Nenáviď mě dnes - část třicátá šestá
Nenáviď mě dnes - část třicátá šestá
Popohnán Davidovým činem sjede dlaní po jeho boku až na stehno a níž. Uchopí ho pod kolenem, aby si přehodil jeho nohu přes tu svojí. Voda přitom nebezpečně zašplouchá, ale to je to poslední, nad čím by teď právě přemýšlel. Zalapá po dechu, když se prostor mezi nimi zmenší a jejich klíny se střetnou. Teď už byl plně vzrušený. A to se jen o sebe otírali a líbali.
Vzrušeně vydechne, když se o sebe jejich klíny otřou. Vyhledá Alexův pohled. Neví, co vlastně chce. Část by si dala říct a část ze sebe nechce zase dělat děvku. Prsty se pevněji sevřou kolem paže a na okamžik se zarazí. Vdechne vzduch plný voňavých par. Vždyť vlastně… nadechne se a dlaň jemně sklouzne po Alexově boku až do klína. Chce se ho dotýkat, strašně moc.
Ponoří se do šedých hlubin, které ho tak ochotně přijmou. Kdyby byl telepat, tak k němu vysílá uklidňující věty, takhle mohl jen doufat, že nedělá nic špatně a nepokazí to svým chováním. Zalape překvapeně po dechu, když na svém údu ucítí stisk Davidovy dlaně. Skoro až nevěřícně sjede pohledem dolů, aby zjistil, že přes pěnu to stejně neuvidí. Nezbývá mu než věřit, že se mu to nezdá. Mazlivě hladí nohu, která ho obemyká kolem jeho stehen. Vrátí se pohledem zpátky nahoru. Hledá v jeho očích jakýkoliv náznak nespokojenosti, ale nic takového nenajde. Osmělí se a pomalu následuje Davidovu dlaň. V hlavě malý nápad.
Vydechne. Všechny nepříjemné pocity i myšlenky zasune až někam do nejzadnějších částí mysli. Líbí se mu to. Líbí se mu Alexovy doteky. Chce si to vychutnávat bez jakéhokoliv rušení. Čímkoliv. Tiše zasténá, když se Alexova dlaň zabydlí v jeho klíně.
Chvíli ho laská dlaní, ale cítí, že potřebuje udělat mnohem víc. Pomalu se nad Davida přetočí, spojí jejich rty do polibku. Ignoruje bolest, která projde jeho páteří. Dlaní zašmátrá na skleněné zástěně, aby ji zatáhnul. Zvedne se na čtyři. Vyklouzne ze sevření dlaně. Umístí sprchu do držáku a zapne ji. Celé to stihne v rekordním čase. Znovu se skloní k Davidovi s pohledem upřeným do jeho očí, pevně ho uchopí za boky a zvedne na okraj vany. Voda ze zapnuté sprchy dopadá na jeho záda a rozstřikuje se kolem nich, ale jeho to momentálně vůbec nezajímá. Skloní se do vzrušeného klína před sebou. Tohle chtěl udělat od doby, co začal vzpomínat na jejich první noc.
Zděšeně vyjekne, když se najednou ocitne na okraji vany. Zmateně se zadívá do Alexových tmavých očí. Snaží se z nich vyčíst cokoliv, co by ho dokázalo trošku uklidnit. Překvapeně vydechne, když ucítí na svém penisu horké rty. Pevně stiskne zuby, aby z něj nevyšlo zasténání. Neodpustí si pohled na tmavovlasou hlavu řádící mezi jeho nohama. Zpomalený mozek sotva dokáže uvažovat. Vyšle jen pokyn do nohou, aby se více roztáhly a umožnili tak druhému muži snadnější přístup. Zasténá. Dlaněmi se zapře okraje vany a zvrátí hlavu dozadu. Proč mu tohle Alex dělá?
Vyjeknutí skoro i očekával, když neupozornil na nic z toho, co měl v plánu. Spokojeně zamručí, když se nohy od sebe roztáhnou a umožní mu tak lepší přístup. Spokojenost probíhá celým jeho tělem. Přál si okusit tuhle chuť znovu a teď se mu to plnilo, aniž by předpokládal, že k tomu vůbec kdy dojde. Přidá ke rtům i své dlaně, které se hravě rozběhnou po hladkých stehnech, sem tam polaská dohladka oholená varlata. Neváhal by přiznat, že se snaží předvést v tom nejlepším světle.
Zachvěje se a spokojeně zamručí. Neví, jestli je Alex tak dobrý nebo si prostě jen dává záležet, ale v téhle chvíli na to nedokáže soustředit myšlenky. Vlastně mu jen tak volně poletují v hlavě. Společně s nimi se místy vynoří nějaká vzpomínka na jejich první společnou a prakticky zapomenutou noc. Užívá si jeho laskání, přestože není příliš zvyklý přijímat.
Zarazí ho fakt, že místo divokého uspokojení, jak na to byl zvyklý od svých dřívějších známostí na jednu noc, se s Davidovým vzrušením spíše víc mazlil. Vychutnával si ho a hrál si jako by držel penis poprvé v ruce a měl ho poprvé v ústech, i když už se zkušenostmi. Laskal, lízal i sál, přesně tak, jak si myslel, že by se to mohlo Davidovi alespoň trochu líbit, jak se to líbilo i jemu, aby ho dovedl na vrchol uspokojení. Sám byl plně vzrušený už jen z toho, že tu měl Davida takhle pěkně před sebou a cítil, že po dlouhodobém půstu mu nechybělo ke konci mnoho.
Vydechne. Dlaň vklouzne do Alexových krátkých vlasů. Má dost. Mučí ho a on se snaží za každou cenu vydržet. Skousne ret, ale i přesto se mu nepodaří ztlumit zasténání. Čím víc se snaží vydržet, tím víc se svaly chvějí námahou. Vydechne Alexovo jméno a prakticky bez varování vyvrcholí.
Zachvěje se, když se Davidova dlaň proplete s jeho vlasy. Na tuhle stimulaci je extra citlivý. Vydechnutí jeho jména je posledním článkem i pro jeho vzrušení. Sjede dlaní do vlastního klína, aby se pod vodou polaskal. Zavře oči, když se David pod jeho rukama zachvěje a slané vlhko skrápí jeho patro. Soustředěně ho vysaje do poslední kapičky. Dlouhý půst ho přivede k vrcholu téměř okamžitě po Davidovi. Se slastným vydechnutím se trhaně udělá do vlastní dlaně. Dosedne na paty, pomalu stáhne Davida za sebou dolů, aby mu nepřepadl přes hranu a opře si hlavu o jeho rameno. Spíš se do něj ukryje.
Roztřesený dech i svaly mu komplikují přitisknutí se k Alexovi. Skoro se nemůže pohnout a má pocit, že mu srdce vyskočí z hrudi. Nechá se stáhnout a chviličku trvá, než je schopný objetí oplatit. Vjede prsty do vlhkých vlasů a přitáhne si Alexe blíž. Druhá dlaň jemně přejíždí po zádech. Pomalu uklidňuje splašené srdce i dech. Zavře oči, aby si tuhle chvilku vychutnal.
Zavrtaný do křivky ramene si dovolí zavřít oči a zpracovat to, co se právě mezi nimi událo. Uvnitř něj se to jen tetelilo, jak moc byl spokojený. Zesílí stisk na Davidově hrudníku, když se na jeho zádech objeví jeho paže a druhá zakotví ve vlasech. Trochu se zavrtí, aby zaujal lepší pozici nohou, protože tahle mu místo úlevy přinášela spíš muka. Cítí na hrudníku splašené srdce, které se s jeho vlastním snaží srovnat tempo. Avšak má obavy zvednout hlavu a podívat se pravdě do očí.
Dlaň z vlasů sklouzne po krku na bradu. Přizdvihne si Alexův obličej. Chvíli ho studuje, než se vpije do hnědých očí, aby z nich vyčetl… cokoliv. Usměje se. Paže kolem Alexových zad přitiskne jeho tělo pevněji a pomalu se skloní, aby jemně políbil rty. Když se odtáhne, znovu se pousměje. Mrzí ho, že se Alex musel o sebe postarat sám. Skloní hlavu, aby vtiskl polibek na rameno. "Měli bychom… měl by sis jít zase lehnout. Tvoje kostrč toho musí mít dost…"
Úlevně vydechne, když se v Davidových očích nesetká s žádným odporem nebo odmítnutím. S lehkostí oplatí sladký polibek. Zmoženě si opře čelo o Davidovo a usměje se. "Ty si prostě nedáš pokoj, viď? Spíš než o mojí kostrč bych se bál o naše životy… kdo ví jak tady jsme dlouho." uchechtne se.
"Doprdele." ujede mu. Napadne ho, že do noční služby moc času asi nezbývá. "Robin nás zabije. Teda spíš mě, protože není blbej a dojde mu, že ty s naraženým zadkem těžko půjdeš do práce." zamračí se. "Neomluvená absence. Sakra."
Uchechtne se spontánní nadávce. "Nikdo se zabíjet nebude. Robin není blbej, aby mu nedošlo, že mě svěřili do tvojí péče a… ehm… znají mě…" uculí se. Ukradne si ještě jeden polibek. "Prostě se osprchujeme a já mu půjdu zavolat, dobře?"
"Další v řadě?" zadívá se na Alexe, ale nakonec to nechá být. "Fajn, a napíšeš mi omluvenku do školy, taťko?" rýpne si. "Ale vážně, já si nemůžu dovolit nějaký průšvih." zadívá se na něj prosebně. "Jestli na mě bude Robin kvůli tomu naštvanej, tak to bude problém."
Zamračí se. "Tak před třemi roky bych ti to možná i odsouhlasil, ale lidi se mění. To jen názory zůstávají stejné." Odsune zástěnu a natáhne se pro ručník, kterým si David otíral obličej. Potom mu dojde, že ze sebe chtěl ještě smýt tu pěnu. Povzdychne si a začne se zvedat. "Nemusíš mít strach, nedovolil bych Robinovi, aby ti kvůli mě napsal absenci."
***
Komentáře
Okomentovat