Nenáviď mě dnes - část dvacátá sedmá

Nenáviď mě dnes - část dvacátá sedmá

---

***

Alex sám pro sebe v duchu konstatoval, že dnešní den byl proti tomu včerejšímu skoro procházkou růžovou zahradou, protože výjezdy nebyly nijak namáhavé. K dopravním nehodám vyjeli zatím jen dvakrát, aby ošetřili povrchové zranění a převezli pacienty na kontrolní vyšetření. Pohodlně se rozvalil na židli a hodil si nohy na zídku u sanity. Už měli hotovo a jen čekali až je někdo zavolá. Překvapeně pohlédne na přijíždějící černou Audi, která je jak přes kopírák té jeho. Uchechtne se. Felixe neviděl od té doby, co ho speciál převezl domů.

"A jééé, staří vlci se vracejí na původní místa." protáhne vedle něj pobaveně Roman, když si uvědomí, na čí auto se to dívá.

"Nebo spíš milenci, kteří nám kradou členy týmu." ušklíbne se pobaveně Robin, když se napřímí, aby lépe viděl. "Jak se vůbec má?"

Ale Alex už neodpoví, s roztaženým úsměvem od ucha k uchu se zvedne, aby se šel přivítat.

David si ve chvilce volna probíral lékařskou literaturou. Seděl na židli, nohy pohodlně opřené o nízký stolek před sebou a na klíně otevřenou solidní bichli. Zvedne hlavu, když se začnou kluci bavit a naruší tak ticho, které dosud panovalo. Prsty na knize se pevněji zatnou. Přimhouří oči. "O co jde?" zeptá se zvědavě. Takže milenec. Ušklíbne se sám sobě. Trošku se natáhne, aby viděl.

Radostně shledá, že Felix při svém ležérním vystupování z auta vůbec nekulhá. Takže noha už bude v pořádku. Úsměv se roztáhne ještě víc. Nespěchá s vítáním, jen se na něj zubí. Než si ho Felix se stejným úsměvem přitáhne do náruče. Vrátí mu to stejnou měrou. Vezme ho kolem ramen a stiskne. Chvíli tak zůstanou v tom sousoší stát.

"To je Felix, Alexův dvojitý expřítel. Když to bylo podruhé, tak spolu sloužili na misi. Právě máš možnost vidět dva skvělé piloty naší letky." konstatuje Robin.

"Aha." odtuší. I když se chce vrátit ke čtení, stejně nedokáže odvrátit pohled od těch dvou. Dvojitý expřítel. Co to sakra znamená? "Piloti, jasně." Zamyšleně přes tričko sevře přívěsek. Tak proto vrtulník. Doteď nad tím nepřemýšlel.

"Jsou spolu tak sladcí až to bolí." uchechtne se Roman, ale zaostří pohled. "Hele, Felix si přivezl nějakého kolouška. Pokud vím, tak bratra nemá?"

Felix se od Alexe na malou vzdálenost odtáhne. Opře se o kapotu svého vozu. "Neozval ses, že už jsi zpátky." zní trochu vyčítavě, ale stále se usmívá. Svou paži drží na Alexově předloktí. Prsty posune brýle do krátkých tmavých vlasů.

"Neozval ses, že žiješ." odpoví mu Alex stejnou měrou. Přiblíží se k němu. Nedotýkají se jen rukama, ale i koleny. "Fakt tě rád vidím. Neměl jsem čas, víš moc dobře, jak to tady člověka dokáže zaměstnat."

Felix souhlasně přikývne. "A proto… když nejde Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. Neruším tě od práce? Těžké pracovní nasazení, koukám." zazubí se, když pohlédne za Alexe a kývne na kluky.

Robin mu mávne a otočí se na Davida. "Jo, piloti. Alex už oficiálně lítá s leteckou záchrankou, ale pro teď na něj nezbylo místo, tak vyčkává. Tady Felix nám ho odtáhnul do armády a potom na rok na misi." usměje se. "Tak jsem si všiml… zakopali jste konečně válečnou sekeru? Dnes po sobě nevrháte vražedné pohledy."

David se na Robina otočí a zašklebí se. "No, jestli ti to chybí, můžeme zase začít." Po očku ale stále sleduje ty dva. Trošku zavrčí, když si uvědomí, že žárlí. Vidět Alexe takhle blízko jinému muži ho točí. Nelíbí se mu to ani trošku. Zavrtí hlavou, aby ty protivné myšlenky odehnal a pokusí se sklopit pohled opět ke knize, ale stejně nevnímá nic z toho, co čte.

"Ne, díky, jen jsem se zeptal. Takhle je to mnohem lepší." Usměje se spokojeně. Usadí se zpátky do pohodlné pozice a uchechtne se. "Romčo, sleduješ to, jo? Felix si dotáhne kolouška a mezitím by se na Alexe vrhnul."

"No jo, byl vždycky tak majetnickej." Zakroutí Roman pobaveně hlavou. "To si dělá srandu, že jo?" vykulí oči na scénu před sebou.

Alex se se smíchem odtáhne, když si začne Felix rozepínat kalhoty, aby se mu pochlubil se svou zahojenou střelnou ránou. "Budou si o tobě myslet, že mě jdeš přehnout přes kapotu a protáhnout. Já bych klidně vydržel. Mimochodem, koho si to s sebou přivedl?" zeptá se zvědavě s pohledem upřený přes sklo vozidla, v tomhle šeru toho ale nemůže moc vidět.

Stočí pohled prvně na Romana a pak na Alexe s tím chlapem. Vztekle vypustí vzduch z plic. "No to si dělají prdel." vstane, zamíří k těm dvěma a cestou vrazí knihu Robinovi. Potlačí výraz alá bůh pomsty a nasadí milý až sarkastický úsměv. "Zdravím," pousměje se, když dorazí až k nim. "Tak na dálku se mi zdálo, jak jste si sundával ty kalhoty," zadívá se celkem přátelsky na Felixe, "jestli nepotřebujete prohlídku. Na urologii už jsem praxi měl, takže se cítím více erudovaný na takové než tady Alex."

Robin překvapeně pohlédne nejdřív na knihu ve svých rukách a potom na Romana, který potlačuje výbuch smíchu a skrývá stejné překvapení.

"Trochu to vypadá jako žárlivá scéna." zabublá Roman smíchy.

Alex se překvapeně podívá na příchozího Davida. Po jeho prohlášení však vyprskne smíchy. Pustí Felixovu paži a odstoupí, aby vzal Davida kolem ramen. "Má pravdu, urologii už si asi nevybavím."

"Pardon? My se asi neznáme." Usměje se Felix klidně na příchozího, ale neodpustí si, aby si ho pořádně neprohlédnul. Natáhne před sebe paži, kterou mu Alex pustil. "Felix, pilot záchranář."

"Felixi, tohle je David, náš medik v zácviku na praktikách." uklidní se Alex. "Felix mi tady chtěl předvádět svoje nožky, abych se přesvědčil, že jeho chlouba zůstala po střelbě bez poškození." Vysvětlí pobaveně Davidovi.

Podívá se po Alexovi a po jeho ruce kolem svých ramen. "David." Stočí pozornost na Felixe a natáhne k němu ruku, aby stiskl jeho nabízenou. "A ty na funkčnosti jeho chlouby máš nějaký enormní zájem?" zeptá se Alexe. "Každopádně byste si to měli jít řešit někam jinam. Tady jste dost na ráně. A Romanovi málem vypadly oči. Vzhledem k zachování funkčností týmu se fakt radši někam zašijte."

"Byl jsem u toho, když ho postřelili. Od té doby jsme se neviděli." řekne klidně.

"Sorry, fakt jsem nevěděl, že tady Alex už někoho má a ještě je s ním v týmu. Nechal bych si to na později. Roman je zvyklý." zazubí se. Otočí se na Alexe. "Nepochlubil ses, že někoho máš. A ještě takhle… majetnického." přejde Davida pohledem a zazubí se.

"Nedal jsi mi šanci k ničemu, hned sis začal stahovat kalhoty." Pohlédne na Davida vedle sebe. Co to mělo znamenat?

Pozvedne obočí, když Alex prakticky neprotestuje proti tomu nařčení, že spolu něco mají. No, evidentně se mu to hodí do krámu. Ale proč ne, ať je legrace. "Jestli chceš vidět moje opravdové majetnické sklony, tak není problém." usměje se na Felixe sladce. "Ale doporučuju, aby tvoje kalhoty zůstaly tak jak jsou."

Roman s Robinem pozorují scénu před sebou s pobavenými výrazy. I když jejich rozhovor nemůžou slyšet. Stačí výrazy jejich tváří.

Felix se se zájmem napřímí. "Takže majetnické sklony v přímém přenosu?" v očích mu blýskne.

Alex to utne. Přestává se mu líbit vývoj situace. "Že bys nás radši představil svému příteli?" Pustí Davida a zastrčí si ruce do kapes volných kalhot. Na tváři nečitelný výraz.

"No, nemusím být u všeho." otočí se k odchodu a ještě před tím spraží Felixe pohledem. Zamíří zpátky ke klukům, od Robina si přebere zpátky knížku a usadí se na své místo. Knížku otevře, kde ji předtím zavřel, ale stejně upře pohled na ty dva.

Felix se pobaveně otočí na ledového Alexe. "Ale no tak, bylo to jen pošťouchnutí." Otočí se, aby mávnul do auta. "Luky, pojď ven, představím vás."

Jen si pro sebe odfrkne. Otočí se na okamžik za odcházejícím Davidem, stále překvapený jeho reakcí. Raději přijme nabízenou dlaň na seznámení.

Roman se při Davidově odchodu přestal smát a místo toho se teď zaměří zpátky na Alexe. "Dejve? Co jsi s Alexem udělal? Podívej, je nervózní." kývne hlavou k jeho strnulému postoji, který se sice od toho klasicky ležérního moc neliší, ale on v tom dokáže poznat rozdíl. "Jinak dobrá práce. Takové pobavení se mi během pracovní doby nedostává často." Plácne se do kolen.

"No co. Na stahování kalhot fakt nejsem zvědavý. Bál jsem se o tvé dušení zdraví." zašklebí se na Romana. "Nic jsem neudělal, jen jsem se šel seznámit." pokrčí rameny. Konečně se dokáže odtrhnout od těch dvou, teď už vlastně tří, a zapíchne pohled zpátky do knihy.

"No, zřejmě to nepomohlo." zazubí se a poukáže na fakt, že ti dva už se zase objímají i přes to, že vedle nich stojí ten třetí.

"Romčo, nech toho…" Robin má co dělat aby se ovládal. I jeho tahle situace pobavila. Halou proběhne zvuk oznamující další výjezd. Zvedne se ze svého místa, pískne na prsty, aby upoutal Alexovu pozornost, který se otočí jejich směrem a jen kývne, že slyší. Něco mu ještě řekne na rozloučenou. Felix jim mávne, když se od něj odpoutá, aby doběhl k sanitě. "Fakt toho chlapa nemám rád." zamumlá si pro sebe Robin.