Část druhá

18+ !!!

---

***

Zaparkuje před budovou kolejí jak nejblíž to jde, aby nemusel chodit moc daleko. Má v plánu Davida ohnout přes koleno a ojet přesně podle jeho přání. Drhnul se pod sprchou ledovou vodou a stejně mu to bylo k ničemu. Stačila myšlenka na to, aby si představil Davida jak plní jeho pokyny a jeho klín byl zase plně při životě. Naštěstí výjezd, na který mířili, byl planý poplach, i když to nebylo příjemné, ale potom už povoláni nebyli a tak jen nervózně vybubnovával do palubní desky jakousi melodii a odpočítával čas. Což bylo to nejhorší mučení, které si mohl přivodit. Projde vrátnicí, kde se nikdo nad jeho příchodem nepozastaví a rovnou vydupe schody a přes chodbu vedoucí ke dveřím Davidova pokoje skoro přeběhne. Na dveře spíš zabouchá než zaťuká. Ani se neohlásil, že přijede. Neviděli se zase několik dní. David prostě musel počítat s tím, že po tom, co předvedli po telefonu, ho bude chtít ještě mnohem víc než za dobu, kdy byli odděleni a vzájemně se nedráždili. Nespokojeně zavrčí, když se nějakou dobu nic neděje. On byl vydrážděný a David si ještě dovolil usnout a nečekat na něj? No… možná mu to ještě později promine.

Usnul. Kdo by neusnul po tom vypětí. Navíc doopravdy nečekal, že by Alex dorazil. Přece nebude takový blázen, aby za ním přijel hned po práci. Zmateně zvedne hlavu, když se ozve zabušení. Usnul nahý, tak jak odložil mobil, aby ještě chviličku vydýchával to, co mu Alex prováděl přes textovky. Vyškrábe se s mohutným zívnutím z postele. Nahota mu nijak nevadí. Jestli otravují kluci, mají smůlu a holky to většinou ocení. Lehce uvře dveře, aby vykoukl, kdo ho to probudil. "Co se…" Chvíli na Alexe zmateně mžourá. On doopravdy přijel?

Strčí ruku do škvíry mezi dveřmi, aby zatlačil rozespalého Davida zpátky dovnitř. Zabouchne za nimi. Dlaně okamžitě vyhledají horkost Davidova rozespalého těla. Přirazí ho na studené dřevo, je mu to jedno. Chvilka nepohodlí snad nebude vadit. Dlaněmi sjede na hladké půlky a svým roztouženým klínem se k němu přitiskne. Zasténá, když projede prsty rýhu mezi půlkami a dotkne se svraštělého vstupu. Rty se přisají na krk těsně pod uchem.

Zasténá. Chlad dřeva, který cítí na břiše a hrudníku je dokonale v kontrastu s horkostí kterou cítí za svými zády. Natáhne ruce za sebe, aby zachytil štíhlé boky za sebou. Takový dravý útok nečekal, ale rozhodně ho nerozhodil na dlouho. "Na co ještě čekáš?" zavrčí vzrušeně.

Davidovo zavrčení v něm vyvolá vzrušivé chvění. Chloupky na jeho zátylku se postaví a on se zavrtí proti tomu vybízejícímu se zadečku. Klesne na kolena, rukama donutí Davida vyšpulit se a okamžitě zaútočí jazykem na jeho vchod. Navlhčí ho a prsty okamžitě začne pronikat do jeho útrob. "Slíbil jsem ti mučení…" zavrní, když se zakousne do vyšpuleného zadečku. Jenže tohle bylo mučení spíš pro něj. "Necháme si ho na později." Sklouzne svýma rukama na svůj opasek i zip kalhot a během zvedání se si kalhoty stáhne ke kotníkům. Vtiskne svoje vzrušení mezi Davidovy půlky než vydoluje z kapsy mikiny kondom, který si tam prozíravě strčil. Se zavrčením ho zuby roztrhne. Trochu roztřesené ruce mu prodlouží dobu, když už měl být dávno ponořený v Davidových útrobách.

Zasténá. Ať už Alex hodlá dělat cokoliv, rozhodně má Davidovu plnou podporu. V čemkoliv. Zapře se dlaněmi proti dveřím, když ho Alex tak nestydatě dráždí. Ale když ucítí Alexův penis, jak se do něj pomalu tlačí, skousne rty a vzrušeně zavrčí. Už ho chce cítit v sobě. Celého. Snil o tom celou noc. Těsněji se přitiskne ke dřevu dveří. "Ošukej mě!" vybídne ho chraptivě.

Zavrčí mu do ucha a víc se natlačí dovnitř. Dlaněmi si ho přidržuje za podbřišek a zároveň tím jemně nutí Davidovy svaly, aby se povolily a pustily ho dovnitř celého. Hlasitě vydechne, když se ocitne ponořený až po kořen. Na okamžik zavře oči, aby potlačil orgasmus, ke kterému má velmi blízko. Pohne se. Nejdřív jen zkušebně, aby se ujistil, že je schopný on i David. Podruhé už si nebere servítky. Stiskne mu boky, přitáhne si ho blíž k sobě a se zasyčením se do něj začne bořit. "Neumíš… si ani… představit… co jsem zažíval…" Zavrčí mezi jednotlivými přírazy k Davidově uchu.

Vtiskne se celým svým pozadím proti Alexovu klínu. Zasténá a nehty sklouznou po dřevě, jak se potřebuje něčeho zachytit. "Můžeš… si…. za to…" zavrčí, jak se Alex trefí do citlivého místa. "Sám."

Neujde mu Davidovo zatápání po podpěře. S úšklebkem mu zachytí obě ruce nad hlavou. Zapře se o dveře o vlastní předloktí a donutí tak Davida ještě víc vyšpulit proti němu. Na okamžik tak zastaví vášnivé tempo, ale o to víc se ponoří hlouběji. Přirazí znovu hluboko do něj. Volnou rukou obemkne vzrušený penis trčící proti dveřím. "Vydrž to…" Zavrní mu do ucha.

"A když ne?..." zeptá se s tichým zasténáním. Tahle pozice je nepohodlná, ale o to víc vzrušující. Už jen to, jak se do ní dostal a jak ho Alex dokonale znehybnil. Vzrušením se celý roztřese. Cítí každý sval, ale nejvíce ten, který mu nepatří, přestože je momentálně jeho těsnou součástí. Potřeboval to. Potřeboval cítit Alexe hluboko v sobě. Až na doraz.

"Zlobíš…" vydechne nespokojeně s dalším přírazem. Zasténá do Davidových vlasů a s posledním přírazem se mu roztřesou kolena pod návalem orgastické křeči, která ho pohltí do svých spárů. Stiskne Davidův penis a ještě víc se do něj natlačí, prohloubí svůj vrchol. Chtěl by zažít moment, kdy by se do něj takhle udělal David bez prezervativu. Hluboce a tryskající jako horká láva. Kůže na kůži. Vlastně by mu bylo jedno, kdo by byl nahoře a kdo dole. Zasténá mu do ramene. Pomalu propustí jeho ruce ze svého sevření a sklouzne svou dlaní na Davidův bok. Vtiskne polibek na obratel a opře si čelo o jeho rameno. Jinak stále natisknutý k jeho tělu.

Hlasitě zasténá, jak se jeho svaly samovolně sevřou kolem Alexova penisu. Zprudka nabere do plic vzduch, jak mu ho poslední Alexův příraz do jeho útrob vyrazil. Zavře oči a opře rozpálené čelo o dřevo. Přesně takhle se mu to líbilo.

Pomalu vyklouzne svým ochabujícím penisem z Davidova těla a trochu se odtáhne, aby stáhnul kondom a zauzlíkoval ho. Čelem se však nepřestává opírat o horkou kůži těla před sebou. Hodí použitý prezervativ k jejich nohám, nemotorně se vyzuje a nohama skopne překážející kalhoty. Obrátí Davida čelem k sobě, přitiskne ho zády na dveře a vrhne se na jeho rty. "Říkal jsem ti, že mi chybíš." Dlaněmi sjede zpátky na oblé půlky. Ukazovákem vklouzne do Davidova stále roztaženého těla. Spokojeně mu zamručí do rtů než pomalu sklouzne na kolena. Olízne špičku vzrušením rozbouřeného penisu a zahledí se nahoru. "Pověz… co bys chtěl?"

Jako hadrová panenka. Nechá se poslušně otočit a jen vlažně, omámeně reaguje na polibky. Zachvěje se, když Alexův prst vnikne do jeho těla. Pořád se ještě plně neprobral z orgasmu a jeho tělo je pořád ještě citlivé. Tiše zasténá. Zvažuje odpověď, že sednout. Ale to by jeho svěrač nejspíš protestovat po takové divočině. A nechce přijít o nic, co se mu chystá Alex dál poskytnout. Jen si přijde najednou přímo omámeně. "Neměl přijít trest?" zeptá se mírně zmateně.

Uchechtne se. "Později, nedočkavče." Políbí ho na podbřišek a vstane, aby Davida podepřel a spíš ho přenesl než dovedl k jeho posteli. Položí ho na ni. "Kde jsou tví spolubydlící?" zeptá se. Nerad by dělal Davidovi nějaké problémy. A na chodbě to teď zrovna vypadalo velmi… použitě.

"Dorazí nejdřív až v úterý. Je zkouškový. Učí se radši doma." zavrní a spokojeně se rozvalí na posteli. "Proč? Máš strach, že přijdou v nejlepším nebo bys radši trojku?"

Zakroutí hlavou. "Teď mám jen tebe… a strach mám jen takový, abys neměl problémy. Kdyby tě nachytali s ženskou, bylo by to jiný…" Pousměje se. "Takže nemusím uklízet hned?" Přetáhne si tričko přes hlavu a vklouzne za Davidem do postele. Přitiskne se k jeho tělu. "Chvíli si odpočiň." uculí se.

"Moje problémy nech laskavě na mě. Mám přehled, kdy se kluci vrací a kdy ne. A máme domluvu… to je na dýl. A to si piš, že si to uklidíš. Ty dveře to dost odnesly, budou potřebovat očistu. Můžeš mi říct, co tě to popadlo? Ne, že by se mi to nelíbílo, ale…" uculí se pro změnu on. "Jaká byla směna?"

"Popadl mě tvůj satan." Zazubí se. Natiskne se k němu svým bokem, přehodí ruku přes hrudník a trochu se vytočí, aby mu viděl přímo do očí. Přimhouří svůj pohled. "Nechal jsi mě vzrušeného tři hodiny jezdit se sanitou a sám sis tady… dělal kdo ví co…" přejede dlaní přes hrudník až do klína. "Říkal jsem ti, že tě potrestám, když to nevydržíš." zavrní spokojeně. "Jsi drzý a zlobíš, uvědomuješ si to, doufám?"

Stočí na něj pobavený pohled. "Tak za prvé, já tě nechal? Mohl jsi to kdykoliv stopnout, Alexi." usměje se jako naprosté neviňátko. "Místo toho jsi mi udílel pokyny, jak se mám osahávat a představovat si, že to děláš ty. Jen jsem plnil tvé rozkazy. A o trestu zatím jen mluvíš, skoro to začíná vypadat, že si jen honíš triko. A jo, jsem drzý. Nikdo si nedal dost práce, aby mě to odnaučil. Dotazy?" Spokojeně se protáhne a otře se tak o Alexův klín. Provokuje a moc dobře to ví. Jenže je po tom divokém sexu ve velmi dobrém rozmaru a nehodlá jen tak přestat.

Prudce se vyhoupne do kleku. V nečekanou chvíli otočí Davida hravě na břicho. "Někdo by tady zasloužil na zadek, aby se ta drzost trochu utlumila." zazubí se a pocítí příval nového vzrušení. Prsty přejede po hladkých půlkách. "Uvědomuješ si doufám, jak moc mě tímhle dráždíš? Píchaš do vosího hnízda, Davídku." skloní se k jeho uchu a polaská ho.

Spokojeně zavrčí do polštáře. Pak stočí hlavu, aby mu Alex rozumněl. "Řečí o píchání máš dost, ale skutek utek, co? Kdybych tě nedráždil, nebyl bych ani z půlky tak zajímavý." Ví o tom, že se to Alexovi líbí. Chvíli povolný a chvíli drzý. "Líbí se mi dominantní chlapi…"

"Kolik jsi jich měl, hmm? Pověz…" zašeptá zvědavě do jeho ucha a odtáhne se, aby sklouznul koleny na úroveň Davidova zadečku. Rozhlédne se kolem sebe. Víc kondomů u sebe neměl a v tuhle chvíli měl jediný cíl.

"Dominantních, nebo celkově?" Zeptá se zvědavě. "Máš nějaký enormní zájem o cifry?" stočí pohled na Alexe a uculí se. Prsty ukáže k psacímu stolu. "Poslední šuplík, úplně vzadu. Pokud tedy hledáš to, co myslím."

Vtiskne pobavený polibek na jeho páteř a zvedne se z postele, aby prošmejdil určený šuplík. S vítězoslavným úsměvem se vrátí i s krabičkou v ruce. V druhé ukořistěný lubrikant. "Dominantních… a dej si pozor… mohl bych začít žárlit." Zavrní spokojeně, zatímco vybaluje kondom.

"Chceš to i se jmény a barvitým popisem toho, co jsme spolu dělali?" zeptá se škodolibě. "Opravdu dominantních… hm, nech mě chvíli přemýšlet… " otočí se na záda, aby si Alexe zvědavě prohlédl. "Asi tak sedm. Jestli jsem na někoho nezapomněl."

Přimhouří oči. Myslel si, že v těhle směrech je David méně zkušený, ale teď to vypadalo, že těch zkušeností má mnohem víc. "Počítáš všechny svoje partnery?" zahučí dutě s pohledem soustředěným na svůj klín, zatímco si navlékal ochranu.

"Partnery?" zadívá se na něj David zmateně. "Pořád zapomínáš, s kým spíš, že jo? Ne, nepočítám. Zeptat ses, kolik bylo těch doopravdy dominantních. A to se mi z hlavy jen tak nevykouří, i kdybych chtěl. Ve své neskonalé pitomosti jsem měl tu čest i s jedním sadistou… a jsem zatraceně rád, že to byla jen jedna noc a nic víc… a že jsem vyvázl v pořádku. Takže než položíš otázku, nejdřív se zkus zamyslet, jestli chceš doopravdy znát odpověď."

"Jo… promiň." Zvedne k němu svůj pohled. Chuť ho sice neopustila, ale vzrušení ano. Takže navlékání prezervativu přišlo vniveč. A nebylo to ani tak z množství jako z představy, že Davidovi někdo ubližoval po sexuální stránce. Všechno mělo svoje hranice. Najednou byl z toho všeho spíš rozpačitý. Natáhne svou dlaň a přejede s ní po Davidově vystouplém boku.

"Hele, nechme to být. Nešťourej v mojí minulosti. Zapomeneme na to." Posadí se promne si spánky. "Nemá smysl ptát se na čísla. Jestli si vedeš nějakou statistiku, nebo prostě jen chceš vyhodnotit šanci v porovnání s těmi ostatními, tak…" Svou pozornost nasměruje na šmouhu na zdi. "K tomu ti můžu říct jen tohle, dostal ses dál než všichni ostatní. S málokým jsem byl déle než jednu noc. A nikdo nikdy nebyl tady. Jestli ti to nestačí, tak je mi to líto, ale momentálně je i tohle dost."

"To já přece vím. "Pousměje se omluvně. "Měl jsem pocit, že s tím moc zkušeností nemáš, tak jsem… byla to hloupost. Zapomeneme na to." Přikývne souhlasně a natáhne se, aby Davida povalil zpátky do peřin a zalehl ho. "Mám takový pocit, že jsme ještě nevyřešili tu tvou drzost, co myslíš?" Přejede hravě prstem po jeho hrudníku a zase zpátky na bradu. "Nebo si to možná necháme na později, abys měl nějakou pěknou motivaci." Uculí se nevinně.

"S čím přesně mám mít zkušenosti, Alexi? Měl jsem dominantní chlapy, to znamená většinou jen prostě tvrdý sex. Plus jeden těžký přehmat. Takže o čem to mluvíš? O té hře?" zeptá se zmateně. "A co myslíš tou pěknou motivací? Moji drzost totiž asi jen tak nevyřešíme."

Povzdychne si a opře své čelo o Davidovo rameno, než si porovná svá slova. "Pořád ti říkám, že nad tím moc nepřemýšlím. Nespojuji si. Beru nás dva prostě tak, jak jsme byli od začátku a co bylo okolo, mě vlastně nijak zvlášť nezajímá. Ta moje otázka byla prostě jen hloupá a nepřemýšlel jsem. Ano… šlo o hru. Myslel jsem, že chceš zkusit moje hračky… něco… nevím? Nového? Omlouvám se. Byl jsem trochu zaslepený tím, co se odehrálo potom. A teď jsem si jen chtěl trochu hrát..."

Trošku se zamračí. Není si jistý, jestli se mu líbí představa toho, že Alex nad nimi vůbec nepřemýšlí, ale možná je to tak lepší. "Takže to, že by to pro mě nebylo tak docela nové je prostě problém? Tak to je docela v háji, protože pro mě toho moc nového není. Fajn, jestli myslíš, že ty moje zprávy byly omyl, tak co tu sakra děláš? Běž, jeď domů a najdi si někoho, kdo nebude tak zatraceně zkušenej jako já. Protože to už mi prostě nikdo neodpáře."

Vezme ho za ruku a stiskne ji. "Davide, kruci… o to vůbec nejde. Jen mě… zarazil jsi mě s tím sadistou." Má se přiznat, že se mu představa, kdy David nějak trpí, příčí? "Já tě vidím od začátku trochu jinak. Vlastně bych si na tebe popravdě nedokázal nikdy představit něco drsnějšího než jemné poplácání." zasměje se. "Ne, jen trapný vtípek… promiň. Plácám tady akurát blbosti. Chci tě prostě vidět takového jak se mi ukazuješ, ne takového, jakého z tebe dělají ostatní. Chápeš to?"

"Ne, ty si ze mě děláš takového jakého bys rád. Ale já… myslíš, že se teď zrovna hodí trapně vtipkovat? Posloucháš se vůbec? Já se můžu snažit ukazovat jak chci, ale stejně si to vždycky přebereš tak, jak se ti to hodí pro tvůj záchranářský komplex. Chudinka malá, narazil na sadistu. To ho odteď musím chránit a pokud možno zavřít do krabičky vycpané vatou, aby se mu nedejbože něco nestalo. A úplně nejlepší by bylo, kdybych na něj radši ani nesahal já, abych mu náhodou neublížil." zamračí se. "Tak tohle si, Alexi, strč někam."

"To si o mě myslíš?" Podívá se na něj nerozluštitelným pohledem. "Možná máš pravdu, možná z tebe dělám něco, co bych měl rád. Jenže… není to třeba tím, že o tobě vlastně skoro vůbec nic nevím? Známe se poměrně dlouhou dobu… já vím, že o některých věcech se třeba nemluví snadno, chápu to. Taky mám vlastní zážitky. Tak už to prostě je. Když si srovnám to, jak se mi ukazuješ, tak je to něco úplně jiného, než ta póza, do které se stavíš, Daví."

"Skoro nic o mě nevíš?" zeptá se vytočeně. "A já myslel, že o sobě víme to důležité. A co bys o mě chtěl ještě jako vědět? Jmenovitý seznam mých milenců? A víš, proč se stavím do té… pózy? Aby do mě pořád všichni nešťourali, protože já prostě nejsem svěřovací typ, jasné? Nesvěřuju se. Nemluvím o ničem, o čem mluvit nechci. Čeho myslíš, že tímhle dosáhneš? Že ti vyklopím všechno? Jestli máš pocit, že toho o mě víš málo, tak to by ses asi neměl zdržovat, protože toho víc nejspíš stejně nezjistíš."

"Pochopil jsem… můžeme toho prosím už nechat?" Zadívá se na něj prosebně. Zase to celé podělal. Vždyť toho věděl dost, David měl pravdu. Rozhodně ty věci, které by vědět měl. A zbytek… zbytek byl nedůležitý, když o tom ten druhý nechtěl mluvit. On mu taky nemusel nic říkat, jen to prostě na počkání vyblil a bylo vymalováno. Prostě by kolem sebe dál chodili jako dva neznámí lidé. Což se mu nelíbilo po takové době, co spolu byli.

"Jo, klidně toho můžeme nechat. Všeho." odtuší. Proto si nikdy s nikým nezačínal na vážno. Přesně kvůli tomuhle. Nikomu nestačí prostě jen nerýpej v tom, nech to plavat. Ne, nemůže se žít přítomností, pořád se musí vytahovat minulost a je fuk, jak moc to ublíží. Jinak totiž není ten vztah v pořádku. Ušklíbne se. "Měl by ses jet domů vyspat."

Pomalu přikývne. Měl by, ale nechtělo se mu ani vstávat. Najednou byl podivně unavený. Prohrábne si vlasy a pomalu se posadí na hranu postele. Prostě se zvedne a půjde. Otočí se k němu čelem a nadechne se, aby něco řekl, ale rozmyslí se. Zase by řekl něco špatně. Zvedne se z postele a přejde do chodby. Ještě musí uklidit ten svinčík, který udělali.

Promne si unaveně čelo. Z tohohle ho nejspíš brzy rozbolí hlava. Asi si prostě vezme prášek a půjde prospat zbytek rána a značnou část dopoledne. Nemá smysl nic řešit. Tohle se vyřešit nedá. Prostě není typ na vztahy. S tím se prostě nic dělat nedá. Všichni nemůžou být šťastně spárovaní. Sesune se z postele a zamíří do koupelny. Dá si sprchu a pak půjde spát. Nic se přece nestalo. Jen si potvrdil to, že vztahy nejsou nic pro něj. A tohle stejně nemělo budoucnost. Jen další zoufalý pokus tvářit se aspoň trošku normálně. Zavře za sebou a otočí klíčkem. Tohle ho vyčerpalo. Až děsivě moc. Děsivě bez emocí, které právě jakoby odešly někam jinam.

Jen se ohlédne za Davidem, který zmizí za dveřmi koupelny. Chce za ním jít, omluvit se a udobřit se, ale cvaknutí klíče v zámku ho umlčí. Dlaň, kterou napřáhnul, aby stisknul kliku, mu spadne podél těla. Kapesníčky, kterými poutíral všechny stopy jejich předchozí vášně, hodí do koše v Davidově pokoji. Oblékne se a posadí se na postel, aby na něj počkal. Nechtěl odtud odcházet takhle… pohledem sklouzne na Davidův polštář a pousměje se. Položí se polovinou těla na matraci, obličej zaboří do polštáře načichlého Davidovou vůní. Oči se mu nečekaně automaticky zavřou a tělo přejde do klidové fáze spánku.

Když se po několika minutách konečně otevřou dveře koupelny, má svá emoce i myšlenky plně pod kontrolou. Překvapeně strne, když objeví Alexe ve své posteli. Co tu dělá? Měl být už dávno pryč. Nerozhodně se vydá do pokoje, aby na sebe natáhl kraťasy a tričko. Nahý tu chodit nebude. Prostě jen… Usadí se na posteli svého spolubydlícího. Opře se zády o zeď a kolena přitáhne k bradě. Myšlenky se zase rozběhnou. S Alexem je to všechno takové jiné. Chvílemi má nebo aspoň měl doopravdy pocit, že o něj stojí se vším všudy. Jenže… vadí mu přece tolik věcí. Nic o něm neví, nesvěřuje se… Prostě se jen oba hádají. Sex je v pohodě, sex je dokonce výborný, ale jinak. Možná by se měli vídat jen… žádný vztah.

Ze spánku se zavrtí, zaujme lepší pozici pro pohodlnější spánek. Nachmoucá si polštář blíž k sobě a vydechne do něj. Něco zabrouká ze snu a přetočí se částečně z boku na břicho. Únava z práce a všeho okolo si právě vybírala svou daň.

Vydechne, skulí se do klubíčka na protější posteli a zavře oči. I když spát se mu rozhodně nechce. Počká ještě chvíli a pak si půjde zaběhat. To ho přivede na jiné myšlenky. Stejně stačí, aby za sebou Alex jen zabouchl dveře. Definitivně.

Podivný pocit ho donutí procitnout. Trochu se zavrtí a nejprve zmateně rozkouká pootevřeným okem. Nebyl u sebe doma. Otevře i druhé oko a trochu pohne hlavou. Byl u Davida v pokoji. Plakáty svlečených slečen ho v tom utvrdily, ale… něco bylo špatně. David s ním nebyl. Sklouzne pohledem o kousek níž, aby ho spatřil, jak leží na protější posteli. Zmateně zamrká, než unavenému a rozespalému mozku dojde, co se vlastně událo. Sklouzne pohledem na hodinky na své ruce, aby zjistil, že spal necelou hodinku. Podívá se zpátky na Davida. Má zavřené oči a klidně oddechuje. Potichu, aby ho neprobudil, se zvedne a přejde k němu. Posadí se na kraj postele, než se odhodlá se natáhnout podél druhého těla. Hlavu položí kousek od té Davidovo. Vztáhne prsty, aby ho pohladil po tváři.

Nespí. Je to poznat i na tom, jak strne, když ucítí vedle sebe další tělo. Křečovitě sevře víčka, aby je nemusel rozlepit. Ví, kdo si k němu přilehl a odmítá tuhle situaci řešit. Bylo toho až moc. Alex ho vlastně doopravdy nechce, jen potřebuje někoho chránit. Na to si ale může najít vhodnější kandidáty než je on. On totiž ochranu nepotřebuje. Umí se docela dobře ochránit i sám. Bez cizí pomoci.

Pozná, že David nespí v momentě, kdy se jeho čelo nakrabatí a víčka se víc sevřou. Přesune svou dlaň z tváře na bok a zlehka se k němu přisune. Natiskne se na něj plochou svého těla a vtáhne si ho mlčky do objetí.

Každý sval se napne, jak bojuje sám se sebou. Měl by okamžitě vyskočit a zmizet, vyhodit Alexe, ať si jde hledat někoho, kdo… Jenže to nechce. Zoufale a sobecky chce Alexe pro sebe. Je nejblíž tomu, co by mohlo být vztah. Vážný a trvalejší povahy. Jenže až ho Alex odkopne, tak to bude jen o to víc bolet. "Odejdi." řekne tiše, ale dostatečně odhodlaně. Nedůvěra a strach je někdy hodně silný. Nepouštět si nikoho k tělu příliš blízko.

Zesílí trochu svůj stisk kolem Davidova těla, aby se mu nevytrhnul. Zavrtí hlavou. Možná měl David pravdu. Možná si ho chtěl nevědomky nějakým způsobem idealizovat pro svoje vlastní potřeby, ale když se nad tím zamyslel, nechtěl ho měnit. Měl ho rád takového, jaký byl, tak to prostě bylo. A to, co tu předváděl… byla to naprostá hloupost. Příště by měl prostě napočítat do desíti než něco vypustí z úst, většinou se mu totiž podařilo všechno pokazit. Nikam nepůjde i kdyby mu vyhrožoval zlámáním kostí a zavoláním policejního komanda. Pousměje se a zavrtá se víc k němu.

Vydechne. To ho neslyšel? Zopakuje to tedy hlasitěji. Ale i přes své odhodlání, že Alexe od sebe prostě odežene, se neodvažuje otevřít oči. Nechce nic vidět. Nejradši by odsud zmizel a tělo pustil jen na automat.

Hlasitější zopakování pokynu pro něj znovu okázale ignoruje. Zatvrzele se zavrtí, aby dal najevo, že nikam nejde. Potom mu dojde, že leží v cizí posteli, ale pokud to Davidovi nevadí… nebude to řešit. Bude ležet a držet jako malé trucovité děcko. Cítil napětí, které kolovalo Davidovým tělem. Sklouzne dlaní na ztuhlou šíji a začne ji lehounce masírovat, ale hodně se to přibližuje spíš jen hlazení.

Prudce vydechne, spíš nešťastně než trucovitě. "Proč prostě nemůžeš jít pryč?" zeptá se nešťastně. Jeho odhodlání pod těmi dotyky není tak pevné, jako zpočátku. Nakonec se tělo uvolní a vtiskne se do nastavené náruče. Přitiskne svůj obličej k Alexově krku a nadechne se jeho vůně. Proč ho nemůže prostě poslat pryč? A proč nemůže Alex poslechnout? Bylo by to o tolik jednodušší.