Část dvacátá čtvrtá

"S čím že?" zadívá se na něj tázavě. Dlaní přejede přes strniště na bradě. "Můžu já za to, že někdo ráno zdržoval a já se nestihl oholit?" zeptá se lehce vyčítavým tónem.

Zatváří se jako andílek. "Já nikdy nezdržuji. To je naprosto neslučitelné s mojí osobou." zazubí se. "Navíc..." svou bradou přejede po kůži na hrudníku. "Jsem na tom podobně, tak si nemůžu stěžovat. Pichláčku. Později to doženeme."

---

"Nedoženeme." zavrtí hlavou. "Ty se mi zase vnutíš ráno do koupelny a budeš předstírat akutní nedostatek mazlení. To znám. Praktikuješ to dost pravidelně." pousměje se. Přejede prsty po Míšově bradě. "Jsi jak malé struhátko."

"A můžu já za to, že jsi tak sexy, krásný a ještě k tomu se s tebou strašně dobře mazlí?" nafoukne tváře. "Když mi pořídíš obřího plyšáka, tak už tě tím nebudu obtěžovat." Vyplázne na něj špičku jazyka, v očích hravé jiskřičky. "A vůbec, struhátko jde strouhat miláčka. Doporučuji zatnout zuby."

"Počkej, a k čemu ti budu nastrouhaný?" zděsí se hraně. Nadzvedne se a stáhne Míšu pod sebe. "Ne, ne. Kategoricky odmítám. A hodlám se bránit." pousměje se a skloní se k Míšově krku, aby jazykem vyhledal jeho citlivé místečko.

Otočen na záda zmučeně zasténá pod Lexovýma rukama. Druhý sten už není zmučený, nýbrž slastný, když se jeho milenec trefí rty i jazykem na přesné místo. "To není fér." zafňuká, ale nebrání se.

"Možná není, ale je to přípustné jako sebeobrana. Nechci být nastrouchaný." pousměje se. Dlaněmi sjede po Míšově těle, ukazováčkem mazlivě objede pupík a poklepe na sponu pásku. "Myslím, že tohle mě začíná neskutečně rozčilovat."

"Vždyť já bych tě nenastrouhal. To bych si nikdy nedovolil. Dnes nastrouhám jedině sýr na špagety." uculí se a sjede pohledem na místo, kde se usídlily Lexovy prsty. Sjede tam rukama a pomalu odsune ty Lexovy, aby mohl v mučivě pomalém tempu sponu rozepnout a s ní i knoflíčky na džínech.

"Víš, mohl bys používat zip. Knoflíčky vypadají sice moc dobře, ale na rychlé svlékání jsou dost otravné. Začínám knoflíky nesnášet." zabručí do Míšova břicha, jak sjede rychle dolů. Vtiskne polibek na bříško a jazykem prozkoumá pupík. "Jsi cítit chlórem." zavrčí nespokojeně. "Budu muset udělat medvídka mývala a než tě sním, tak si tě budu muset umýt."

"Když zip mají všichni, není to nuda? Já se nemůžu postavit, abych si ho zapnul pěkně rovně, knoflíčky jsou náhodou moc fajn." uculí se spokojeně, když zjistí, že to mělo správný účinek. "Navíc budí takový optický klam. Vypadá to, že nemám v kalhotách prázdno." Zasměje se, když se horký dech dotkne citlivé kůže a následuje jej jazyk, který vyvolává lechtivé vzrušení. "Medvídka mývala?" zatváří se upřímně nechápavě. "Cože to? Asi mi něco uniklo. Promiň, ale nejsem tak zvířátko znalý."

"Teď tam mít prázdno zaručeně nebudeš." zavrní spokojeně. Lehce olízne kůži pod pupíkem a posune se níž. "Někdy ti ho ukážu na obrázku." přislíbí. "A ten chlór je dost ošklivý. Lexíčkovi nechutná." zakňourá hraně. "Vůbec přes něj necítí Myšičku. A asi na něj leze nějaká infantilní chvilka." zasměje se.

"Řekl bych, že už teď je tam celkem těsno." poukáže na to, co s ním udělalo pár doteků a polibků. "Vím jak vypadá medvídek mýval, ale nepochopil jsem ten kontext." zasměje se. "Infantilní chvilka? To jsme tu ještě neměli, jakpak se to projevuje?" Vzepře se na loktech, aby lépe viděl. "Co se tedy přesunout do vany? Můžeme jí napustit pěnou do koupele a nebudeme se cítit ani jeden."

"To nechtěj vidět." pousměje se. Prsty jemně shrnou lem kalhot níž. "Když mě chytila naposledy, chtěli na mě volat psychiatra se svěrací kazajkou. Byli na mě moc oškliví." jazykem jemně sjede po dračím ocase. "Ale dá se to přebít sexem. To funguje spolehlivě." zvedne k Míšovi pohled a provokativně se pousměje.

"To tedy byli na Lexíčka moc oškliví. To vůbec nechápu. Jsi roztomilý. Takový čumáček." uculí se a prsty projede krátké vlasy, které ho nyní tolik lákají. Sleduje hbitý jazyk na svém tetování, jak v přesných tazích obkresluje jeho kontury. Zadrhne se v něm dech. "Takže sexem, říkáš?" zamrká škádlivě řasami.

"Přesně tak. Sexem." přikývne a pousměje se. "A takhle se na mě vůbec nedívej, nebo se neovládnu." Nadzvedne se, aby dlaněmi přejel po linii Míšova těla a kalhoty z něj definitivně stáhnul. "Škoda, že nemůžeš být nahý pořád. Kdyby tu s námi nebyl Roman, musel by ses vždycky svléknout už v chodbě." dodá mírně zasněně. "Hm, asi to začneme praktikovat, když tu Roman nebude."

"Chudák Roman, s tím by to seklo." zasměje se. "Nejsem tak krásný a dokonalý jako ty. Takže by to muselo být oboustranné." Přitáhne si ho k sobě nahoru, aby mohl sjet rukama za rozepnutý pás kalhot a začít je stahovat i se spodním prádlem, dál než do půli stehen se však nedostane. "Prosím pomoc." zaprosí s pohledem upřeným na nahý klín. Skousne si ret a pousměje se se zasněním.

"Já vůbec nejsem dokonalý." Uvolní jednu ruku a Míšovu práci dokončí. Kalhoty skončí někde vedle postele. "A teď mě tak napadá, že jsem si chtěl svého partnera zabrat na víkend jen pro sebe. Máš čas, nebo pracuješ i o víkendu, workoholiku jeden? Musím pracovně do Vídně, tak jsem si říkal, jestli bys nechtěl se mnou. Jednání zabere maximálně půl dne a pak bychom mohli objevovat památky, co říkáš?"

"Pro mě jsi ten nejdokonalejší, koho jsem kdy potkal." Líbne ho na nos. "Do Vídně? S tebou? Myslím, že jsem právě zapomněl, co jsem chtěl o víkendu dělat do práce. A nejsem workoholik." zamračí se, ale hned se zase uměje. "Je to zvláštní, ale ve Vídni jsem ještě nikdy nebyl. Moc rád tě doprovodím, pokud mě tedy s sebou opravdu chceš."

"Kdybych tě tam nechtěl, tak ti sdělím, že na víkend budu pryč a jedu sám. A neptám se, jestli bys mě tam doprovodil. Používáš ty někdy vůbec tu svou krásnou hlavinku?" zazubí se. vytáhne se výš a vtiskne Míšovi prudký polibek. "Nebo máš pořád ještě pocit, že s tebou nechci být?" Zvedne ruku a poklepe na prstýnek. "Už jsme se k sobě uvázali, teď už mi nemůžeš utéct."

"Právě, že jí někdy používám asi až moc." povzdychne si. Jeho myšlenky kolikrát nabíraly směry, nad kterými raději nechtěl přemýšlet ani přes všechna ujištění. Zachytí Lexovu ruku a vtiskne na ní polibek. "Občas si říkám, jestli bys mě raději nevyměnil." uculí se na něj.

"Myšičko, každá chvilička bez tebe je pro mě naprosto ztracená. Miluju tě, tak tyhle praštěný myšlenky pusť z hlavy. Nevyměnil bych tě ani za nic na světě." skloní se, aby ho lehce políbil na rty. "Myslíš, že bych si tě jinak vzal?"

"Z těch řečí, co tak slýchám kolem sebe, je mi jasné, že bys to neudělal jen tak, bez důvodu. Takže ti v tomhle věřím, protože na sobě nevidím žádný jiný důvod, proč by sis mě chtěl jinak vzít." pousměje se, rukama objede kontury nahého těla tam a zpátky, kam dosáhne. "Taky tě miluju." řekne těsně předtím než spojí rty do všeříkajícího polibku.

"Tak těmhle řečem věř." pousměje se jemně. "A jakto, že nevidíš žádný důvod? Jsi krásný, vtipný, moc chytrý a je toho na tobě spousta, co šíleně miluju. Strašně se mi líbí tvoje vlasy, máš ty nejnádhernější oči, co jsem kdy viděl a jen tak mimochodem, mě rajcuješ, jen se na tebe podívám. A ani nemusíš být nahý." zazubí se. "Je to děsivé, ale je to tak." příkývne. "Dotazy? Bez. Takže už nechci slyšet nic o výměnách a o tom, že na tobě nic není." zakončí.

Šťastně se usměje nad Lexovým projevem. Přitáhne si ho pevně na sebe a obejme ho. "Žádné dotazy." líbne ho na rty. "Ale teď, když už jsme nazí oba dva... dalo by se dělat pár věcí, kterých bychom měli opravdu využít, když jsme doma sami. Ty můj mazlíku." uchichtne se spiklenecky. Prsty hravě přecapká po nahých zádech.

"No, to nevím." pousměje se. "Ten proslov mě docela vyčerpal. Budu si muset odpočinout. Jsem už starší člověk." zazubí se.

Je sice trochu unavený z plavání, ale zase to není tak moc, aby nenašel ještě nějaké síly na přetočení se. Už se naučili dostat se do takové pozice, že se mu to dělalo více méně snadno. "Nebo můžeš jen tak ležet a odpočívat a já si tě budu opečovávat." řekne tiše a pomalu mezi jednotlivými polibky na místa, na která dosáhne svými rty. Mazlení chtivé dlaně hladí každý kousek nahé kůže pomalu sjíždějíc níž a níž.

"No, to rozhodně nezní špatně." vezme tu představu na vědomí. "Dobrá, souhlasím. Dělej si se mnou, co jen chceš."

Potutelně se usměje než políbí bradavku, skousne ji jemně zuby a nakonec na ní ještě před dalším polibkem foukne. O kousek níž se zahryzne do Lexova boku s tlumeným smíchem. Jamku pupíku projede jazykem a už se zase posouvá o kousek níž. Pečlivě se vyhne vzrušení, které se začalo probouzet. Má náladu si svého milence jemně oždibovat rty i zuby a trochu ho mučit. Zastaví se v citlivých tříslech. Skousne citlivou kůži a přesune se na vrchol vzrušení. Nejdřív jej polaská jazykem než si ho vezme hlouběji do úst. Upře svůj pohled na Lexe, jako by se snad ptal zda může.

Spokojeně vydechne. Má rád, když je Míša takhle aktivní. Pozoruje ho zpod přimhouřených víček a snaží se trošku tlumit zrychlený dech. "Zlobíš." pousměje se, natáhne ruku a dlaní vjede do Míšových lehce rozcuchaných vlasů. "Ale nepřestávej." vydechne spokojeně.

"Já jsem totiž velmi zlobivý chlapec." pousměje se, když se na moment oddálí, aby zaujal pohodlnější pozici. "Musím si tě trochu hýčkat." pomazlí se se vzrušením, jazykem zkušeně probádává místa, která zná až tak důvěrně, že je to pokaždé stejně skvělé. Spokojeně zavrní, když se Lexovy prsty začnou probírat jeho vlasy.

"Jen někdy." pousměje se. Jemně probírá pramínek po pramínku a usmívá se. Je spokojený na maximum. Až se bojí, že takhle situace nemůže dlouho vydržet. Bojí se, kdy přijde něco, co naruší tu harmonii mezi nimi.

Propustí intimní partie, aby se vzepřel na rukách a mohl se ocitnout svým obličejem přímo proti Lexovu. Vtiskne polibek na tvář a bradu, pousměje se, když se pomalu spustí na nahý hrudník a zavalí svého milence svým tělem. Mazlivě se otře svým nosem o druhý. Jsou dnes nějak mazlivě rozněžnění.

Sevře kolem něj pevně paže a pousměje se. Dlaní jemně přejíždí dlaněmi po Míšových zádech. Miluje, když je Míša takové tulidlo. Vtiskne lehký polibek na rty. Tyhle něžné chvilky má snad ještě raději než sex. Ne, že by snad sex byl špatný. Byl skvělý, ale tohle… tohle bylo svým způsobem mnohem intimnější. Prohrábne prsty Míšovy delší vlasy a jemně upraví jeden pramínek, který mu spadl do tváře. Ukázováčkem ho opatrně zasune za ucho, jemně prstem opíše jeho konturu a pousměje se. "Měl bych ti pořídit nějakou čelenku, jinak budeš za chviličku šilhat." navrhne žertem. Miluje to, jak Míšovi padají vlasy do tváře a ještě víc to, že je může zase hezky vracet za ucho. "Víš, že by ti možná i slušel culík? To musíme vyzkoušet." zazubí se nad tím nápadem.

S úsměvem na rtech zakroutí záporně hlavou. Vlasy se díky tomu pohybu uvolní a spadnou zpět na jeho tvář. "Culík? Ani náhodou. Víš jak bych vypadal? Nakonec bys mi chtěl začít plést copánky." Uculí se té představě, protože by mu to určitě neslušelo. "Takhle tě můžu alespoň trochu škádlit." polechtá ho pramenem na tváři.

"Stejně to chci vyzkoušet." pramínek jemně zastrčí za ucho znovu. "A ty copánky taky nezní špatně. Úplně tě vidím." zasní se.

Hraně zasténá. Čelem se opře o Lexův hrudník. "Nejsem přece holka. A není mi pět. Mami." uculí se. "Ale ustoupit bych mohl." zatváří se jako největší andělíček, vtiskne polibek na tvář. "Nikdy jsem to nezkoušel, ale určitě mi nic takového slušet nebude, takže si oddychuji předem."

"Uvidíme." pousměje se. Přetočí se přes Míšu. Stáhne ho pod sebe a vtiskne polibek na odhalený krk. "Jsem přesvědčený, že by ti to určitě slušelo. Tobě sluší všechno."

***