Část sedmdesátá sedmá

Když ucítí, jak se mu chce Alex vytrhnout, zesílí sevření. Rozhodně ho nenechá takhle dezorientovaného zdrhnout. "Alexi…" osloví ho tiše. "Klid, ano? Všechno je v pohodě. Jen sen. Špatný, ale jen sen. Klid."

---

Zvuk Davidova hlasu ho vrátí plně do reality. Trhaně se nadechne a donutí pracovat nejen své plíce a srdce, ale i mozek. Sen zmizí, ale vryp po něm ne. Pohlédne do Davidových očí. Ve tmě vidí jen jejich lesk, ale i tak pozná, že jsou přímo upřené na něj. Myslí mu proběhne vzpomínka na to, jak intenzivně stříbrné jsou. Tohle byl naprosto odlišný David než ten, o kterém se mu zdálo. Natáhne před sebe dlaň, aby nahmatal jeho tvář a ujistil se, že ho oči neklamou. Má strach dovolit si víc. Ten sen byl příliš živý a bolestivý. Říkal něco? Křičel? Stáhne svou dlaň, aby si začal nenápadně otírat slzy z očí. Tričko, které si na spaní navléknul, se mu při tom pohybu nepříjemně odlepí a zase přilepí k zádům.

Natáhne se, aby Alexe pohladil po tváři. Dlaní sjede přes krk až na ramena, a přes lopatky až na záda. Neunikne mu propocená látka trička. Přisune se blíž. "Jsi v pohodě?" zeptá se potichu. Docela ho to vyděsilo. Co se mu asi muselo zdát, že se až takhle zpotil. Nic hezkého. Zamračí se. Možná něco z té pitomé mise.

Vtiskne se do toho dotyku. Nějak se nemůže donutit najít svůj hlas a promluvit. Ještě stále trochu roztřeseně se najednou přisune k Davidovi a prudce ho obejme rukama kolem krku. Obličej mu vtiskne do krku a natiskne se na něj celou plochou svého těla. Třas těla neustává. Naopak, Davidovo teplo proudící k jeho studené pokožce v něm vyvolá ještě větší chvění. Kdy naposledy se mu to zdálo? A kdy naposledy tu měl někoho, kdo ho vysvobodil ze zajetí vzpomínek? Nikdy?

Pevně ovine paže kolem Alexova těla a přitiskne si ho k sobě. "Ty jsi ale mazlík." pousměje se. Dlaněmi přejede po zpocené látce trička. Prsty jedné ruky pak vjede do krátkých vlasů. "To nic, bystroočko. Máš tu mě."

Musí se tomu pousmát. Pevné objetí, které kolem něj vytvořily Davidovy paže, ho uklidňuje závratnou rychlostí. Tady se mu už opravdu nic nemůže stát a tohle byl jen děsivý sen z minulosti. Otře se nosem o hladkou kůži krku a něco zamumlá, i když vlastně ani neměl na mysli žádná slova. Prostě si jen tak zamručel na souhlas Davidových slov.

"Tak jo." poplácá ho po zádech. "Měl bys stáhnout to propocený tričko, abys nenastydl." použije na něj stejný argument, jako na něj používal Alex, když on měl chřipku. "A zkusíš ještě usnout, ano?"

"Hmm…" zamumlá. Prsty zachytne límec svého trička a stáhne ho sebe, aniž by se od Davida vzdálil na víc než pár centimetrů. Odhodí ho na zem vedle postele. Znovu se přitiskne k hřejivému tělu a spokojeně vydechne. Tohle je mnohem lepší.

Přejede prsty po nahých zádech. "Lepší." natáhne ruku po dece, aby je oba přikryl. Usměje se. Sám už příliš unavený není. Nenaspal toho významně mnoho, ale stačilo to.

Zavrtí se trochu nespokojeně. "Nechci spát." zaprotestuje potichu. Stejně by po tom snu asi nebyl schopný vůbec usnout a jen by zíral do stropu. Znal tyhle svoje stavy, kdy ho spánek nakonec přemohl až v době, kdy už byl spíš čas vstávat.

"Nechceš?" pousměje se shovívavě. "A co teda budeme dělat?" pomalu pohladí Alexe po zádech. "Na karty je ještě docela tma." zavrní.

Pokrčí rameny a zavrtá se víc do Davidova ramene. Kolenem vklouzne mezi Davidovy nohy a pohodlněji se uvelebí. "Cokoliv, jenom ne spát." Zamumlá ještě stále trochu přepadle.

"Dobře, dobře…" uculí se. "Tak to musí vymyslet něco, na co nepotřebujeme světlo a ideálně nemusíme opustit postel. Měl bych jeden nápad." vtiskne polibek na Alexův krk.

"Pochybuju, že bys se mnou chtěl být vzhůru už od teď… takže klidně můžeš spát a já se budu dívat." Uculí se. "Co na to říkáš?" Zvedne hlavu, aby vyhledal Davidův pohled.

"Na dívání se je moc tma." odpálkuje ho. "Tak já tu vymýšlím návrhy a ty nic? No dobře, tak jo. Spím. Dobrou."

"Žádný návrh jsem neslyšel." Pousměje se a sklouzne z Davidova těla, aby se přitisknul k jeho boku. Rukou si podepře hlavu, s úsměvem se na něj zahledí. Prsty vyhledají kontury obličeje. Špatný sen byl zapomenut, když je tu David s ním, i když uvnitř něj se to ještě stále trochu pralo.

"No já se k nim ještě nedostal přes to tvoje klidně můžeš spát." Spokojeně se opře do toho dotyku. "Možná si to ještě rozmyslím. Polib mě." vyzve ho.

"Navíc… já toho přece vidím spoustu i v tomhle šeru. Člověk ve tmě dokáže vnímat i jiné věci, než jen to, že nevidí obraz." Pousměje se, ale skloní se, aby rád splnil Davidovo přání. Nejdřív se zlehka dotkne jeho rtů svými, než jejich polibek prohloubí.

Natáhne ruce, aby ho objal kolem krku. Usměje se do polibku, než se prohloubí a vyšle tak do Davidových slabin poměrně výmluvný vzkaz. S trochou námahy se vytáhne a usadí se na Alexovi. "A to ti nevadí, že nemáš obraz? To je na tom přece to nejlepší ne?"

"Když nevidíš, tak se tvoje smysly zaměří jinak. Najednou bystřeji slyšíš, například… je to neocenitelné, když chceš vnímat partnera i jinak." Pokrčí rameny. Jenže on mě trénink v tom, že několik týdnů se pohyboval se zafačovanýma očima. Potom se na to začal dívat jinak. Pousměje se. "Klidně ti rozsvítím, jestli chceš…" uculí se do dalšího polibku. Dlaněmi sklouzne po Davidových bocích. V té tmě vidí jen lesk jeho očí, ale cítit jeho váhu těla na svém… vzrušovalo ho to, že neviděl, kam přesně David sáhne.

"Myslíš jako trapné funění a že líp cítíš, jak budeme oba za chvíli upocení jako dvě myši?" zasměje se. "To je vážně naprosto neocenitelné… Ale třeba jsi tím chtěl říct něco docela jiného… poetičtějšího." Sehne se, aby vyhledal Alexovy rty a znovu se na ně přitiskl.

"Samozřejmě…" stihne jen vydechnout, než prohloubí jejich polibek. Nezmůže se na žádné protesty. A proč taky. Líbilo se mu to. Dlaněmi začne putovat po Davidově stehnech a zadečku. Ve spokojeném tempu hladí každý kousek a záhyb těla.

Spokojeně zavrní a zavrtí se, abys klouzl po Alexově těle níž. Přitiskne se probouzejícím klínem na ten druhý. "Řekni, že mě chceš." zašeptá. Prostor pro odpověď ale nenechá. Prudce se přitiskne na Alexovy rty a vklouzne jazykem dovnitř. Prsty klouzající po Alexově šíji zavadí o řetízek se známkami. Zacinkají a on se zasměje se do polibku. Moc si toho z jejich první společné noci na seně nepamatuje, ale jsou věci… útržky, které se mu čas od času vybaví.

Usměje se do polibku. Chce mu odpovědět, ale nemůže. Proto se rozhodne pro činy. Uchopí ho za boky a trochu se prohne v zádech, aby se jejich klíny alespoň na chvíli střetly a on mu ukázal, že ho opravdu chce. "Čemu se směješ?" vydechne nesrozumitelně do polibku, když se David zasměje a on neví čemu.

"Jen jsem si vzpomněl na tu první noc." Znovu, tentokrát úmyslně přejede prsty po cinkajících známkách. "Pejsku." Dodá pobaveně. "A teď mě tak napadá, žes mi lhal. Říkal jsi, že jsou jen na ozdobu."

Usměje se. Na to si postupem času vzpomněl taky, když se ho David ptal, jestli to opravdu není módní výstřelek. "O tom už jsme mluvili… navíc, byl jsi to ty, kdo řekl, že necháme práci prací… na tom seně, to si vybavuji." Znovu se usměje, dlaněmi přejede po Davidových zádech a trochu ho stáhne k sobě. "Ale jen tvůj… haf." Zazubí se.

"To jsem sice říkal, ale ne v tom smyslu, že mi budeš kecat." uculí se. "Nebylo to od tebe vůbec hezký, abys věděl." Přitiskne se na Alexovu hruď. "Ale asi budu hodnej a odpustím ti to." rozhodne se nakonec a vrhne se na Alexovy rty se značnou chutí.

"Dobře, omlouvám se. Ale vlastně to taková lež nebyla… dobře se na to balí chlapi." Zazubí se pobaveně, i když ty známky dostal až před odletem. "Popravdě… dobře se na to sbalil jeden jediný." pohladí Davida smířlivě a překvapeně vydechne, jak mocně se na něj David najednou vrhne. Nadšeně mu to začne oplácet.

Popuzeně zavrčí, ale nic neřekne. Nemá důvod a ani se mu nechce odtrhávat se od těch sladkých rtů. Prsty přejede po bocích. Spokojeně zamručí, když se znovu natisknou klíny k sobě. Stačí mu dost málo, aby se vzrušil. To, že se Alex vzbudil před chvílí z noční můry ho nějak vůbec netrápí. Zavrtí se a nechá Alexův vzrušený penis vklouznout do rýhy mezi své půlky. Dráždivě se zavrtí znovu, aby si to mohl Alex náležitě vychutnat.

Vzrušeně zamručí, zavrtí se, když se nad ním David nejdřív posune tak, aby se jim klíny střely a v další chvíli už je zase jinak. Překvapeně vydechne a otevře oči, aby se ujistil, že to David myslí zcela vážně. Mít svůj penis mezi jeho půlkama bylo dost vzrušující a pro tuhle chvíli… zatne prsty do Davidových boků, když se na něm zavrtí. Unikne mu tichý sten. Přesune svou dlaň na Davidův zátylek, aby se ho k sobě přitáhnul a mohl ho začít znovu hladově líbat, i když vrtění stále neustává. Tady má to, že David má takovou pohybovou průpravu.

Tiše se zasměje. I přestože je sám touhle pozici vzrušený víc než dost. Ale docílil toho, co měl v plánu. Lehce se otře rty o Alexův krk. "Dneska… chci tě cítit v sobě, bystroočko." Znovu zavrtí boky, ale se mohl ještě intenzivněji otřít o Alexův penis.

Překvapeně vydechne. Prsty na štíhlých bocích se zatnou. "Davide…" Už jen slyšet to z Davidových úst, mu zvedá tlak hodně vysoko. Davidova pozice slibovala intenzivní prožitek, kterého se mu dostávalo už teď. Spokojeně zamručí než se zvedne na loktech a jednoduše se nad Davida převalí. Zajede svým vzrušením pevněji mezi jeho půlky. Olízne si rty, když shlédne dolů na Davida.

Na tváři se mu rozleje spokojený, sebevědomý úsměv. Miluje dominantní chlapy. Tvrdě a bez zbytečných řečí. Skousne rty, když se nad něj Alex přetočí, aby potlačil spokojené zavrčení. Natáhne ruku, aby dlaní přejel po tetování na krku. "Nešetři mě, pořádně mě vojeď." řekne tiše, přesto dostatečně srozumitelně, aby Alexovi nemohlo uniknout ani jedno slovíčko.

Zamručí na souhlas. Přesně to má v plánu. Natáhne se, aby z nočního stolku vydoloval potřebné propriety a mohl tak splnit Davidovo přání. Skloní se k jeho tváři, svými rty přejede po jeho, zmapuje čelist a zastaví se na citlivém oušku. Polaská ho, zatímco dlaní mapuje Davidův vzrušený podbřišek. Donutí ho roztáhnout nohy víc od sebe. Sklouzne rukou níž, prohněte varlata než se špičkou prostředníku dotkne vchodu do jeho těla, aby se ihned natáhnul pro gel. Cvaknutí tuby a jejich zrychlené dýchání jsou jediným narušitelem jinak tiché noci. Vzhlédne k Davidovým šedým hlubinám, aby se do nich na okamžik ponořil, než sklouzne dolů. Neopomene přitom poškádlit bradavky ani proklouznout jazykem v jamce pupíku. Vezme vzrušený penis do úst, nagelované prsty se okamžitě vrhnou na dobývání citlivého místa bez nějakých skrupulí. Přistihne se s myšlenkou na to, jak bude znovu zabořený do jeho útrob. Tentokrát střízlivý. Zasténá. Oči se lesknou vzrušením. Zakmitá prsty, aby přípravu urychlil. Hodlal si to náležitě užít a pořádně Davida ojet.

Zasténá a prohne se, aby dostal dráždivé prsty hlouběji do svého těla. Natáhne dlaň, aby přejel po Alexových vlasech a přitáhl si ho k sobě. "Ještě chvilku… a praštím tě…" zamručí nespokojeně. Už se mu to zdá příliš dlouho. Nehodlá čekat.

Vyklouzne svými prsty ven, aby je za chvíli nahradil něčím větším. Skloní se k Davidovi, dlaní zašátrá vedle sebe, aby našel prezervativ. Zuby zachytí růžek plastikového obalu a roztrhne ho. Začne ho vášnivě líbat na rty, než mu do prstů vtiskne rozbalený kondom. "Místo toho násilí bys mi mohl pomoct, co říkáš?" Zazubí se na něj spiklenecky.

"Nějak nesamostatnej…" zahučí David nespokojeně, ale sevře prsty kolem Alexova vzrušeného penisu. Opatrně naroluje stočený kondom. Prsty sklouzne níž, aby polaskal varlata. "Ještě něco, nebo to už zvládneš sám?" zavrní.

Spiklenecky se zazubí. "Moc mluvíš." Skloní se k němu, aby si ukořistil jeho rty. Rukou lehce odstrčí tu Davidovu, protože takhle by se nikam nedostali. Navede svůj penis na rozdrážděný vstup, aby se do něj začal pomalu tlačit. Přivře oči, když se začne nořit do těsných útrob. Dlaněmi pohladí boky, aby mu pomohl odvést pozornost od případných nepříjemných pocitů. Chce, aby si to užili oba dva.