Část čtyřicátá devátá

Část čtyřicátá devátá



Vydechne. Líbí se mu, když je Míša takhle aktivní. "Myslím, že v lednici. Mám ti pro ni dojít?" zeptá se a rovnou ochotně nabídne. Představa, jak z něj Míša slízává cokoliv, mu způsobuje cukání tam dole. "Nebo je tam ještě šlehačka." napadne ho aktivně.

"Šlehačka?" optá se zamyšleně. Potom zavrtí hlavou. "Už tě odtud nikam nepustím, zůstaneš pěkně takhle." uculí se. Jazykem přejede cestu prstů, rukou pohladí stehno, oddálí od druhého. Nakloní se, ale místo polaskaní na nejcitlivějších místech, se zakousne do stehna. "Takhle mi chutnáš totiž nejvíc." Políbí poraněné místo. "Nebo jestli chceš, tak pro ni zaběhni. Ale jen pro šlehačku. Tavení čokolády by se ti zase protáhlo. A já jsem teď lehce netrpělivý." nasadí sladký úsměv. Prsty zavadí o citlivá varlata, zduřelému penisu se úspěšně vyhýbá.

"Au." usykne. "Myško, ty jsi ale divoch." zazubí se. Dlaněmi se zachytí Míšových ramen. Zasténá. "Víš, co mě..." zmlkne. Tohle není dobrý nápad. Naposledy se zařekl, že už nikdy. Vylezlo z toho nakonec tak nešťastné nedorozumění. Rozhodil kvůli tomu Míšu hloupě před operací. Ale když se chová takhle, je to tak příšerně lákavé.

"Hmm? Bude šlehačka?" pousměje se. Jazyk projede rýhu pupíku, přejede přes proužek chloupků a úspěšně zatočí, aniž by se Lexe nějak víc dotknul přímo v klíně. Polaská ho v tříslech, roztáhne nohy víc od sebe. "Copak jsi mi to chtěl říct?"

"To nic. Zapomeň na to a hlavně nepřestávej." zavrní. Nehodlá to znovu pokoušet, i když je to vážně velmi lákavé. "Jestli chceš tu šlehačku, jsem ochotný se pro ni nějak... vydat."

"Jsem ochotný na tebe počkat, když se hned vrátíš. Něco ti ukážu. Tak šup." propustí ho ze svých spárů, aby se mohl zvednout. "Doufám, že je ve spreji, lžičku s kelímkem mít nepotřebuji." uculí se.

"Samozřejmě, že ve spreji." vydechne trošku frustrovaně, když ho Míša propustí. S menšími problémy se vyštrachá z postele. Pomalu se vydá to kuchyně. Najde v lednici šlehačku a vrátí se zpátky. "Co mi chceš ukázat?" zeptá se zvědavě, zatímco podává Míšovi šlehačku a usedá na postel.

"Nebuď zvědavý." Vyplázne na něj jazyk. "Pěkně si lehni a užívej si to." zaklepe šlehačkou, aby jí trochu natlakoval. Jemným tlakem na hrudník Lexe zatlačí do matrace. Natáhne se vedle něj, aby zaujal stejnou pozici, jako měl do teď. Uculí se celé té situaci. Se šlehačkou si ještě nehrál. Trochu jí vymáčkne na prst a jedním olíznutím ji sundá. "Myslím, že mi bude chutnat."

"To je dobře." přikývne a pozorně ho sleduje. "A já nedostanu?" zeptá se zklamaně.

Zazubí se. "Chtěl bys?" Nakloní se k polibku. "Ale nedostaneš." mazlivě se otře nosem o nos. Potom vyprskne trochu šlehačky na obě bradavky, do pupíku, kde se uculí mírnému zacukání. A nakonec objede vzrušený penis pěkně kolem dokola. Rukou odtáhne nohy od sebe, aby se ujistil, že šlehačka je pěkně rovnoměrně. Uštědří malý kopeček i rudé špičce. "A teď jsi takový můj osobní dortíček." to culení mu asi zůstane. "Možná bych si měl odběhnout pro foťák. Co myslíš?"

"Žádný foťák, proboha." zasténá. "Jestli mi teď utečeš, tak to nepřežiju. Nikam!" Ani se nehne, nechce, aby šlehačka skončila jinde než v Míšovi. "To bude všechna ta šlehačka jen pro tebe? Bude tě z ní bolet bříško."

"Ale bude bolet mě, ne tebe." Uvězní první bradavku do svých rtů. Lehce stiskne mezi zuby, políbí. Stejně tak se věnuje i té druhé. "Moc hřeješ, s takovou z tebe ta šlehačka hned steče." zamračí se trochu. Prohlubeň mezi břišními svaly projede až k pupíku pěkně pomalu. Olíže pupík do čista, aby nebyly žádné stížnosti. Stejně ho momentálně nejvíc láká poslední kousek dortíku, který si připravil. Šlehačka se opravdu pomalu roztéká a stéká po celé délce. Při tom pohledu v jeho klíně nebezpečně zacuká.

"Za to můžeš ty. Moc mě rozpaluješ." zamručí. Lehce se prohne, když se Míša přiblíží tam, kde zbývá šlehačka. "Jenže já nebudu v klidu, když tebe bude něco bolet. Mysli i na mě." už se mu trošku hůř dýchá, protože vzrušení už je dost veliké. "Netrap mě."

"Ještě jsme ani nezačali." uculí se, ale skloní se, aby ho polaskal. Tohle dráždění způsobuje chvění i jemu samotnému. Jazykem slízne kapičku v jejím protisměru, od kořene až po špičku. Pohltí Lexe do svých úst a na malou chvíli si ho tak užívá. Ale zbytek šlehačky ještě čeká. Slízne ji jazykem až do posledního zbytku. Polaská varlata, skloní hlavu mnohem níž, aby měl přístup až na další citlivé místečko. Prsty polaská vstup do Lexova těla, ale nijak netlačí. Jen masíruje v rámci celého okolí i tohle místečko, aby žádné neopomíjel. Zvídavá ústa sledují jejich cestičku.

Zasténá a zatne prsty do matrace. "Míšo..." vydechne. Ta myšlenka v něm stejně vězí, i když si ji snaží vůbec nepřipouštět. Ale znovu už se to neodváží vyslovit. Má výčitky, kdykoliv na to jen pomyslí. Jenže, když je v téhle pozici, tak... vydechne. "Jen proboha nepřestávej." vydechne prudčeji, než si přál.

Pousměje se. Lex to vidět nemůže, protože je šikovně skloněný. Jazyk polaská svraštělý vstup. Je to možná pro někoho úchylné, ale jeho to lákalo s Lexovým tělem už takovou dobu. A když má teď Lexe takhle pěkně ve své moci, proč to nevyzkoušet. Kdyby se mu na tom něco nelíbilo, tak by ho určitě zastavil. Lexovo vzrušení se momentálně otírá o jeho krk. Prsty ho nahmátne, aby jej stisknul. O druhou ruku se opře, aby nepřepadnul. Na malou chvíli ho přestane mučit, zahryzne se jemně znovu do stehna. Vrátí se svými ústy do Lexova klína, aby ho polaskal a nemučil příliš, ale prsty i rty jsou lákány níž. Na chvíli přestane, aby uklidnil sám sebe. Už jen to, že nebyl odkopnut... Opře své čelo o Lexovu kyčel, zavře oči. Zatlačí svůj vlastní klín do matrace, rukama stiskne obě půlky, jazyk sklouzne níž. Vydechne. Ruka nahmátne tubu se šlehačkou, ale to není to, co by zrovna teď chtěl, aby Lexovi nějak neublížil. "Mohl bych... jazykem a prsty..." zadrhne se mu dech. "Uspokojit tě... takhle?" Zeptá se i přes to, že mu v hlavě bliká vzpomínka na večer před operací. Prsty jemně přejedou přes místa, které má na mysli. Nechce mu ublížit. Nikdy nechtěl. A bude respektovat, když Lex řekne ne. Tepající vzrušení je pro něj příliš lákavé. Nahne se, aby ho vzal celého do úst.

Vydechne. To, co s ním Míša dělá je až na hranici snesitelnosti. Lehce se nadzvedne na loktech, přestože je to teď neuvěřitelně obtížně. Svaly se chvějí jako v horečce. Natáhne dlaň k Míšově hlavě, zaplete prsty do vlasů. "Jsem... jen... tvůj." vydechne ztěžka a pomalu sklouzne zpátky. Zaboří hlavu do polštáře. "Cokoliv... co chceš...." Ve slabinách už cítí pomalu nesnesitelný tlak. Ví, že by Míšovi odkýval cokoliv. Tak moc ho miluje. A tak moc ho Míša vzrušuje. Připadá si jako zamilovaný puberťák, přestože už přesáhl třicítku. "Cokoliv." zopakuje. Už mu to moc nemyslí, cítí žár Míšových úst v místech, která ho přivádějí k šílenství. Někde na okraji mysli ještě trošku vnímá, co má jeho milenec v plánu, ale vítá to snad každou buňkou. Ví, že je Míša ten pravý.

Natáhne se přes Lexovo tělo do nočního stolku, kam odpoledne sklidili tubu gelu, když stěhovali. Dlaní přejede přes podbřišek, rty políbí klíční kost, ale Lexova odevzdanost ho tlačí níž. Chce mu dokázat, že jeho důvěru nezklame. Tuba cvakne, vytlačí trochu na své prsty a promne je, aby gel zahřál. Rty se mezitím věnuje své oblíbené části Lexova těla. Jazykem znovu pohladí ono místečko. Prsty se ho lehce dotkne, spíš pohladí. Zalehne Lexe skoro polovinou svého těla, ruku omotá kolem pokrčené nohy, pohladí ho, políbí stehno a lehkými krouživými pohyby začne tlačit proti odporu stáhlých svěračů. Až překvapivě rychle se mu to podaří. Zastaví se, nechá Lexovi trochu času, kdyby si to chtěl rozmyslet. Ústy mezitím vyhledá vzrušený úd a slízne kapičku, která se vytvořila na jeho vrcholu. Nakloní hlavu na stranu, aby mu viděl do tváře. Ale nevypadá to, že by byl s jeho postupem nějaký problém. Povzbuzen tím, že je vše bez záporné reakce, pohltí do svých úst tepající penis a prstem pomaličku nahmatá malou uzlinku. Lehce přes ni přejede, ale rozhodne se to raději nepřehánět. Vyklouzne ven a jemně vstup a jeho okolí začne lehkým tlakem masírovat. Sem tam prsty vyjede výš, aby polaskal napnutá varlata, která ho lákají stejně jako všechno ostatní. Jazykem naopak sklouzává níž. Neví, co by měl laskat dřív.


Zasténá a má co dělat, aby se potupně neudělal hned teď. Plně si užívá Míšovy péče. Je to už dost dlouho. Nechce na to moc myslet, ale ani Horst ani Gabriel se nikdy nechovali takhle. Horst byl v posteli vždycky až moc sobecký a ta noc s Gabrielem se spíš podobala boji, který Lex prohrál. Prudce zalapá po dechu, ovládat se je čím dál horší. "Míšo..." osloví ho tiše, protože si není jistý vlastním hlasem. "Už... zpomal..." Rozhodně se nechce udělat takhle a teď. Když ho Míša takhle překvapil a převzal vedení, rozhodně si to nemíní nechat ujít. Tedy pokud Míša nebude proti. Chce to udělat už dlouho. Se sebezapřením se nadzvedne a vytáhne si Míšu k sobě. Prudce se přisaje na rty ještě velmi vzdáleně chutnající po šlehačce. "Já tě chci... strašně moc." Když nedojde k námitkám, znovu Míšu políbí a přetočí ho pod sebe. Připadá si jako by běžel maraton, ale tohle mu za to stojí. Poslepu zašátrá v ještě otevřeném šuplíku nočního stolku, aby našel to, co zrovna teď nutně potřebuje. Mezitím nepouští Míšovy rty z těch svých, nemůže se jich nabažit. Chutnají teď tak zvláštně. Dlaní sklouzne k Míšovým slabinám a pevně v dlani sevře Míšovu erekci. Neochotně se zvedne, aby tak přišel o možnost líbat ty hříšné rty. Obkročmo se usadí na Míšových stehnech, aby polaskal jazykem hruď. Hbité prsty zatím trhají obal. "Já... dneska... jen pro dnešek..." nadechne se, aby nabral odvahy. "Prosím." víc ze sebe nějak nedokáže dostat, jen se na Míšu zadívá a doufá, že jeho úmysly pochopil.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Část šestá

Část osmnáctá

Část čtyřicátá sedmá