Část třicátá pátá

Část třicátá pátá

---

"Hele, to vůbec ne." zavrtí hlavou. "Jen tu začala běžet taková šuškanda. Víš, jak to chodí. Někdo říká, že jsi jen Lexova další záchranná mise. Lexe je těžko... No, je to prostě pořádnej chlap. Myslím jako, že tu po něm dost pasou." zazubí se. "Prostě ho pořádně zadrápkni a nepusť." opře se lokty o bar. "Upřímně, kdyby měl zájem o mě, tak neváhám ani minutu." povzdechne si. "Ale na tohle já jsem prostě moc velkej smolař."

Málem, že se neutopí v pití. Zakucká se a raději sklenici odloží. "Tak nějak to vyšlo z Lexovy strany jako první. Já byl zadaný a ehm... Víš, jak to chodí. Lex je osobnost a jestli má zájem o někoho jako jsem já, nepustím ho jen tak. Mám ho rád a záleží mi na něm. A to všechno okolo si tak nějak postupně uvědomuji. Asi to v takové konkurenci nebudu mít jednoduché."

"Jo, Lex by přesvědčil každého, když by chtěl." rozesměje se. "Však se ho drž. Takovýho druhýho jen tak neseženeš. Myslím, že konkurence se bát nemusíš. Lex je až úzkostlivě věrný." nadechne se, aby trošku uklidnil smích. "V době, kdy chodil s Kubou, tak ho tu nabaloval jeden takovej vytrvalec. Personál z toho měl děsnou srandu. A stejně měl smůlu. Snažil se, ale Lex... myslím, že kdyby nebyl zadaný, tak by asi taky neodolal. Sakra, proč všichni chlapi nemůžou mít takový smysl pro věrnost. Já o tom můžu sepsat knížku." ušklíbne se. "Chviličku, jen obsloužím tamhle ty dva." ukáže k baru na páreček, který k sobě má docela blízko.

Je rád, že si s Lexem pár věcí vyjasnili v soukromí, aby tady potom neseděl překvapený a roztěkaný z některých informací. Pohlédne Kamilovým směrem, jak obsluhuje zákazníky. Vrátí se ke svému pití. Xitt se spokojeně vyvaluje pod jeho stoličkou, tak si jen poupraví nohy, aby ho nestahovaly dolů. Rozhlédne se po baru a osazenstvu. Neumí si představit, že se tu o něm a o Lexovi tak moc povídá, ale s Lexem vedle sebe by se takovým věcem asi neměl divit.

"Promiň, už jsem tu. Ti dva jsou naprosto rozkošní. Chodí spolu chvilku a naprosto neuvěřitelně cukrujou. Ještě chvilku a chytil bych cukrovku." rozesměje se. "Pro někoho, kdo je single, je to skoro až depresivní. Poslyš, víš, co by mě zajímalo... čistě ze zvědavosti, to co se říká... myslím jako o Lexovi, je to pravda?"

"Začátky jsou vždycky nejsladší a člověk si to musí užívat plnými doušky. Co přesně máš na mysli?" zamračí se.

"Taky s Lexem takhle cukrujete? Ono se totiž říká, že Lex jako vůbec není moc přes romantiku. Víš, že to bere všechno strašně přes hlavu. Teda jako, Kuba říkal, že Lex vlastně nikdy nebyl pořádně zamilovanej a když jo, tak prý stejně nedostal příležitost. Tak by mě tak zajímalo, protože třeba Archanděl o něm tvrdí dost zajímavý věci... a prostě tak... to víš, tady je to velká drbárna." zadívá se na něj zvědavě. "A kruci... dneska bude veselo." upře pohled na dveře. Do baru právě vstoupil Gabriel v doprovodu Vítka.

Nadechne se sice k odpovědi s úsměvem, ale po Kamilově prohlášení se ohlédne přes rameno, aby shlédl příchozí dvojici. "Kdo to je?" Musí uznat, že jeden z dvojice je opravdu kus, ale na jeho poměry až moc dokonalý a spíš přeumělkovaný. Zato ten druhý vypadá dost přátelsky, vedle kamenného obličeje prvního.

"No, ta antická socha, to je Gabriel. S polovinou lidí tady už se vyspal a ta druhá polovina by se s ním moc ráda vyspala. A s ním, to je Vítek. Nenech se splést, ten kluk nevidí. Ono se to moc nezdá, protože Gabriel ho vždycky parádně směřuje, ale už pár lidí docela zblbli." vysvětlí Kamil ochotně. "Snad dneska nemá Gabriel hádavou. S Lexem se moc nemusí."

"Když si řekl jména, tak mi fakta tak nějak docházejí. S Lexem se i bavíme." pousměje se. Takže má tu čest setkat se s Vítkem, Lexovo láskou? A s Gabrielem, Lexovo noční můrou. "Asi budu divný, když to řeknu, ale na mě jen chlap až moc dokonalý." zakroutí nad tím hlavou, každopádně chápe každého, kdo by o něj projevil zájem.

"On má fakt hezkou fasádu, ale jinak moc není o co stát." pokrčí Kamil rameny. "Já už s ním měl tu čest. A už bych to nikdy neopakoval. Ani za nic. Ale neodpověděl jsi mi. Tak jak je to s tím Lexem?"

"Nevím, jak si představuješ romantiku, ale i to Lex umí dokonale. Alespoň co se mě týče, tak já to tak vidím. Cukrujeme rozhodně v soukromí." pousměje se. "Je to divné?"

"Není. Proč by? Aspoň s tím neštvete ty, co jsou sami. Věř mi, že to na nervy leze parádně. Já si prostě jen nedokážu Lexe představit. Kdybys ho viděl jednat, já bych se ho i bál." otočí se směrem k příchozím. Gabriel s Vítkem se usadí u baru. "Nazdar Víťo, co to bude?" osloví mladšího muže nadšeně. Gabrielovi věnuje lehký úšklebek. "No nazdar. V pekle zavřeli, tak se stahujete sem?"

Víťa zavrtí hlavou. "Kamile? Ahoj. Prosím tě, mohl bys mi namíchat džus s vodkou? Ale té vodky jen tak trošku. Víš?"

"Kamílku, neser mě hned ze začátku večera. Aby na tebe nepřišla stížnost." odsekne Gabriel. "Mně nějaký nealko. Řídím."

"Náš zákazník, náš pán." odtuší Kamil a na chvíli se věnuje přípravě požadovaného pití.

"Když už budeš u té přípravy, udělej mi prosím ještě jednou tohle. Za to bys měl dostat přidáno." zasměje se. Opravdu mu tady chutná. "Jednou si to nechám taky střihnout vodkou, když si minule Michael tak pochleboval. A ještě k tomu Lexovi. Já s ním jednal a nemůžu říct, že by to bylo něco děsného. Spíš naopak, Lex ze mě byl nešťastný, protože jsem si vyjednával větší a větší ústupky, než se mu líbily. Naše firmy totiž spolu uzavíraly nějaký obchod."

"Jasně. Vydrž chvilku. Hned to bude." přikývne Kamil. Vítek si moc nevšímá, zdá se zamyšlený. Ale Gabriel se chytí.

"Alexander nikdy není nešťastný. Ty tvoje ústupky stejně byla jen hra. Dostal tě do postele, ne? Tak si nemysli, jak jsi strašně dobrej. Weber je obchodník na jedničku, ale v ostatních věcech poněkud pokulhává."

Michal na něj otočí svůj pohled. "My se známe?" on by mohl mít výhodu, že o Gabrielovi něco málo zaslechl, ale že bude až takhle nepříjemný už od první věty, to tedy nečekal.

"Ne, ale jestli jsi jeden z Lexových ztracených chlapečků, tak na to tě znát ani nepotřebuju. Jak přes kopírák." odtuší Gabriel a ignoruje stisk Vítkovy ruky na svojí paži. "Budu hádat, předvedl ti dokonalého Lexe, dostal do postele, teď pracuje na tvém sebevědomí a až bude mít pocit, že už tě může vypustit do světa, tak ti udělá sbohem a šáteček a bude z povzdálí sledovat, jak dobře se ti daří. Už je to trošku nuda." ušklíbne se kysele.

"Přestaň!" upozorní ho Vítek tiše, ale důrazně. "Nech toho. Tohle od tebe není fér. Nepleť se do toho."

Pozorně sleduje jejich výměnu a děkuje dlouhým létům praxe v zakrývání veškerých emocí. To co... přece by mu Lex nelhal, ne? "Mám podobný názor jako tvůj přítel, že do věcí, do kterých ti nic není, by ses neměl plést. Ať jsi, kdo jsi." Stiskne pevně rty k sobě a prsty levé ruky zatne do Xittova vodítka, které stále drží, aby se jeho hafan nerozhodl jít očuchávat zákazníky baru.

Ušklíbne se. "Otázka je, jestli mi do toho skutečně nic není. Jak je vidět, tak jsem se zřejmě trefil. Už s ním spíš nebo tě prostě jen zatím hrdinně zachraňuje? Lex už takový je. Má nějaký záchranářský komplex nebo co. Osobně je mi to fuk, ale vážně chceš být další na seznamu jeho úspěchů? Každý svého štěstí strůjcem."

Vítek si povzdechne. "Neber to vážně." promluví k neznámému. "Gabriel moc rád vyjadřuje svůj názor a je mu jedno, jestli to někoho zajímá."

"Tady to totiž už nezajímá vůbec nikoho." dodá Kamil, který se právě vrátil se skleničkami. Vítkovi ji vtiskne do ruky, před Gabriela ji položí takovým způsobem, až trošku džusu vystříkne na bar. "My totiž všichni známe tebe a taky známe Lexe. Takže se přestaň opakovat."

Chce se tvářit jako by se ho to netýkalo a celkem se mu to i daří, ale uvnitř se právě svádí boj. Lexovi přece věří a nenechal by ho si myslet, že mu na něm tak záleží. Že by mu jen tak šeptal během promilovaných nocí slůvka lásky. Pití najednou zhořkne na jazyku. "A nezávidíš mu to takhle náhodou?" řekne opovrženě. Jestli ho překvapila Lexova reakce, když se snažil Gabriela bránit, tak teď už se stydí sám za sebe za to, že se o to kdy pokusil. Ale pocit, že se trhá na dvě půlky, ho neopouští. Nepříjemně se ošije, jako by to ze sebe chtěl shodit.

Gabriel se rozesměje. "Závidět mu? A co jako? Že si není schopný najít nikoho, s kým by vydržel? Jo, to mu jistě závidím. Spíš mi jen vrtá hlavou, co je na tobě, že tě chce zachraňovat. Jakub byl troska, Vojtěch packal, Roman pro změnu hetero..."

"A ty chodíš se slepcem." vyprskne Vítek. "Než zahrneš do svých výčtů i mě, tak se nad tím zkus zamyslet. A začal si se mnou chodit jen z těch nejčistších pohnutek." promne si unaveně čelo. "Tohle byl hloupý nápad. Vážně bylo tohle nezbytné? Kamile?" zkusí, jestli je jmenovaný na blízku. Když se mu ozve, požádá ho, jestli by mu nepomohl usadit se někde dál od baru. "Tohle poslouchat nemusím."

"A máš průser, Archanděli." zazubí se Kamil škodolibě, když pomáhá Vítkovi.

Kouká na ty dva opravdu překvapeně. A Kamil se chová, že se tady takové věci dějí běžně. "Tvůj přítel má pravdu. Opravdu by ses mohl zamyslet nad některými věcmi, než něco vypustíš z pusy. Očividně mu tvoje slova ubližují a pokud to nevidíš, jsi to ty, kdo je ve vašem vztahu slepý." zakroutí nad ním hlavou. Vítek se zdá být v pohodě kluk. "On ti tu tvojí fasádu nežere, takže netuším, co jiného by na tobě mohl vidět." odvrátí se ke svému pití. Pokud chtěl pracovat, tak dneska určitě už nebude. Pohodová nálada je pryč a on se cítí opravdu divně.

"Evidentně mám ještě i jiné přednosti." ušklíbne se. Otočí se za Vítkem. Zdá se být opravdu naštvaný. A Kamil se tím hodně dobře baví. Něco do Vítka hučí. Gabriel se zamračí. "Ono tu těch slepců asi bude víc, když sis ještě neuvědomil, že Weber není stavěnej na nějaký vážný vztahy. Nikdy nebyl. Jen aby si pak nezjistil, že už jsi zachráněnej a on o tebe už nemá zájem. To jistě není moc hezké překvapení." Vstane. Vezme svou skleničku. "Já ho znám o hodně déle než ty. Tak si to zkus porovnat v té svojí hlavince. Aby ses pak blbě nedivil." Zamíří k Vítkovi. Prakticky od něj vyžene Kamila a usadí se vedle něj.

"To je vážně takovej kus vola." ucedí Kamil, když se vrátí za bar. "Já vážně netuším, čím si to získat Víťu. Skoro jsem měl chuť zaskočit pro Lexe. Platí na něj jen on a Michael. Škoda, že tu není. Ale může počítat s tím, že ho napráskám."