Část jedenáctá

18+ !!!

---

"Jak dlouho se to peče?" Zeptá se a skoro se přilepí na sklo trouby. "Umřu hlady, fakticky. Nejsou to jen plané výhružky." Otočí se a zadívá se na Alexe. Čekal nějakou pobouřenou reakci, ale zdá se, že je Alex v pohodě.

"Chvíli. Asi dvacet minut, podle toho, jak rychle peče tahle trouba. Alespoň to tak píšou v chytré kuchařce. Neblbni, spálíš se..." Natáhne ruku, aby Davida od trouby trochu odtáhnul. Má sice co dělat, aby nezačal pěnit, ale jistý pud sebezáchovy a záchovy Davida ho neopustil. "Takže se… sejdete?" Vyklouzne mu náhle.

"No… jo. Sejdeme." pokrčí rameny. "Přijede na pár dní za Míšou, tak mi volal, jestli bych na něj neměl chvilku čas."

Pomalu přikývne. Na chvíli? Nebo spíš na sex? Dwight si chtěl jistě zopakovat pár společných chvilek. Ušklíbne se a raději se natáhne pro mobil, aby na budíku nastavil čas, protože se mohlo snadno stát, že by na buchtu zapomněl. A nehodlal to tady nechat vyhořet.

Sjede Alexe pohledem, ale neřekne nic. Slastně se protáhne a pověsí se Alexovi kolem krku. "A co máme v plánu, než se upeče ta bublanina?" Zavrní hravě.

Trochu se odtáhne, aby pohlédnul Davidovi do tváře. Není si jistý jestli to myslí opravdu vážně. "Můžeš to zatím hlídat, než se to upeče. Pokud se bude připalovat, určitě to poznáš." Pokrčí ledabyle rameny. Snaží se být v klidu.

"Hm." Odtáhne se a stáhne své ruce z Alexova krku. "Fajn. Jak si přeješ." ušklíbne se a skloní se k troubě. "A co budeš dělat mezitím ty?"

Rozsvítí mobil, aby otevřel přijatou zprávu, kterou se nechtěl zabývat. Kdyby to bylo důležité, volali by. Zamračí se na jméno odesílatele i obsah zprávy. "Musím si zavolat... tak to tu pohlídej, jo? Hned budu zpátky."

"Vážně?" odtuší nepříjemně. "No dobrá, jen běž." Sleduje ho pátravým pohledem. Najednou potřebuje volat. No jistě.

Navolí Felixovo číslo a přiloží si mobil k uchu, aby přešel do vedlejší místnosti. Chvíli to vyzvání, než se mu ozve ve sluchátku Felix. "No, ahoj Felixi, cos potřeboval? Nejsem doma, tak nemám ani mobil u sebe. Mám jiný starosti, než čekat na hovory od tebe." Ušklíbne se do telefonu.

Zatne pěsti. To jméno zná a rozhodně se mu ani trošku nezamlouvá, že mu Alex volá chviličku po tom, co on sám telefonoval s Dwightem. Naštvaně se zamračí do trouby. Nějak ho přechází hlad.

"Jo, jasně. Zavolám ti hned jak budu doma. Mám ty papíry schovaný… To je jasný, že se těším. Lepší chvíle pro létání se nemohla naskytnout. Díky za info, ozvu se. Jo… čau zatím." Zaklapne hovor. Spokojený s tím, co mu Felix řekl, odloží mobil a přejde zpátky do kuchyně. "Promiň, konečně se uvolnilo místo, tak mi to chtěl Felix sdělit jako horkou novinku."

"No nepovídej." odtuší chladně. To jistě, tomu tak věří. "Hádám, že díky té skvělé novince spolu budete jistě trávit mnohem víc času. Báječné." ušklíbne se kysele. "To ti rozhodně musel dát vědět ihned, aby ses mohl pořádně natěšit." Tu ironii se mu opravdu skrýt nepovede, i když se snaží.

"Zprávu mi psal už ráno, když se to dozvěděl, ale jen oznámil, abych mu zavolal hned jak budu mít chvilku." Pokrčí rameny. "Jistěže spolu budeme trávit víc času, když z nás budou kolegové… dokonce se může stát, že budeme mít službu spolu." Neunikla mu ironie s jakou to David ze sebe vypustil. Stále ještě byl rozpolcený z informace o Dwightovi a jeho příjezdu a tak mu nedělalo problém vrátit mu to stejným tónem.

"No tak to už je pak naprosto dokonalé." ušklíbne se. "Už ráno, hmm. A tys ho chudinku nechal tak dlouho čekat. Kvůli mě." Narovná se a otočí se na Alexe. "Možná bys ho z tak malicherných důvodů neměl nechávat čekat." otočí se a zamíří ke schodišti. "Jdu si lehnout. Hlad mě přešel."

Zastaví Davida pevným stiskem na ruce. "O co ti jde? Ty se přece střetneš s Dwightem, určitě jsi z toho nadšený, nemám pravdu?" Ušklíbne se. "Navíc já jsem si alespoň jistý tím, že Felix je pouze můj kolega a nic víc. A dovol, abych ti připomněl, že všechno co s tebou dělám nejsou žádné malichernosti. Ne pro mě." Zamračí se. Pro něj snad ano?

Vyškubne se Alexovi a zadívá se na něj. Oči plné rozčílení. "Aha. Takže to, že jsem Dwighta dlouho neviděl, to není důvod, abych měl radost, že ho zas uvidím? A seš si alespoň jistý, že Felix je jen tvůj kolega a nic víc." Přimhouří bojovně oči. "Kdežto ty si nemůžeš být jistý, že neskočím s Dwightem do postele jen co se ukáže, co? Ty a Felix jste kolegové a já a Dwight jsme sakra co? Ukáže se tu na pár dní a ty se s tím arogantním sráčem budeš vídat denně, noční služby… víš co, Alexi? Polib mi. Kašlu na to. S Dwightem mi bude stokrát líp. Hádám, že jistě bude přístupný otevřenému vztahu, že se budu moct nechat ošukat kým se mi zlíbí. A ty si toho svýho kolegu nech třeba vycpat."

Šokovaně na něj pohlédne. Tohle určitě nečekal. Potom se vzpamatuje, vzedme se v něm vlna hněvu. Na sebe i na Davida. Nechce, aby byl David s Dwightem a takhle krásně si ho od sebe odrazuje. Bouchne do dveří, vedle kterých stojí a ty se s ohlušující ránou zavřou. Vezme Davida za boky a prudce jej na zavřené dveře přirazí. Přitiskne dravě své rty na jeho. On mu dokáže, že chce jen jeho. Ne nikoho jiného. Jinak by tu s ním snad vůbec nebyl, ne?

Všechno v něm křičí. Tohle má být zase co? Pomalu ho strčí do postele s Dwightem a pak se tu na něj vrhá? Vklíní ruce mezi jejich těla a Alexe odstrčí. "Co si sakra myslíš, že děláš?" zasyčí. "Hodláš si ještě užít kamaráda s výhodami, než přijede Dwight?" zamračí se. "Co kdybys šel radši za tím svým jen kolegou. Sápe se na tebe vždycky s takovým nadšením." Vzlykne vzteky. Na tohle vážně nemá. Alex si bude vesele sloužit noční s Felixem a on nemůže ani pozdravit Dwighta, když se tu jednou za sto let ukáže? K čertu s tím vším.

Nenechá se odstrčit, jen zapře své dlaně vedle Davidovy hlavy o dveře. Podívá se do rozezlených očí. "Protože do prdele na toho podělaný angličana žárlím, chápeš? Protože mi to vadí, i když vím, že ti to nemůžu zakazovat. Tak proto." Zatne zuby k sobě, je opravdu naštvaný. S Felixem byl dávno konec a bylo to vyjasněné. Jen nemohl za chování svého kamaráda.

"Ale nepovídej." odtuší ironicky. "Žárlíš na někoho, s kým jsem se jednou vyspal. Jednou sakra. Kdežto mě absolutně nemá vadit, že budeš trávit spoustu času s někým, s kým jsi to opakovaně táhnul jo? Budeš trávit čas s člověkem, se kterým jsi podvedl Míšu? Jednoho z nejlepších chlapů, co znám… ale jistě, ty jsi naprosto v klidu, protože jste jen kolegové… kdežto já jsem děvka a skočím po Dwightovi jen co se ukáže, že jo… A víš co? Mě to vlastně může být naprosto jedno. Dělejte si s Felixem, co se vám jen zlíbí. Já jsem jen na chvilku." zamračí se. Sehne se, aby unikl Alexovým pažím vedle své hlavy. "Nic to neznamená, tak co kdybychom si prostě užili zbytek víkendu. Pak se v klidu rozejdeme a můžeme si být s kým se nám zlíbí, protože na tohle já fakt nemám nervy."

Šokovaně se od něj odtáhne. Byl si jistý, že se o Felixovi s Davidem nějak víc nebavili, tak jak to sakra věděl? A ano… s Míšou to tak bylo, ale nakonec se ukázalo, že i Míša podvedl jeho. Proč za to měl být takhle uháněný on? Byli na tom oba stejně a vyříkali si to. Ani to mu neříkal. Neříkal mu detaily ničeho z těch dvou věcí, které na něj David vytáhnul. Couvne o několik kroků dozadu až se mu do zad opře horko sálající z trouby. Nezmůže se ani na slovo, jen němě zírá na Davida a zpracovává všechno, co řekl.

Ušklíbne se. Je jen otázkou času, kdy se Alex vrátí k tomu kreténovi. A on u toho rozhodně nechce být. Otočí se a zamíří nahoru do ložnice. Jestli si okamžitě nezačne zase udržovat odstup, tak na to dojede. Jde jen o sex, nic víc. Nic víc.

Zatěká pohledem, když David z kuchyně zmizí. Prohrábne si rozcuchané vlasy rukama a nevěřícně se podívá na dveře, ve kterých David zmizel. Byl zmatený. Hlavou mu běhaly otázky jak se to David mohl dozvědět a hlavně od koho? To s Míšou asi přímo od něj, ale… copak mu to Míša řekl takhle? Nechtěl tomu vůbec uvěřit. Otočí se kolem své osy, jak neví, co má udělat. Má jít za Davidem a vysvětlit mu to? Vždyť on o něj tak stál… a žárlil na pitomého Dwighta. Poslouchal by ho vůbec?

Svalí se v ložnici na postel a okamžitě si přetáhne přes hlavu deku. Má toho dost. Alex ho podezírat může, ale to, že bude pracovat s Felixem je podle všechno naprosto ok. Vztekle zatne pěsti a praští s nimi do matrace. Zatne zuby, aby potlačil další vzlyk. Jasně. Je jenom dočasná hračka. Mohl to čekat. Měl to čekat. Ale už to nemíní nechat zajít dál.

Sjede zády po kuchyňské lince na zem a zvrátí hlavu se zavřenýma očima. Do čeho se to dostal? Zase vstane. Ne, nenechá se tím pokořit. Projde se po kuchyni do kolečka. Je jako lev v kleci. Chtěl za ním jít, ale tušil, že by ho David nejspíš vykopnul zpátky. A navíc sám nebyl vůbec klidný. Nejdřív se musí uklidnit, dohlédnout na koláč a do té doby snad vychladne a poskládá se.

Vydechne a stočí se pod dekou do klubíčka. Vážně by to neměl brát moc vážně. No tak Alex bude s Felixem. Ostatně je to jen jeho volba. Však on si někoho najde, když bude potřebovat. Na sex. Nemohl doufat, že s jeho minulostí a povahou by s ním někdo vydržel. Ušklíbne se té představě. On prostě není stavěný na vztahy. Jen kamarád s výhodami jednou pro vždy. Necpat se někam, kde to nezná a neví co a jak.

Pohledem hypnotizuje čas na mobilu, aby už konečně doběhl do fáze, kdy bude moct vytáhnout ten koláč. Zavrčí. Je vážně vůl. Nejlíp korunovanej. Přejde raději ke dveřím na malou terasu, kterou chata měla. Nadechne se večerního chladného vzduchu, což ho trochu vzpamatuje. Dělal si celou dobu na Davida moc velké nároky. Ale čím víc byli spolu, tím víc ho utvrzoval fakt, že si rozumí. A že to už byla celkem doba od jejich dohody.

Stáhne deku, aby se mohl pořádně nadechnout. Ne, šel na to celou dobu špatně. Měli by předělat svou dohodu. Jen na kamarádi s výhodami. Žádný pokus o trvalý vztah. Vždyť to byl nesmysl. On toho prostě schopný nebyl. Ušklíbne se, byl moc povrchní na to, aby měl hlubší vztah.

Bouchne pěstí do masivního trámu před sebou a sykne, když ho to zabolí. Uchechtne se trochu zoufale, když na svou ruku pohlédne a zkonstatuje, že bude mít nejspíš pěknou modřinu. Opře si o ten trám čelo a zavře oči, jako by to byl jediný pevný bod, který právě teď měl. Nechal se příliš unést. Mělo mu dojít, že David o nich zřejmě nesmýšlel nijak zvláštně. A že pro něj byl jen někdo, koho má na přechodnou dobu. Přitom to nebyla vůbec pravda.

Vytáhne se do sedu. Tahle situace už začíná být skoro absurdní. Je prostě potřeba vytyčit nové hranice a vyjít ze všeho s hlavou vztyčenou a bez ztráty kytičky. Emoce si pak může v klidu vybít někde jinde. Proč narušovat něco, co v posteli fungovalo skvěle a vlastně ještě může. Vydechne a pomalu se zase nadechne. Uklidní se, s Alexem si to vyjasní a prostě… vrátí se k tomu, co dobře zná. Vztahy jen přes postel.

Unaveně se posadí na dřevěnou lavičku na terase. Je si jistý, že zvonění budíku k němu z kuchyně dolehne. A tady bylo zatím celkem dobře. A nebyl tu tak hustý vzduch. Povzdychne si. Tohle byl konec? Asi ano, vždyť to celé zase podělal svým chováním. David se teď sbalí a už ho nebude chtít nikdy vidět. Měl by se tomu zřejmě postavit jako chlap.

Nechce se mu. Znovu se stulí pod deku a zavře oči. Alex se určitě naštval, když mu vmetl do tváře věci, které by ani neměl vědět. Ale věděl je. A Felixe nesnášel od prvního pohledu. Začal vidět rudě, když Alex začal s Dwightem a vzápětí ještě s Felixem. Mlátil mu to o hlavu všechno moc hezky. Tak s Dwightem spal. No a co sakra? Bylo to ještě předtím, než se vyspal s Alexem. Možná neměl ani na tu svatbu jezdit. Pousměje se. Jenže copak mohl odmítnout, když ho Lex s Míšou pozvali? Klidně mohl. Měl to udělat. Teď by si užíval s nějakým chvilkovým milencem a bylo by mu fuk, s kým je v práci a koho souložil před a po něm.

Zvedne se a vrátí se do kuchyně. Jde přesně včas, sotva vkročí do místnosti, jeho mobil se probudí. Vypne ho a vezme chňapky. Bublanina už krásně voní, takže by mohla být hotová. Nahlédne na ní přes sklo a spokojeně se usměje. Otevře troubu a odvrátí se, když se na něj vyvalí horká pára. Ještě by se tu opařil, to by mu tak scházelo. Vytáhne plech a natáhne sladkou vůni. Oddechne si, že to nespálil. Dokonce to i dobře vypadalo. Zvedne pohled do stropu v místech, kde tušil ložnici. Měl by za ním jít.

Pomalu se zvedne. Už se natrucoval dost a taky už to má porovnané konečně v hlavě. Nadechne se a zamíří ke schodišti. Trošku nejistě po něm sejde. Ale čím dřív se vyčistí vody, tím to bude lepší.

Vezme nůž, aby bublaninu rozkrájel. Potřebuje se ještě na chvíli zabavit něčím jiným než řešením osobních vztahů. Nějak nevnímá to, že David schází po schodech dolů, jak je zaujatý svou činností.

Sejde ze schodů a přejde do kuchyně. Opře se o futra v dostatečné vzdálenosti od Alexe. "Musíme si promluvit. V klidu a bez emocí." řekne jen.

Trhne sebou a prudce se otočí, jak se lekne. Ale okamžitě se vzpamatuje a nahrabe zpátky svoje rozkutálené sebevědomí a netečný výraz. Pomalu přikývne. "To bychom měli."

"Hele, asi jsme to měli udělat už dávno. Já prostě na trvalý, vážný nebo dlouhodobý vztah prostě nemám. A vlastně o něj ani nestojím. Nejsem jako kluci, aby měl vůbec šanci. Na té svatbě mě to na chvíli okouzlilo, ale… není to nic pro mě, jestli chápeš. Nemám na to ve svým životě místo. Pracuju, studuju a chci být špička ve svém oboru. Vím, že na to mám a nechci se nechat omezovat vztahy. Já prostě preferuju jistý druh přátelství s výhodami. Jen sex. Neplést do toho city. Měl jsem to říct dřív, ale prostě… Stalo se." Zadívá se na něj. "Jen mě zajímá, jestli si ochotný pokračovat v čistě sexuálním vztahu bez závazků."

Pozorně poslouchá, co má David na srdci. Chce nějak argumentovat, ale jen naprázdno otevře pusu. Neví, za který konec to má vzít. A nechce si hrát na nějakou zhrzenou milenku. Zachová si svou kamennou tvář, i když se to v něm všechno pere. "Dobře." I když si není jistý, na co vlastně přikyvuje. Na výhodné přátelství? A chtěl to ještě vůbec? "Co to tedy přesně znamená? Konec stýkání se? Prostě jen… zavoláme si, když bude chuť?" Zvedne k němu svůj pohled. Neříká se mu to zrovna lehce. Není si jistý, jestli toho bude vůbec schopný.

Stojí ho hodně sil udržet emoce hezky schované. "Stejně to tak víceméně funguje. Oba jsme dost zaměstnaní. Víš to sám." pokrčí rameny. "Asi to není konec, nevidím důvod, proč bychom se nemohli stýkat. Hele, bude to tak prostě praktičtější, než si hrát na vztah."

Proti své vůli přikývne. To rozhodnutí se mu nelíbí, ale řekl, že nebude protestovat proti žádnému z rozhodnutí, které David udělá. Měl by být rád, že se zase uvidí, že tohle není konec všeho. Že za tím nezavřou dveře, ale netěšilo ho to. "Můžu ti něco říct? A nechci, aby ses naštval, jen chci, aby sis mě vyslechl a pak jsi dělal, že jsi to vlastně nikdy neslyšel." Udělá k němu pár kroků.

"Ne, já nepotřebuju vůbec nic slyšet. A o to míň předstírat, že jsem neslyšel nic." Zavrtí hlavou. Už takhle je to dost těžké a nestojí o další komplikace. Netuší, nakolik se srovnal, aby zase trapně nevylítnul.

Zarazí se. "Dobře… jen… dáš si bublaninu?" Nemá to cenu. David by se mu vysmál, že si vylívá srdce nebo by to nazval nějak jinak. Přitom to myslel upřímně.

Zavrtí hlavou. "Možná později. Jsem unavený. Půjdu si na chvíli lehnout a pak uvidím." Odlepí záda od futer a otočí se k odchodu. "Ale voní fakt hezky." Hlad ho přešel. Vlastně ho přešlo úplně všechno. To, jak snadno Alex se vším souhlasil ho potěšilo. Aspoň se znovu nehádali. Ale doopravdy z toho radost neměl.

Zakryje svoje zklamání z toho odmítnutí. "Jo… jasně… jen běž. On to tu asi nikdo nesní, když to tu bude stát o chvíli dýl." Pokrčí rameny a odvrátí se. "Budu chvíli na terase, kdybys mě hledal… Potom přijdu…" Odloží utěrku, kterou si přidržoval horký plech a projde v těsné blízkosti kolem Davida. Nebyl ani zdaleka tak v pohodě, jak si myslel.

Nadechne se, že ho osloví, když kolem něj prochází, ale zastaví se. Stejně tak ruka, která chtěla zachytit Alexe. Okřikne se za to, že chtěl projevit nějaké emoce. Než se to všechno srovná, musí se hlídat. Nejradši by někam zalezl. "Jo, dobře… jak chceš." řekne jen a otočí se ke schodišti.

Otočí se, aby se podíval na Davidova záda. Ne… teď není vůbec vhodná chvíle pro nějaké emoční projevy. Oba dva toho měli zřejmě plné zuby. Vyjde ven a zavře za sebou dveře. zapřemýšlí, jak moc by vadilo, kdyby se vydal do lesa, ale pak to zamítne. Nechtěl tu Davida nechávat samotného.

Otočí se, když uslyší bouchnutí dveří. Nervózně prohrábne vlasy a zadívá se na zavřené dveře. Jakoby je někdo zavřel i za tím, co mohlo být. Skutečný vztah. Ušklíbne se vlastní hlouposti. Nemožné. Vydechne a zadívá se ke kuchyni. Ta bublanina vážně voněla skvěle. Nechápal, proč odmítl. Neměl hlad, ale… Alex se snažil, dělal ji jen kvůli němu. Zavrtí hlavou. Nesmysl. Takové myšlenky jsou nepřípustné. Udělal ji prostě proto, že chtěl. Konečně se naučil vařit, tak se chtěl jen předvést. O nic nešlo. Otočí se zpátky a vykluše schody nahoru, aby sebou konečně praštil do postele. Přetáhne přes sebe deku a zavře oči. To se srovná. Uklidní se to a prostě se vrátí ke svému starému životu.