůžu říct o tom kreténovi, co se kolem tebe motá. Ale tobě nikdy." Vtiskne opatrný polibek na ještě lehce roztřesené rty. "Jsi můj a můžeš si brečet, křičet… cokoliv, co chceš… jen když ti to pomůže, jasný? Dusit to v sobě je sakra špatný. Já… mám tě rád, jasný? A… no… můžeš mi říct všechno… a nebo taky nic."

Znovu ho vděčně stiskne. Měl by začít trochu ovládat svou sílu, jinak Davida rozmačká. Opře si zmoženě své čelo o Davidovo a vydechne. S podivem přijímal všechno, co mu David říkal a v duchu s ním souhlasil. Takové souznění bylo fajn… cítil to stejně a doufal, že David v něm tu důvěru cítil, aniž by o tom mluvil. "Díky. Já… nedáš si UHO?" Pokusí se odbočit od tématu. Byl teď podivně rozervaný zevnitř a potřeboval se s tím trochu vypořádat a znovu postavit rozbitou zeď. "Nebo vanu? S pěnou? Mám novou…" Jemně ho políbí na rty, aby zaplašil vzpomínky, které se v mysli stále vracely. "Jen chci, abys věděl, že jsem si vás nikdy nespojoval, co se jména týče…" řekne nakonec.

Vydechne. "Ještě aby jo… Já si tě taky nespojuju s Lexem, ty trubko. Lex totiž umí vařit." zazubí se, ovine paže kolem Alexe a stáhne ho pod sebe. Zamáčkne ho do matrace a uculí se naprosto nevinně. "Ale ty už ho pomaličku doháníš. A navíc jsi v posteli mnohem lepší. Zatraceně lepší." zavrní spokojeně. "Ale to mu neříkej, jo? Zlomilo by mu to srdce." Vtiskne mlaskavou pusu na Alexovy rty. "A teď, když dovolíš. Vanu i omáčku necháme na chvíli být. Mám šílenou touhu se pomazlit se svým chlapem." Natáhne ruku, aby zachytil cíp peřiny a přetáhl ji přes ně. "Nebo jestli chceš… potřebuješ být chvíli sám….můžu se na chvíli ztratit… ale radši bych zůstal tady s tebou."

Uvolněně se zasměje. Sklouzne dlaněmi na záda, aby je jemně hladil. Zaboří se do polštářů a uvolní i ztuhlé tělo. Kdyby byl sám, bylo by to horší. Trvalo by to mnohem déle… několik dní…až by musela přijít Sára a dát mu ledovou sprchu. Ale tohle bylo mnohem lepší. S Davidem to ani jinak nešlo, než aby se cítil dobře. Zakroutí hlavou. "Chci být s tebou." Pronese vděčně, když se ocitnou pod peřinou. "Začíná to vypadat, že boříme mýty o motýlech, protože my jsme teď zakuklení dva." Vzpomene si na jejich sezení na gauči, kdy se takhle zahrabali. Byly to mnohem příjemnější vzpomínky. Ty nepříjemné odsune stranou. Nechce si kazit tyhle společné chvíle. Špatné věci se mohou vracet jedině když bude sám. Projede prsty v Davidových vlasech a přitáhne si jeho hlavu blíž, aby ho mohl jemně políbit. "Vážně jsem rád, že jsem tvůj chlap…"

"To doufám. Jsi totiž první o kom jsem to prohlásil. Aspoň k něčemu je ten tvůj kolega dědula dobrej." ušklíbne se pak se pobaveně rozesměje. "Já byl táááák zlej." Vtiskne polibek na Alexovy rty. "Motýli jsou mi ukradený, klidně s tebou vlezu i do jedný kukly, jestli si chceš hrát na motýlky." Dlaní přejede po Alexově krku. "Ale ještě chvilku vážně, Bystroočko. Jestli to někdy přijde a já tu zrovna nebudu… víš, co myslím… slib mi, že mi okamžitě zavoláš, pošleš holuba… cokoliv, jo? Nemusíš na to být sám… ne, když máš mě…"

Směje se pobaveně s ním, protože ho dlouho něco takhle nepobavilo. Ne ve spojitosti s Felixem. "Jen mi slib, že si dáš příště pozor, že je ve velkém šoku z překvapení, protože se pořád umí bránit. I když tedy… doufám, že by si nic takového netroufnul udělat. Ne když se jedná o něco nebo někoho, s kým jsem si blízký. Dědula." Vyprskne smíchy. Potom zvážní. Pomalu přikývne. Není si jistý, že by to dokázal slíbit nahlas. Pokud to přišlo, nebylo to ve zrovna vhodnou dobu a on tím nechtěl nikomu znepříjemňovat život.

Uraženě si odfrkne. "Já se děduly nebojím. Může mít vojenský výcvik, ale mám černej pásek a trénuju třikrát týdně… Možná je větší, ale na mé straně je mládí, rychlost a mrštnost… Se ohne a vyhodí si plotýnku." Rozesměje se a vtáhne na chvíli Alexe do hry polibků a dotyků. "A chci slyšet něco jako slibuju, přísahám, spolehni se. Kývání na mě neplatí. No tak, bystroočko… nechci, aby ses tu trápil sám…"

Tentokrát se rozesměje naplno. Živě si představuje všechno, co mu David popisuje a dělá to s ním opravdu divy. Ale rychle ho to přejde. Vrací Davidovi jeho polibky i doteky. Dotýká se ho na všech místech, kam jeho paže dosáhnou. Potom si povzdechne. "Daví… není to tak jednoduché."

"Kdyby to jednoduchý bylo, tak to po tobě nechci… Ale na druhou stranu stačí vzít mobil, vytočit moje číslo a říct jen, že mě potřebuješ." uculí se. "To platí i v případě příšerného nadržení a touhy po mém dokonalém pozadí. Jen se to složitě tváří. A je pořád lepší šukat do bezvědomí než, aby ses tu užíral minulostí…Já ti ty hnusný vzpomínky dostanu z hlavy, to se spolehni. Nějaké námitky?"

"Slíbím to jen v případě, že kdybys měl stejný nebo podobný problém, uděláš to samé. To je fér, ne?" Pohlédne mu do očí. "A pořád lepší mít můj nadržený penis ve tvém krásném pozadí, než přemýšlet, čím by se dal nahradit." Vrátí mu to a vrhne se na jeho rty.

Pokrčí rameny. "No, proč ne. A co kdybys o tom přestal mluvit, strčil mi ho tam a pořádně mě ošukal?" zamručí, když se na něj Alex vrhne. Pootevře dychtivě rty, aby pustil Alexův jazyk ke svému. Cítí, jak se pod ním Alexovo křečovité napnutí úplně rozpouští. Spokojeně se se usměje a s ještě větší vervou se pustí ho líbání a osahávání Alexova těla pod sebou.

Souhlasně přikývne. "Máš skvělé nápady. Ale jak taky jinak, když jsi tak skvělý, že ano?" Mrkne na něj a nechává se ošmatávat, zatímco líbá ty hříšné rty. Nepochybuje o tom, že by ho Davidovo počínání nechalo chladným, i když po takovém šoku, který prožil… potěšeně se ušklíbne, když ucítí příval tepla do svého klínu z Davidovy intenzivní přípravy.

Shrne z jejich těla peřinu, protože pod ní začíná být neuvěřitelné horko. Narovná se, aby se odlepil od Alexe a mohl se na něj zadívat. Vpije se do jeho čokoládových očí. "Máš nějaké konkrétní přání, jak si mě chceš vzít?" zeptá se s nevinným úsměvem a přejede prstem po Alexově hrudi.

Přikývne a sjede po jeho těle dychtivým pohledem. "Co kdyby sis mě připravil a osedlal? Chci, abys byl nade mnou." Natáhne ruku, aby se dotkl koženého obojku. Ani mu nedošlo, že ho za celou dobu nesundali.

Usměje se. "To by se ti líbilo?" Sklouzne trošku níž, aby se mohl sklonit a jemně políbit Alexovu probouzející se erekci. Jemně objede jazykem špičku a obtočí svou dlaň kolem kořene. Vytáhne se výš, aby se rty mohl otřít nejprve o krk a pak o ucho. "Udělám, co si jen budeš přát." zavrní. Sám je ještě pořád dostatečně roztažený po té Alexově hračce, ale i tak… bylo by mu to stejně jedno. Rovnou se natáhne ke stolku pro kondom a lubrikant.

"Líbilo." Přikývne souhlasně a sleduje jeho sebevědomé počínání. Povedlo se mu probudit jeho touhu opravdu rychle. Spokojeně se usměje a pak se rozvalí do peřiny, aby s natočenou hlavou sledoval, co se bude dít. I když mu to bylo víc než jasné. Sklouzne rukou dolů po prostěradle, aby zjistil, že David je od něj příliš daleko, než aby se ho mohl dotknout.

Zručně roztrhne obal a kondom opatrně a velmi pomalu naroluje na vztyčený penis. Spokojeně se usměje. Alex už byl zase v pohodě. Zase to byl on. Skloní se, aby Alexe políbil na rty, zatímco po jeho vzrušení roztírá bohatou dávku lubrikantu. Když už kašle na nějakou přípravu, tak ať je Alex aspoň dostatečně kluzký. Usměje se, políbí ještě jednou rty a klekne si nad Alexův klín. Dlaní nasměruje jeho penis do svého těla a skousne rty soustředěním. Pomalu dosedá a nechává tak vklouzávat Alexovo vzrušení do svého těla. Vydechne, když špička projde bez problémů dovnitř a pak dosedne. Ucítí pocit dokonalého naplnění, jak se usadí v Alexově klíně. Přivře oči a dlaněmi se zapře o jeho hruď.

Vděčně vrátí polibek, i když cítí zručnou dlaň jak ho připravuje a roztírá kluzký gel na jeho vzrušení. Přivře oči soustředěností, když se začne nořit do horkého těla. Zachytí jeho boky, aby ho trochu zpomalil, ale i tak nechává Davidovi větší pole působnosti. Když se váha jeho těla přenese na jeho klín, vydechne. Spokojeně zavrní.

Větší váhu přenese na dlaně na Alexově hrudi a pomalu se nadzvedne. Vzrušeně zalapá po dechu, když se sveze zpátky do jeho klína a znovu v sobě ucítí dokonalé vyplnění. Olízne si rty a znovu se nadzvedne.

Chvíli si užívá pocit, že se na něm David takhle přivádí do příjemných stavů, ale nestačí mu to. Začíná být netrpělivý a lačný touhou po slastných vzdeších. Pohladí stehna a stiskne jeho boky víc. Sklouzne dlaní na vzrušený penis, který se při každém dosednutí opře o jeho podbřišek.

Zamručí. Vzrušeně a chtivě. Sehne se, aby olízl Alexův krk. "Miluju… když… jsi… ve mně…" Řekne mezi vzdechy, jak se pohybuje nahoru a dolů a vyvolává to v něm stupňující se vzrušení.

Překvapeně vydechne, když se David náhle sehne a vlhký jazyk se dotkne jeho krku. Jeho slova mu vystřelí až do slabin. Zavrčí. Spokojeností i touhou. Přitáhne si ho k sobě a pevně obejme pažemi, aby se na něj překulil. Zamáčkne ho do matrace. "Miluju… když si mě… mačkáš takhle… do sebe." Vydechne na oplátku v reakci na to, jak se mu během jeho počínání zaklesly Davidovy nohy kolem boků a dovolily mu tak hlubší průnik.

Zasténá, když se najednou octne na zádech a v odpověď automaticky ovine svoje nohy kolem Alexových beder. "Chci tě… hlouběji." vydechne vzrušeně. Sevře paže kolem Alexova krku a přitiskne se na jeho rty.

Zamručí svou odpověď do Davidových rtů. Proplete jejich jazyky a frustrovaně vydechne nosem, jak se mu snaží vyhovět, ale hlouběji už to nejde. Je nadoraz. Sklouzne dlaní na Davidův zadeček, aby ho polaskal. Stiskne ten dokonalý tvar ve své dlani a zasténá.

Zasténá a málem si ukousne jazyk. Zasténá a natiskne se ještě pevněji k Alexovu tělu. Přitiskne se k jeho krku a zamručí. Svaly už se třesou nedočkavostí.

Sevře Davida pevně ve svých rukách, jako by se bál, že by mu mohl někam utéct, ale v tomhle případě ho chce jen podržet. Byl na tom podobně. Nohy se mu začínaly třást nedočkavostí po vyvrcholení. Prsty pohladí napnuté svaly pod rukama než dlaní sklouzne mezi jejich těla, aby sevřel tepající vzrušení ve své dlani.

Pažemi zesílí stisk kolem Alexova krku a s hlasitým zasténání mu vybuchne svět v malých hvězdičkách. Pevně sevře víčka.

Následuje se svým vyvrcholením Davida téměř okamžitě. Jen se ještě jednou ponoří hluboce do jeho těla. Táhlý sten věnuje krku zakrytému koženým obojkem. Tělo ochabne pod návalem orgasmu a on se jen tak tak udrží na jedné paži, aby na Davidově těle neskončil celou svojí vahou.

Rozplácne se pod Alexem jako přejetá veverka. Tváří se rozlije spokojený úsměv a sevření nohou povolí. Vydechne a konečně zavře oči.

Pomalu povolí svoje sevření a opatrně opustí Davidovu náruč i tělo. Dosedne na paty a prohlédne si spokojeně rozvaleného milence před sebou. Sklouzne dlaní po lýtku a usměje se. Špatné myšlenky byly zahnány velmi výmluvným způsobem, stejně tak přítomností někoho, na kom mu doopravdy záleželo. "Vezmu tě do sprchy." Skloní se, aby vtiskl polibek na pokrčené koleno a pomalu vstane, aby splnil svá slova.