Část dvacátá pátá

Část dvacátá pátá

---

***

Protáhne se na posteli jako kočka. Celková nahota mu jde nyní mimo mysl, i deka, kterou odhrnul před nějakou dobou, když mu bylo horko. Po dlouhém nočním dobrodružství se jim nakonec usnout podařilo a nyní již pár minut leželi s Lexem jen tak vedle sebe. "Čas vstávat, nemyslíš?" otočí se na Lexe s úsměvem. Z kuchyně k nim doléhá cinkání nádobí, jak se i další obyvatel bytu probudil.

"To bychom měli." přikývne. "Roman se asi snaží vařit a tomu bych měl okamžitě zabránit. Následky by mohly být katastrofální." zasměje se a nadzvedne se na loktech. "Musíš už mít hlad. A já bych si měl dát tu sprchu. Ještě jsem pořád upatlaný od čokolády."

"Můžu se k tobě vetřít? Potřeboval bych taky mírnou očistu. Jen rychlou sprchu, nic víc. Potom můžeš Romana zarazit v jeho vaření." Natáhne se, aby Lexovi věnoval polibek a pomalu se přesune na vozík. "Měl bych potom zajet domů. Zkontrolovat to moje psisko a ukázat se, že jsem stále naživu." ohlédne po nějakém oblečení. Ani si nevzpomíná, kde ho předešlý večer odložil.

"To bys asi měl. Xittovi se už musí stýskat." pomalu vstane a pořádně se protáhne. "A taky bychom si pomalu měli navyknout na režim normálních lidí." pousměje se. "Máme to pěkně rozházené." Natáhne se vedle postele pro džíny a tričko. "Ne, že bych tu občas nepobíhal jen tak, ale naposledy ze mě málem Roman chytil psotník." zazubí se jako andílek. "Na to, že mě tak vídá pravidelně ve sprchách po tenise, vyváděl, jak kdyby viděl minimálně Lochnessku."

Zazubí se tomu. "Lochnessku, jo?" zakroutí pobaveně hlavou. "Nesmysl. Měli bychom mu ukázat ty rozdíly." vytáhne z tašky poslední čisté tričko, které z dovolené veze a přetáhne si ho přes hlavu. Kalhoty objeví záhy.

"Jestli mu chceš ukazovat rozdíly, tak do toho." pokrčí rameny. "Ale určitě se budu nakonec bavit jen já. Máš základy první pomoci?" natáhne džíny na nahé tělo a vklouzne do trička. Kriticky se podívá na svou tašku, kterou měl zabalenou do Anglie. "Asi by to taky chtělo trošku vyprat."

"Asi jo, taky to hned doma hodím do pračky. A první pomoc bych teoreticky zvládal, ale v praxi asi dýchání z úst do úst nezvládnu. A už vůbec ne masáž srdce." zakroutí hlavou. Stáhne z postele podložku a dle záhybů ji poskládá zpátky do tašky. "Dovolená je u konce, musíme začít něco dělat." pousměje se.

"To jistě." přikývne. "Ale dnešek si ještě kazit nebudeme. Pořád ještě máme dovolenou, tak si ji musíme užít do poslední chviličky." pousměje se. "Jen by mě opravdu zajímalo, co se tu dělo za naší nepřítomnosti."

"Dej si sprchu a když mě potom přijdeš vysvobodit, tak to můžeš mezitím zjistit." usměje se s pokrčením ramen.

"Dobře, tak já tě pak vysvobodím." skloní se k Míšovi, aby si ukradl polibek. "Vezmu to rychle. Jen se zbavím toho ulepení."

Přikývne a skloní se ke své tašce, aby mezitím naskládal použité věci do jejích útrob. Odtrhne lístek z letiště a šikovným hodem se trefí do malého košíku, který má Lex u stolu. Přejede ke stolu, ale zaujmou ho ty společné fotky. Ještě neměl možnost je pořádně prozkoumat, tak může teď, než se Lex vykoupe.

Cestou do koupelny pozdraví Romana a ujistí ho, že se o oběd postará. Jen ať proboha nezkouší vařit sám. Dá si rychlou sprchu, jen takovou, aby se zbavil toho lepivého pocitu na kůži. Osuší se, oblékne a zamíří zpátky do ložnice. "Už máš volnou koupelnu. Kdybys projevil zájem o zcela nevinné umytí zad, rozhodně bych se moc rád nabídnul."

Stočí na Lexe svůj pohled. "Jestli chceš." pokrčí rameny a vydá se na cestu do koupelny. Houkne pozdrav na Romana a zapluje do otevřených dveří koupelny. "Ale opravdu jen to umytí." otočí se k Lexovi pobaveně. Odloží svou hromádku prádla na pračku a sundá rozepnuté kalhoty i tričko. Vyhoupne se na okraj vany, jak je zvyklý. Uloží si do paměti, že musí z domova přitáhnout to madlo, které se nemusí navrtávat, ale stačí mu dlaždičky. Takhle by to dlouho nešlo.

Zasměje se a zvedne ruku k přísaze. "Jenom umytí, nic víc nic míň." prohlásí slavnostně. "Asi bych ti sem měl něco nainstalovat, aby ses dostal do vany líp." svraští čelo zamyšleně. "To ještě probereme. Teď mi řekni, jestli je něco, na co bys měl teď zrovna chuť. A já se nepočítám. Myslím vážně jídlo." dodá pobaveně.

"Když jsem se sem klouzal prvně, tak jsem nad tím moc nepřemýšlel. To jsem byl asi ještě v agónii a šlo mi to samo. Nechci ti zbytečně předělávat koupelnu jen kvůli mně." usměje se. "Na co mám chuť? To už bude horší. Něco rychlého, co nebude mít dlouhou přípravu, by bylo asi nejlepší. Dal bych něco zapečeného, po té dušené zelenině na všechny způsoby... Kdybys potřeboval cokoliv oloupat, jsem k službám." Natáhne se rukou přes vanu na její druhý okraj a sklouzne svým zadkem po vlhké stěně. Nohy stáhne k sobě. "To bychom měli. Umyješ mi záda?" zamrká na Lexe.

Zavrtí nechápavě hlavou. "A kvůli komu jinému bych tu měl něco předělávat. Vidím, že to pro tebe není zrovna jednoduché, tak není nic snazšího než sem navrtat nějaká madla nebo udělat cokoliv, aby ses tu cítil dobře a pohodlně. Předpokládám, že tu snad budeš často." pousměje se. "Takže, pokud něco potřebuješ, nebo by se něco mělo předělat, prostě mi to řekni a vůbec se na nic neohlížej. Vyřešíme to hned."

Natáhne se pro baterii a našteluje si vodu na optimální teplotu. "Něco přivezu." odpoví jen. "Předělávat nemusíš nic. Tohle je dobrý dům, má široké dveře i bezprahové přejezdy." uculí se, ale neprozradí nic z toho, co mu řekl Kuba. "Nemám s tím problémy, jen ta vana je vyšší a hůř se z ní dostává, to je vše. O kuchyňské lince nebo umyvadlu příliš vysoko nemůžu mluvit. Nikdo neočekával, že by tady měl bydlet vozíčkář, že."

Zarazí se nad tím Míšovým uculením. "Někdo z kluků ti to vykecal, že jo?" zavrtí pobaveně hlavou. "Přerazím ho, ať to byl kdokoliv. S tou vanou ještě něco udělám, na tom snad nebude nic těžkého."

Zavrtí hlavou. "Co mi měl kdo vykecat?" zatváří se nechápavě, ale koutky mu cukají v zadržovaném smíchu. "S vanou nic nedělej. Já budu v pohodě. Chce to jen pár běžných vychytávek. Až se někdy přijedeš kouknout k nám, tak ti ukážu, že my nemáme vanu o moc nižší. Jde spíš jen o to, jak se přizpůsobí madla a tak..."

"Však já si zjistím, kdo to byl. A bude litovat, že má tak ukecanou pusu." natáhne se pro svůj oblíbený sprcháč a rozetře si ho v dlaních. "Dobrá. Ty jistě sám víš co a jak. Ale... vážně chci, aby ses tu cítil co nejlíp." Sedne si na kraj vany a jednou namydlenou dlaní přejede po Míšových zádech. "Dost mi na tom záleží."

"Cítím se tu dobře i bez toho. Když jsi tady ty." pousměje se a nechá si namydlit svoje bolavá záda. "Je to příjemné." zavrní a dovolí si na okamžik zavřít oči. Takový luxus nemá každý den. Natočí hlavu k soustředěnému Lexovi. "Spousta lidí by při pohledu na moje jizvy omdlívala. Bylo těch operací nějak moc." A jizva na páteři se rozšklebovala víc a víc.

"Vždyť to jsou jen jizvy. Možná to nevypadá nejlíp, ale se mnou jizvy nic nedělají." hodně dlouhou dobu se věnuje zádům. Mytí se pomalu mění spíš v masáž. Namydlené dlaně snadno a lehce kloužou po zádech. "Jsem rád, že se tu cítíš dobře." Nakloní se, aby vtisknul polibek do vlasů. "Jen bych tě mohl ještě nakrmit, aby bylo spokojené i bříško."

Natáhne se, aby Lexovi z ruky ukradl pár mydlinek a rozetřel si je na břiše a rukách. Pečlivě omyje oblast celého tetování. "Jen se opláchnu a můžeš se jít věnovat Romanovi do kuchyně, aby ti to tady ještě nepodpálil. Popřípadě nás všechny neotrávil."

"Už jsem mu zakázal všechny kuchyňové aktivity." pousměje se. "Takže katastrofa zažehnána. Pokud tedy nemáš nějakou konkrétní chuť, tak asi něco zapečeme."

"Nemám a nejsem vybíravý, takže se rád nechám překvapit, co tě napadne." Natáhne se po baterii odložené na stehnech a spláchne ze sebe gel. "Hotovo." zahlásí s úsměvem, když ji umístí zpátky do držáku. "Jen jsem si nepřipravil ručník."

"To je jen malý detail." narovná se a vytáhne ze skříňky pod umyvadlem čistý ručník. "Takže zapečené těstoviny by prošly? Hodně masa a sýra a žádná zelenina."

"S tím rozhodně souhlasím." přikývne. Natáhne ruku k podávanému ručníku a setře největší mokrost, potom ručník rozprostře na vozík. "Už jen jednu malou pomoc a nebudu tě víc potřebovat. Pro tuhle koupel, samozřejmě." pousměje se.

"Kdykoliv." pousměje se, natáhne se do vany a vyzdvihne si Míšu do náručí. "To utírání jsi teda trošku odflákl." zazubí se, když sjede pohledem na svůj slušně zamokřený hrudník.